Se zasténáním se znovu opírám o zeď vedle záchodu.
„Harry?” slyším Louise volat.
„Ungh.” zamumlám cosi, abych na sebe upozornil.
„Harry? Co se stalo?” Ptá se a vchází do koupelny. „Bože, Harry, jsi v pořádku?” zalapá po dechu.
„Jo, jenom trochu-” nestihnu doříct větu a zase se nakláním a zvracím do záchodové mísy.
„Hej, to je v pohodě.” Slyším Louise utěšovat mě, když mě krouživými pohyby jemně hladí po zádech, znovu se rozkašlám a z očí mi tečou slzy.
„Jo, v pohodě.” reptám a znovu se opřu o zeď.
„No tak.” zamumlá a natáhne se po mých bocích, aby mi pomohl vstát. Nechám své ruce klesnout na jeho ramena, když mi pomáhá do pokoje. „Převlékneš se sám, nebo to mám taky udělat já?”
„Já to zvládnu!” říkám na svou obrannu.
„Dobře. Dnesu ti nějaké prášky.” směje se a nechává mě v pokoji samotného.
Skuhrám, když se převlékám do tepláků a mikiny Jack Willis. Zamířím dolů, kde mi Louis vaří nějaký čaj. Sedám si ke stolu.
„Řekl jsem klukům, že jsi nemocný.” říká, a pokládá přede mě hrníček ze kterého stoupá kouř.
„Díky.” říkám a usrknu si trochu čaje. Usměju se, když si uvědomím, že ví, jaký mám rád čaj.
„Tady.” říká Louis a natahuje přede mně rozevřenou dlaň. „Nastav ruku.” dělám co říká a on mi sype do dlaně nějaké prášky.
„Fuj.” zamumlám a pokrčím nad nimy nos.
„Vem si je, nebo to bude ještě horší.” říká a rozcuchá moje kudrliny. Zkousnu si ret a prohlížím si prášky než je spolknu a zapiju je douškem čaje.
„Vidíš? Nebylo to tak špatné.” usmívá se Louis.
„Ty sis nemusel vzít prášky.” mumlám a obtáčím kolem sebe ruce.
„Je ti zima?” ptá se. Přikyvuji a on opouští pokoj. Za moment se vrací a nese deku, do které mě zabalí. „Lepší?”
„Trošku.”
„Dobře. Teď do postele.” říká.
„Co?” lapám po dechu.
„Oh, přestaň se chovat jako dítě. Je téměř půlnoc.” zamumlá a s rukou na mých zádech mě vede nahoru po schodech.
„Fajn.” říkám, užívám si ten pocit, když je jeho ruka tak láskyplně umístěná na mých zádech.
Vede mě do mého pokoje. Stahuje kvůli mě přikrývky z postele a pak mě jimi přikrývá.
„Dobrou noc, Haz.” říká a já začínám podřimovat, přitiskne své rty jemně na moje čelo. Musím zaržet dech, abych mu zabráníl se zadrhnout.
Zavřu oči a snažím se uklidnit, když odchází z pokoje.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Probouzím se další den ráno a cítím se totálné na hovno. Nemůžu dýchat. Oh můj bože! Já nemůžu dýchat!
Vyskakuju, kašlající a stále lapajicí po dechu. Já umřu!
Potom si uvědomuju, že jsem měl na obličeji přikrývku, jak začínám znovu dýchat, zjišťuju že můj krk je celý opuchlý. Jdu do přízemí, kde už na mě Louis čeká s hrníčkem čaje, který pro mně připravil.
„Cítíš se líp?” ptá se a já jen zavrtím hlavou. Jde pro láhev s práškama, když zakašlu. „Co je?” ptá se.
„Nemůžu...polikat..” říkám, ačkoli cítím, že mě to zabíjí.
„Můj bože, Harry zníš příšerně.” říká Zayn, vcházející do pokoje. Zašklebým se na něj. Zašklebí se na mě zpátky a Louis jde ke mě.
„Do prdele, Harry.” říká a pokládá ruku na moje čelo a já cítím jak mi přejede mráz po zadech. „Celý hoříš.”
„Ugh.” povzdechnu si, pokládám hlavu na stůl a odstrkuji od sebe svůj hrníček s čajem.
„Musíš si vzít nějaké prášky.” říká Louis, bere moje ramena a znovu mě posadí.
„Nemůžu polikat.” natnačím rty a ukázuju na svůj krk.
„Dobře, nemůžeš polikat prášky,” říká se svaštělým čelem. Povytáhnu obočí, vím co myslí. Prutce vrtím hlavou. „Musíš si vzít sirup proti kašli.”
„Ne!” vykřiknu skřípavým hlasem.
„Musíš.” říká, ale já skřížím paže a našpulím rty. „Půjdu pro Liama.”
Povzdechne si a jde po schodech nahoru.
„Hej, Li já - AHH!” vykřikne a já slyším jak se dveře zabouchnou a potom Louis přiběhne do kuchyně.
„Co to bylo?” ptá se Zayn, zvědavě zvedající obočí.
Louis jen potřese hlavou a my se Zaynem si vyměníme zmatené pohledy. Nadzvednu obočí a on pokrčí rameny. Ani jeden z nás neví, co přesně Louise vyděsilo.
To jenom do té chvíle, než Liam a Niall neseběhnou ze schodů, rty oteklé, natahujíc si oblečení.
„Ohmůjbože!” lapá Zayn po dechu.
Zase jsem se opozdila, ale slibuji že další bude brzo :)
ČTEŠ
Falling Again (Larry Stylinson)
FanfictionKdyž se Harry vzbudil v nemocnici, byl s pěti kluky které nikdy v životě neviděl. Doktoři mu řekli že má amnézii, a jeden z kluků, Louis, vypadá mnohem smutněji než ostatní. A teď jsou společně v kapele?! Pomalu si Harry začíná vzpomínat na malé věc...