SLZY OSUDU

Vše je naruby

                                          23. k a p i t o l a
,,NEEEE!!!" Vykřikla bolestně se sesunutím k zemi, když uviděla Madarův meč směřovat k Itachimu. Chtěla si zakrýt oči, ale nemohla. Stále ruce měla svázané. Náhle se stalo něco zvláštního. Madarova katana vyletěla vysoko do vzduchu a zabodla se do země.
,,Cože?" Rozhlédl se kolem a uviděl Sasukeho s vytaseným mečem a rudým Sharinganem.
,,O co se tu snažíš, Sasuke?" Podíval se na něj, ale udělal chybu. Zapomněl na jednu pojistku, kterou proti němu nastražil Itachi v Sasukeových očích. Vyšlehl černý plamen a pohltil levou Madarovu paži. Ten jenom vykřikl a urychleně ustoupil. Pomocí svého tajného jutsu oheň uhasil a rozhlédl se po masce. Pokud se Sasuke proti němu spikne a nebude mít masku, nemá v souboji sebemenší šanci. Uviděl ji u Sari. Zhrozil se, když se postavila a upřela na něj svůj Sharingan plný zlosti. Pak nadzvedla nohu a masku rozšlápla.
,,NE!!! MRCHO!" Vykřikl a vypustil proti ní katon. Sara se jenom s hrůzou dívala na valící se lavinu ohně. Neměla kam utéct. Nanejvýš se pověsit na stropě po určitou dobu zážehu, ale neměla nejmenší šanci. Skočil před ni však Sasuke a proti plamenům poslal notnou dávku hadu. Sice se všichni na popel spálily, ale oheň tím byl zažehnán. Pak ji rychle uchopil a skočil k Itachimu. Vytáhnul kunai a rychlým pohybem rozsekl provazy.
,,Vem Itachiho a vypadněte." Nepřestával sledovat Madaru.
,,A-ale ..." Začala Sara. Přerušil ji Itachi, který ji chytil za paži, jak se postavil.
,,Půjdeme, jsme jenom překážka." Pak upřel svůj pohled na Sasukeho.
,,Je v tobě víc, než si sám myslíš. Dokážeš to využít jenom v době, kdy budeš vědět, za co bojuješ, Sasuke." Pak pomocí Sari vyběhli ven.
Sasuke jim však ještě hodil jednu věc. Byl to malý přívěšek s jestřábem.
,,Pokud narazíte na Taku, tak jim to ukažte. Nechají vás být."
,,Co když si budou myslet, že jsme ti to vzali?" Zarazila se Sara a koukala na přívěšek.
,,Byla by na něm krev." Ujistil ji Sasuke a namířil katanu na Madaru.
,,A s tebou si to teď vyřídím."
Itachi se Sarou vyběhli ven a jak čekali, tak je ihned přepadli Sasukeho spolčnící.
,,Karin!" Křikla na ni Sara.
,,Podívej se do mé levé kapsy!"
,,A proč jako?" Sykla.
,,Je to zpráva od Sasukeho!" Vůbec tu holku neměla v lásce. Chovala se tak arogantně.
Karin se na Saru nechápavě podívala.
,,Hele, jestli si myslíš, že ti tohle sežeru, tak jsi na omylu!"
,,Jo, nechala bych ti to sežrat, kdyby jsme byly samy proti sobě." Zavrčela.
,,No tak dělej!!! Nikdo jiný volné ruce nemá!"
,,Hmm." Zabručela Karin a přistoupila k ní. Pak ji prohrábla kapsu a vytáhla Sasukeho přívěšek.
,,Co jste mu provedly!!!" Vyjekla.
,,Vy ... vy ... VY JSTE HO ZABILI!!" Začala zmatkovat a utíkala pořád dokola.
,,A to nám řekl, že to pochopí." Vzdychla Iyuka. Koukla na Itachiho, který mlčel.
,,Karin ... Karin .... KARIN!!!" Zakřičel už naštvaně Suigetsu.
,,Prohlédni si ten přívěšek. Říkal, že kdyby se s ním náhodou něco stalo, tak jediná věc, jak to poznáme je, že našemu spojenci předá přívěšek. Přece jsi to opatřila technikou, která přitahuje vlastníkovu krev, ne?"
,,No jo, máš pravdu." Zazubila se Karin a prohlížela si pečlivě přívěšek.
,,Ehm, čistý." Podivila se.
,,A neomráčily jste o náhodou?"
,,Jako by se dal omráčit, že?" Zavrčela popuzeně Sara.
,,Panebože!!! Dal nám to a zůstal vevnitř, aby bojoval s Madarou! Tak nás konečně pusťte, ať jdem my dva ochránit Konohu!!"
,,Pusťte nás, ať jdeme ochránit Konohu." Pitvořila se Karin.
,,Co to děláš?!" Vyjekla na Juuga, který pustil Saru. Po něm to udělal i Suigetsu.
,,CO TO DĚLÁTE?!?!?"
,,No, co, plníme Sasukeho příkaz." Ušklíbnul se Suigetsu.
,,A podle jeho slov, ten kdo přinese jeho přívěšek a nepoškozený, tak se stává dočasným velitelem." Podíval se na Saru. Ta z toho byla totálně vedle.
,,Nebo chce velet ten druhý?" Ukázal palcem na Itachiho.
,,Tuhle COURU poslouchat nebudu ... ale on nevypadá vůbec špatně." Zachichotala se s pohledem upřeným na Itachiho.
,,Kdopak jsi?" Zamrkala.
,,Uchiha Itachi, Sasukeho bratr." Řekl klidně.
,,O-opravdu?" Užasla Karin.
,,Tak proto je Sasuke takový fešák." Měla zarudlé líce.
,,Karin, koho by jsi ty nesbalila, že?" Sykl Suigetsu.
,,Takže ... Itachi ... bereš velení? Já aspoň souhlasím. Juugo?"
,,Hai." Kývl.
,,Ano, ano, ano." Přitakal ihned Karin.
,,Já to beru. A ty nic neříkej." Ukázala rozzuřeně prstem na Saru.
,,Vždyť nic neříkám!" Sykla k ní.
,,Teď jsi řekla!!"
"No a co!! Můžu si mluvit kdy chci!"
,,Ne, to teda nemůžeš!!!" Pískala Karin.
,,Holky ... holky ... HOLKY!!!" Zase zvedl hlas Suigetsu. "Nejsem na žádným jarmarku. Teď se usmiřte a my jdeme ... hmmm ... v Sasukeho plánu ... i když trochu pozměněném. To vypadá, že už nejdeme proti Konožanům."
,,TY mi nebudeš rozkazovat, co budu dělat a co ne!" Vyjela po něm Sara.
,,Hmm, temperametní. Nedivím se že našeho Sasukeho přitahuješ."
,,Dej pokoj mezi tím arogantním, sobeckým Uchihou a mnou nic říkám nic není." Zavrčela.
,,HEH?! Jak to myslíš Suigetsu?!" Lekla se Karin no to je slabé slovo skoro dostala infarkt.
Itachi raději promluvil, než se tu strhne další hádka.
,,Teď cílem všech je ochránit Konohu a hlavně ochránit Jinchuurikyho." Podíval se po všech.
,,Sasuke se o sebe postará. Věřím mu já a budeme mu věřit všichni. Má něco navíc než Madara. A teď jde..."
,,Počkejte." Obrátil se na něj Juuga.
,,Já mám takový malý problém se ...."
,,Sebeovládáním?" Dořekl Itachi.
,,Sasuke není jediný, kdo umí využít Sharingan k jiným účelům, než k boji." Ujistil ho.
,,Kdyby ses náhodou začal nekontrolovatelně měnit, tak přijdu já nebo Sara." Poplácal Saru po rameni a ta se ihned mile usmála na Juuga.
,,Neboj, kdyby se něco stalo pomůžu ti."
,,Ehm, díky. Musím přiznat, že si moc hezká." Pousmál se a Sara trochu zčervenala.
,,Ta patří Sasukemu." Vetřel se mezi Saru a Juuga, Suigetsu.
,,Doprčič! Já nepatřím nikomu! Proč mě s ním dáváte pořád dohromady?!" Vyjekla Sara.
,,No.." Podrpal se na hlavě Suigetsu.
,,Sasuke jednou ze spaní vyslovil jméno Sara. Chtěl jsem to z něho vytáhnout, ale znáte ho."
,,TO SE MUSEL SPLÉST! S touhle?!" Vyřvávala Karin. Sara se hlavou opřela o Itachiho rameno a zašeptala k němu.
,,A ty mi říkáš, že mám být klidná." Itachi ji pohladil a pousmál se.
,,Tak můžeme konečně vyrazit." A skupinka se vydala na cestu.