Falling Again (Larry Stylinson)

30. Část - The Sky's The Limit / Nekladou se žádná omezení

Moc děkuji za komentáře k minulé části! :)) Udělali jste mi obrovskou radost :)) ♥ I Love ya all ♥

Když otevírám oči, vzhlížím k nebi. Ne… to není správné.

Cítím, jak se mé srdce láme.

Měl bych se dívat na strop naší děsivé malé chaty, ne na nebe.

Najednou mě něco mokrého udeří do obličeje. Co to sakra je? Nebe je čisté a-

„Harry?” ptá se nějaký hlas a nebe se... posune? Co se to kurva děje?!

Zavírám své oči. Poté je znovu otevírám.

Podívám se zpět do... ne, to není nebe. To jsou... to jsou oči!

„Harry!” vykřikne ten hlas znovu, vychází to z úst, které jsou na obličeji společně s těma očima. „Oh bože! Myslel jsem si...” cítím, jak se kolem mě pevně obtáčí pár rukou.

Jenom zavírám oči a nechám je mě objímat, vdechujíc jeho návykovou vůni.

Najednou mě pouští.

„Omlouvám se.” říká, a já si uvědomuji, že teď je moje hlava v jeho klíně. „-Nechtěl jsem, jen jsem-”

„Proč?” ptám se, bolest hlavy pomalu ustupuje.

„Já... jen jsem...” koktá, když si sedám a on začíná vstávat.

Ale já ho zastavuji tím, že ho beru za ruku a vzhlížím na něj s prosbou v očích.

„Boo...” začínám a sleduji, jak se jeho oči rozšířily.

Škubnu s jeho rukou a on mi spadne do klína, takže beru jeho tvář a tisknu své rty na jeho, nedávajíc mu šanci reagovat na pád.

„Haz?!” zalapá po dechu a odtáhne se zpět. Usměji se, otevírám pusu k odpovědi, ale on mě přeruší. „Oh můj bože! Vzpomněl sis!! Jak jsi to kurva- je mi to jedno! Ale prakticky jsi měl právě aneurysma nebo tak něc-”

Přerušuji ho tím, že se natahuji a přitahuji si ho znovu ke svým rtům.

Cítím, jak mírně vzdychne do polibku, když pohybuji svými rty proti těm jeho a cítím, jak svoje ruce obtáčí kolem mého krku. Umístím ruce na jeho boky, a on se posune na mém klíně tak, že jsou jeho nohy po obou stranách mých boků.

Přitáhnu si ho k sobě tak blízko, jak je to jen možné, a brzy si uvědomuji, že se snažím donutit svými rty ty jeho, aby se rozevřely. Zasměje se a odklání se dozadu.

„Hej!” křičím a nakláním se k němu, což mu vyvolá na tváři úšklebek a on se odkloní ještě dál.

„Ty jsi jako dítě.” usměje se na mě a ty nádherné modré oči se rozzáří.

„Nejsem.” našpulím rty.

„Vážně?” usměje se, potom mě políbí na můj našpulený spodní ret a zase se odtáhne. Zamračím se na něj.

„Vážně.” přikyvuji, beru jeho obličej do dlaní a znovu si přitahuji jeho rty k mým, pohybujíc svými hrubě proti těm jeho.

Pevně kolem něj obtáčím paže, ujišťujíc se, že nemůže nikam odejít. Cítím jeho jazyk, jak se plíží se po mém spodním rtu a vyžaduje si povolení vstoupit, které uděluji snadno, z úst my unikne jemné zasténání.

 Necháváme naše jazyky společně tančit, dokud se oba neodtáhneme, lapající po dechu s hloupými úsměvy na tvářích.

Opřu své čelo s úsměvem o to Louisovo, zatímco těžce oddechuje stejně jako já. Potom se odtahuji a podívám se na něj. Nakloním hlavu ke straně.

„Co se děje, Haz?” ptá se, natahujíc svou ruku ke mně, aby mi odhrnul z obličeje nějaké kudrlinky, zachvěji se pod jeho dotekem.

„Nemůžeme si sednout někam jinam? Tvrdá dřevěná podlaha není zrovna pohodlná.” říkám.

„Oh.” usměje se a vstává. Natáhne ke mně ruku a já ji s povděkem přijímám. „Pojďme něco sníst.”

„Ale nemáme žádnou energii.” Říkám, zatímco mě vede do kuchyně, jeho ruka stále kolem té mojí.

„Máme ingredience na sendviče.” oznamuje, otevírajíc ledničku. Zaměstnávám se hledáním nějaké formy světla, než se setmí úplně.

Našel jsem nějaké svíčky a rozesel je po pokoji předtím, než jsem šel pomoct Louisovy s jídlem. Posadili jsme se s naší večeři při svíčkách, skládající se ze sendvičů a lupínků.

„Romantické, co?” usmívá se, když dojíme.

„Ano, to je.”usmívám se na něj zpět, sledujíc ho ve světle svíček jak si kouše spodní ret.

Louis vstává, bere naše špinavé nádobí aby ho mohl umístit do dřezu a já sleduji ho okouzleně sleduji jak odchází pryč. No do prdele...

Usměji se pro sebe, zrovna přemýšlím nad tím, že je můj. Škodolibě se ušklíbnu, vstávám a přicházím k němu, sledujíc jeho záda jak pokládá talíře do dřezu.

Vplížím se za něj a dřív než si mě stačí všimnout, beru ho do náruče.

„Ah! Haz! Co to děláš?!” chichotá se a obtáčí paže kolem mého krku, zatímco mířím nahoru po schodech.

„Pořád mi dlužíš za tu noc v klubu, kdy jsem tě zachránil před davem.” říkám a cítím, jak se začíná v mém náručí smát a tiskne obličej k mému krku.

Zasténám, když cítím jeho rty, jak přejíždí po mé čelisti, poté se přesunují dolů k mému krku a na klíční kost. Mírně se pochichtává, když přicházíme na konec chodby a já strčím do dveří od jeho ložnice, aby se otevřeli.

Přicházím k posteli, jemně ho na ni pokládám a cítím jeho ruce na mých tvářích, když přitahuje mé rty k těm jeho, takže jsem teď nad ním na posteli.

Natáhne se a zaboří své prsty do mých kudrlinek a jemně za ně tahá, dokud z mých rtů neunikne jemné zasténání. Přecházím rukama po jeho bocích, hraju si s lemem jeho trička a kreslím prsty vzory na jeho kůži.

Cítím jeho ruce tahat za mé triko a nechám ho, aby mi ho přetáhl přes hlavu předtím, než mu já přetáhnu přes hlavu to jeho a obdivuji jeho až příliš božské tělo do té doby, než mě přitáhne do dalšího polibku.

Vypadá víc zoufalý po polibcích než já, ale potom si uvědomím, že já mám pocit jako by to bylo včera, zatímco on musel čekat měsíc.

Takže jsem se rozhodl trochu se s tímhle pobavit...

Začínám pohybovat rty dolů po jeho krku, krátce saju na jeho slabém místečku, dokud ho neslyším sténat a potom pokračuji. Líbám jeho klíční kosti, jeho hruď, jeho břišní svaly.

Začínám si hrát se zipem jeho džínsů, a on sténá, když ho pomalu rozepínám. Stáhne si je, a potom přitáhne mou tvář znovu k té svojí, jeho ruce rozepínají můj pásek. Nechám ho stáhnout mi moje džíny, když začínám líbat jeho krk, schválné nedávajíc do toho to, co vím, že chce.

„Haz...” říká bez dechu, když líbám jeho krk.

”Hm?” mumlám a odkláním se, takže se mu můžu dívat do očí.

„Miluji tě.”

„Taky tě miluji.” usměji se a s tím se mu poddávám a zapomínáme na bouřku zuřící venku.

Doufám, že se vám část líbila :) Tentokrát k tomu přidávám ještě odkaz na video ( http://www.youtube.com/watch?v=Yt4htwPlX20 ). Je to Larry video, ale z jiného pohledu, než obvyklá Larry videa jsou. Když jsem to viděla, nějak mě to osobně zasáhlo a chtěla bych vědět váš názor, takže pokud chcete, tak se podívejte. Tohle video nemá nic společného s našim příběhem a autorka ho u originálu neuvádí.