SLZY OSUDU

Propadnutí

                                   21. k a p i t o l a
Ohlušující rána se nesla přes celou místnost jako lavina kamení. Nebylo to však moc daleko od pravdy. Sasuke pustil Saru z chladného kovu a podíval se za příčinou zvuku. Nestihl ani ze Sharinganem rychle zaregistrovat, když ho kdosi udeřil prudce do obličeje a on odletěl na druhou stranu a narazil do zdi.
,,Sasuke." Opakoval příchozí jméno.
,,Našel jsem tě, Sasuke."
Sasuke se však ďábelsky zasmál.
,,Uzumaki Naruto. Pořád jsi stejný. Stejně hlučný a stejně otravný." Upřel na něj Sharingan.
,,Pořád stejný cvok."
Naruto se na něj zle podíval. Nesnášel ty jeho chladné oči, ze kterých nedokázal vyčíst, co právě cítí.
,,Slíbil jsem, slíbil a přísahal, že tě dostanu zpět, Sasuke."
,,Hmm, jak dojemné." Ušklíbnul se.
,,Stále tě to neomrzí a musím ti vlastně poděkovat, Naruto."
,,C-cože?" Podíval se na něj, ale místo Sasukeho odpověděla přidušená Sara.
,,VYPADNI ODSUD! Zmiz Naruto!" Vykřikla ze země a podívala se na Naruta. Ne nemohl být tady. Ne v tuhle dobu, kdy je tu i Madara.
,,Saro." Kouknul Naruto na ni. Nechápal, co se snaží říct.
,,Hm, nechápavý, jako vždy. To jsi stále takový idiot a nebo ti musí všechno každý vysvětlovat." Vytasil katanu.
,,To, po čem jdeme, je v tobě, Naruto. Skočil jsi do pasti. Ona byla jenom návnada. Nic víc." Blýsklo se mu v očích. Naruto se zarazil. Rozhlédl se kolem sebe. Trhlina, kterou před chvíli udělal, zde už nebyla. Podíval se zpátky na Sasukeho bezcitnou tvář a polknul. Zase všechno pokazil. To není možné. Proč musí být tak bezhlavý?
,,Pusť ji." Sykl.
,,Proč?"
,,Jak proč?"
Uchiha namířil katanu na Uzumakiho.
,,Ty tu nejsi ve výhodě. Měl by jsi raději tancovat tak, jak pískám." Prodloužil meč, který škrábl Naruta do ramene a zabodl se do zdi naproti.
,,Protože stačí jenom jeden pohyb." Zkrátil ji.
,,A ona bude mrtvá."
Nastalo dlouhé ticho doprovázené výbuchy z venčí. Ze stropu se sypal prach a tlumil tak zvuky uvnitř. Bylo to tu jako v hrobce, kterou zapečetili, aby se do ni ani z ní nikdo nedostal. Hrobka pro živé. Plameny svíček neustále měnily stíny halící podlahu a zdi. Někdy se zdálo, že si stíny sami dělají co chtějí. Natahují své pařáty a snaží se uchopit další stín do svých spárů. Pak začala jedna svíčka po druhé zhasínat. S tichým zasršením plamen zhasl a tak se rozlila všude černo černá tma. Sara pozvedla hlavu, ale neviděla na centimetr před sebe. Neviděla vůbec nic. Překulila se na břicho, protože ji ruce začaly brnět a v tom uslyšela hlasité praskání. Neozývalo se nad ní nebo vedle ní, ale přímo pod ní. Zatajila dech a čekala, co přijde. Cítila rozšiřující se prasklinu a následný pád do černé jámy. Čísi ruce ji však uchopili a tvrdý pád se změnil v přidušený sykot z jejího hrdla. Doufala jenom, že ji drží Naruto a ne někdo jiný. Ale kdo? Sasuke ji chce zabýt a nikdo jiný tady není.
Do očí ji však uhodilo světlo, jenž se rozlilo po celé jeskyni, jak zjistila. Byla ohromná a uprostřed ní stála socha s devíti očima a rukama kolem ní. Věděla co to je. Věděla, k čemu to je. A nechtěla, aby to použili. Však se jí dech zastavil, když uviděla před sebou stát Naruta. Sasuke byl o kus dál. Riskla to a zvedla hlavu k tomu, kdo ji držel. Vytřeštila oči na Madaru. Ten se na ní jenom s úšklebkem podíval svázal ji ruce a nepouštěl ji.
,,Sasuke." Zněl jeho hlas desetkrát silněji.
,,Skonči to." Uchiha přitakal a zaútočil na Naruta. Byla to rychlost a člověk bez Sharinganu nebo jiné oční techniky by se ji nevyhnul, ale Naruto uhnul jen tak, tak a uskočil kus stranou. Vyvedlo to Sasukeho z míry. Že by se stal tolik silným? Že by dokázal přemoct mou rychlost, kterou nepřekonal ani Orochimaru? Díval se na něj a připadalo mu na Narutovi něco divné. Byl až moc klidný.
,,Kdo jsi?" Po této otázce se přinutil i Madara pohlédnout na Naruta. Pak se teprve všiml díky Sharinganu pár odlišností. Jeho rty se stáhly do úšklebku.
,,Dlouho jsme se neviděli, Itachi."