Falling Again (Larry Stylinson)

25. Část - Peří

Stále nemůžu spát.

Šest dní nám zbývá do toho interview a management volal. Říkali, že za čtyři dny někoho pošlou, aby nás vyzvedl.

Takže po naší dlouhé cestě domů a čase na spaní, budeme doma jenom pár hodin před interview.

„Harry?" říká Zayn, klepajíc na moje dveře.

„Pojď dál." povzdychávám si do polštáře.

„Harry, musíš jíst." říká a sedá si na moji postel.

„Nespal jsem dost, jsem příliš unavený na to, abych spal." mumlám.

„Podvýživa nepomůže tvojí nespavosti, tak si pospěš." říká, bere mou ruku a vytahuje mě do stoje.

„Ne." kňučím, když zvedám celou svou váhu.

Já jsem doopravdy vážně ospalý, ačkoli jsem opravdu hladový, nechci čelit Louisovi. Nebo Zaynovi, ale nemám dost síly na to se odtrhnout, když mě táhne dolů po schodech.

„Au." zamračím se, když mě pustí na moje místo.

„Harry?" Louis vzhlédne ke mě přes stůl.

„To je moje jméno." říkám, zahlédnu Nialla a vidím ho broukat si Stereo Hearts od Gym Class Heroes, když vchází do pokoje.

„Harry! Jsi vzhůru!" sedá si ke stolu, když přichází Liam, nesoucí velkou zapékací mísu.

„Co je to?" ptám se.

„Udělal jsem lasagne." říká pyšně a pokládá to na stůl.

„My jsme udělali lasagne." prohlašuje Niall a Liam na něj vyplazuje jazyk. „Idiote." směje se Niall.

„Vy kluci máte problém." usmívá se Zayn a sedá si vedle mě.

Snažím se věnovat pozornost večeři, ale všechno co si uvědomuji je pocit, že na mě Louis zírá. Proč na mě zírá?

Zjišťuju, že si utírám pusu častěji než je to třeba se strachem, že se na mě dívá možná proto, že mám něco na obličeji.

„Můžu ti s něčím pomoct?" ptám se, vzhlédnu a setkávám se s jeho pohledem. Můj hlas zněl... divně.

„Máš něco ve vlasech." říká, natahuje se a dotýká se mých vlasů.

Cítím, jak celé mé tělo strnulo nad jeho dotekem, on si toho všímá taky a rychle stahuje svou ruku zpět, ale je tady něco mezi jeho prsty.

„Jak se ti kurva dostalo peří do vlasů?" slyším Zaynuv smích, hledíc na tenké bílé peříčko, které Louis zkoumá.

„Já nevím!" říkám sledujíc peří. Jak se to stalo?

„Co jsi dělal ve svém pokoji." ptá se Louis, jeho oči vytřeštěné, stále upřené na peří.

„Snažil jsem se spát-počkat!" vyskočil jsem. „Oh, do prdele." Tisknu si tvář do dlaní a sedám si. Jak kurva vysvětlím, co se stalo?

„Co?" ptá se Liam.

„Trochu jsem...měl jsem...no, kousl jsem ve spánku do polštáře a ten se otevřel?" říkám, koušu si ret a dívám se dolů na stůl.

„Co?" lapá Zayn po dechu, smějíc se.

„Kous jsem ve spánku do polštáře a ten se otevřel." mumlám jemně.

„O čem se ti zdálo? Bylo to jídlo?" ptá se Niall.

„No, ano." říkám, cítíc na sobě Louisuv pohled.

Nemůžu jim říct, co se doopravdy stalo.

Nemůžu jim říct, že jsem měl sex sen o Louisovi, a na konec snu - stejně tak, jako v realitě, očividně - jsem musel roztrhat polštář zuby a Louis a já jsme ho na sebe navzájem házely.

„Skončil jsem." říkám, odstrkujíc od sebe z poloviny plný talíř těstovin.

„Jsi si jistý?" ptá se Louis.

Přikyvuji, vstávám a jdu zpět do postele. Tohle je prostě strašně těžké.

Klesnu na svou postel, a slyším ze spodu tlumené hlasy. Zaslechnu pár slov, ale nevím, od koho jsou.

„...nevím...co když on...budeme prostě vyjednávat...neříkal ti Zayn...je to méně než týden...Můžeme pomoct?...můžem to zkusit..." a s tím usínám do dalšího snu.

* * * * *

„Hazza!" pěje zvonivě Louis divným opera-hlasem.

„Boo-bear!" pěju stejným hlasem.

„POMOC!" ječí.

„Jsi idiot." šklebím se, vcházím do kuchyně a nacházím ho pokrytého tmavou nafialovělou tekutinou.

„Zapomněl jsem pokličku.." ukazuje na mixér vedle něj.

„Už zase?" ptám se ho a přiházím k němu.

„Mám borůvkovou příchuť."

„Mm." říkám, lehce ho líbajíc na rty. "To máš."

„Žárlíš?" ptá se.

„Ani ne. Myslím, já mám opravdu rád borůvky, takže nevím, jestli bych jednou chtěl být." odmlčím se, moje rty se otírají o ty jeho, když mluvím. „Plus...dělá tě to ještě sladším." tisknu své rty znovu na jeho.

„Ano?" mumlá do polibku.

Potom cítím něco vzadu na krku, a z mých rtů unikne vypísknutí, zatímco on se hloupě chichotá, jeho lepkavá borůvková ruka omotaná kole mého krku.

„EW!" usmívám se a utírám si krk.

„Ale Hazz! Teď máme oba borůvkovou příchuť!"

„Říkal jsem, že nechci mít borůvkovou příchuť"

„No, tak já taky nechci." krčí rameny a vtahuje mě do vášnivého polibku.

* * * * *

Sedám si na posteli, celý dům je tichý.

Do prdele. Dnes v noci už žádný spánek.