Falling Again (Larry Stylinson)

14. Část - Dort

Protože si nepřeji tvého příborníku @TaMiNin :D

Probouzím se další den ráno a cítím se značně lépe.

Můžu se zhluboka nadechnout, to je vážně dobrý pocit.

„Ahoj?” zkouším svůj hlas. Perfektní.

„Harry? Jsi vzhůru?” Slyším někoho venku před mými dveřmi. Zayn.

„Jo,” říkám když otevírá dveře, pouze v riflích.

„Fajn. Zníš líp.” poznamená, vejde dovnitř a zkontroluje se v zrcadle.

„Vzpamatuj se.”  projdu kolem něj a rozcuchám mu vlasy.  Musím se smát, když vidím, jak se horečně snaží navrátit je do původního stavu.

„To neni sranda.” propaluje mě pohledem.

„Tady tě nemůže nikdo vidět.”

„Já můžu. A vy kluci taky.” mračí se. Plácne mě po ruce, když se podruhé natahuju po jeho vlasech „Přísahám, že tě zabiju ve spánku.”

„To je vážně nemístné, Zayniekins.” uculuje se Louis, vcházející do mého pokoje. „Cítíš se líp, Haz?” ptá se.

Přikyvuji a cítím se povzneseně díky faktu, že použil mou starou přezdívku.

„Ale nemůžeš mluvit?” nadzvedne obočí.

„Můžu,” říkám na svou obranu a překřížím si ruce na hrudi, trochu vystrašený, že by mě mohl nutit polykat další léky.

 „Jsem rád, že léky zabraly.” zasměje se, přichází blíž a sedá si na mou postel.

„Pořád tě nenávidím.” říkám, opírám se o zeď, vystrašený z jeho blízkosti.

„Co se tady děje?” ptá se Liam, když společně s Niallem vcházejí do pokoje.

„Tohle je PÁRTY!” huláká Niall, skákájící na mé posteli.

„Myslím si, že tenhle pokoj je příliš malý pro nás všechny.” mumlám, odcházím ze svého pokoje a mířím do koupelny vyčistit si zuby.

Když mám zuby vyčištěné, zamířím do přízemí, kde slyším ostatní kluky dělat rámus.

„No...” říkám a zírám na totální katasrofu v oblasti, která byla kdysi kuchyní.

„Pečeme!” usmívá se Louis, s obličejem pokrytým moukou.

„Jak dlouho jsem byl v koupelně?” ptám se, ačkoli jsem si jistý, že to bylo pouhých pár minut, což rozhodně neni dost dlouhá doba k vytvoření tohohle.

„Proč?” ptá se Niall s ublíženým pohledem.

„Vybuchlo tady něco?” vyprskávám smíchy, neschopný už to dál zadržovat při pohledu na čtyři kluky pokryté ingrdiencemi na pečení, stejně jako kuchyň kolem nich.

„Lidi já vám říkal, že je to špatný nápad.” povzdechl si Liam, odfoukl nános mouky a následně se rozkašlal.

„O, Lili, stejně je to zábava.” říká Niall, přichází k Liamovy a tiskne své rty k těm jeho.

„Ah! Veřejný projev náklonnosti!” ječí Zayn a zakrývá si oči.

„Promiň.” chichotá se Niall.

„To je v poho.” říká Louis, ale vypadá trochu smutně.

„Mohly by jsme to zkusit znovu?” ptám se a zvedám jednu misky, která byla nejspíš určená na dortové těsto.

„Můžu se jít první osprchovat? Mám toho plné vlasy.” ptá se Louis a třese hlavou, až se kolem něj rozletí mouka.

„A co j-” 

„Ne, Zayne, tobě to vždycky trvá věčnost!” říká Louis, běží k Zaynovi stále potřásající hlavou, čímž na Zayna práší ještě víc mouky předtím než běží do sprchy.

„Tomlinsone, jsi strašný člověk!” 

„MILUJU TĚ!” křičí a zapíná sprchu.

„Dobře, neměli by jsme to tu uklidit?” ptá se Liam zbírající nádobý.

„Bavte se!” Šklebím se a jdu do obýváku.

„Zayne! Niall!” slyším Liama volat, když mě oba kluci se smíchem následují.

„O, neboj se lásko, pořád tě miluji.” kříčí Niall a všichni se smějeme ještě hlasitěji.

„Nikdo z vás si nezaslouží žádný dort.” 

„Cože? Dort? Ty jsi v tomhle nepořádku našel nějaký dort?” volám na něj se smíchem.

„Drž hubu, Stylesi.” odsekává a chichotáním.

„Zmlátím tě lžičkou!” umlčím ho se smíchem.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

„Kluci, jste hlasití.” říká Louis, když přichází ze sprchy, vlasy stále vlhké, oblečený v jeho červených tříčtvrťácích a proužkovaném tričku.

„Slyšel jsi nás přes ten déšť?” ptám se s pohledem upřeným z okna, kde lije jako s konve.

„Jsem rád, že nejsou žádné hromy a blesky.” říká Louis, dívající se z okna.

„Jo.” říká Niall. Do pokoje vchází Liam, sedá si vedle Nialla a přitahuje si ho blíž k sobě.

„Teď můžeme udělat dort?” ptá se Louis.

„Do toho!” říkám, už na nohou.

„ANO!” povzbuzuje, když všichni míříme do kuchyně, která teď vypadá normálně. „Pání, Liam je rychlý uklizeč.” 

„To jo,” Rozhlížím se kolem, popadnu mixovací mísu a začnu si obstarávat ingredience.

„Takže, jak to uděláme?” ptá se Louis, po tom co všechno poskládá do úhledné řady, odhodlaně.

Ukazuji mu krok za krokem pro každou surovinu a sleduji jak zpívá když míchá, pohazující hlavou do rytmu textu co vytvořil.

„Umíchej mi nějaký dort!

A pak ho dáme péct!

Člověče, to bude chutnat tak báječně,

zrovna tady v mém bříškuuuuuuuuu!”

originálně v angličtine je to takhle:

"mixing me up some cake!

and then we'll let it blake!

man, it'll taste so yummy,

right here in my tumeeeeeeee!

„To bylo úžasné.” chichotám se a tleskám.

Beru si od něj misku a liju těsto na pekáč, který nakonec umístím do trouby. Okamžitě přibíhá, sedá si před troubu a dívá se dovnitř malým okýnkem.

On je tak roztomilý.

„Louisi, nezačne to kynout hne-”

„PSST!” zamává rukou mým směrem.

„Louisi, teď se to nesrazí, takže si můžu dá-”

„PST!” vyskočí a přitiskne dlaň na moje rty.

Oh.

Můj.

Bože.

On se dotýká mých rtů.

Rychle sebou trhnu pryč od jeho dotyku, moje oči jsou vykulené.

„Harry? Jsi v pořádku?” ptá se. Úsměv z jeho rtů je pryč.

„Um, jo...jen musím...čůrat.” říkám, otáčím se a běžím do schodů.

Panebože. Co se to teď stalo?