Falling Again (Larry Stylinson)

21. Část - Co zaslechl

Jsem totální idiot.

Louis se mi, od toho 'incidentu', vyhýbá, a když se s ním snažím mluvit, vytvoří nějakou mizernou výmluvu a uteče pryč.

Ano, jednou ode mě doopravdy doslova utekl.

Toulal jsem se po domě jenom v boxerkách. Klukům je to jedno a já si nejasně vybavuju, že nikomu nevadilo, když jsem chodil nahý před tou nehodou... tak co.

 Až na Louise. Jenom se cítím... já nevím. Nejsem rád ve stejném pokoji jako on, když jsem tak... nahý.

„Harry?” Slyším ptát se Louise vcházejícího do kuchyně, kde jsem opřený o kuchyňskou linku.

„Ahoj.” říkám s rudnoucími tvářemi, aniž bych mu věnoval pohled.

Cítím jeho pohled, který mě pálí do holých zad, ale nemůžu se na něj podívat.

„Chtěl jsi něco?” ptám se. Vím, že na místě kde stojím, neblokuji nic kromě prázdného pultu.

„Um... ne. Zapomeň na to.” říká.

„Lou-” otáčím se, ale už je pryč.

Do prdele.

Vždycky se mi podaří všechno posrat.

Proč si prostě nemůžu vzpomenout na něco o Louisovy? Na cokoli?

Sny začínají být čím dál častější.

Cítím, jak se mé tělo zachvěje nad myšlenkou na příliš reálné sny. Oh, jak já bych si přál, aby byly skutečné.

Beru misku, plním ji mlékem a cereáliemi a opírám se o linku.

Když dokončuji cereálie, slyším nějaké hlasy přicházející s chodby, pokládám tiše prázdnou misku do dřezu.

 Plížím se ven z kuchyně a vidím dva kluky sedící v obýváku, jak si povídají, aniž by se na sebe dívaly.

„-dělá v pořádku?” ptá se Zayn.

„Já nevím.” Povzdychl si Liam. „Myslím, že je to s ním čím dál horší. Už nechce ani jíst.”

„Fajn, co můžeme dělat?”

„Já nevím, Zayne.” 

„Takže, co přesně řekl, že se stalo.” 

„Neřekl mi to.” Povzdychl si Liam. „Všechno co vím je, že jednoho dne se Louis zhoršil. Ať už mu řekl cokoli...”

„Li, to je v pořádku.”

„Zayne, on už se mnou nemluví! Ne od té chvíle co se dozvěděl o mě a Niallovi! Jenom mu to připomíná věci o něm a-”

„Já vím, Liama, uklidni se.” říká Zayn a já ho vidím, jak se natahuje a poplácává Liama po rameni.

„Ne, Zayne, ty nevíš! Ani já nevím!” vzlyká Liam. „Nemůžu Niallovi nic říct, protože nechci, aby se cítil špatně. Všichni víme, že by začal obviňovat sebe...” 

„Ty máš na mysli jako to, co ty teď děláš sobě?” Ptá se Zayn.

„Ale Zayne, to neni to samé. Niall je-”

„Co? On je stejně silný, jako my ostatní. A všichni tři tady teď musíme pro Louise být.”

„Zayne...”

„Půjdu si promluvit s Louisem. Možná mi řekne co se děje, jo?” 

„Dobře.”

„Ok, Li. Za chvíli si s ním promluvím. Mezitím... potřebuji sprchu.”

Potichu běžím do kuchyně a předstírám, že jsem vytížený, když Zayn vchází dovnitř.

„Harry?” zalapá po dechu. „C-co tady děláš?”

„Džus.” Usmívám se, zvedajíc sklenici plnou pomerančového džusu.

„Oh, dobře.” říká s nuceným úsměvem, předtím než se otáčí a odchází pryč.

No... tohle bylo trapné.

Ačkoli, dokázalo to nějaké z mých závěrů, které jsem si vytvořil v hlavě. Většina vedoucí k...

Jaká tajemství tahle skupina... nebo svět, přede mnou ukrývají?