SLZY OSUDU

Kapitola 34.- Tenká hranice mezi tebou a mnou

,,Tváři v tvář, Saro." Ušklíbl se chladně.
,,K-kdo..kdo jste?!" Vykoktala vystrašeně dívka. Stála v temné chodbě a slyšela jenom jeho mrazivě, zabíjející hlas. Najednou ho ucítila za sebou. Jeho dech ji paralizoval a ona se nedokázala pohnout.
,,Ten koho si přeješ tolik poznat.." Ďábelsky se zasmál a dívka od strachu přestala dýchat.
Sara se s velkým výkřikem vzbudila a prudce si sedla na postel. Strachem nemohla dýchat a jen tak, tak dokázala získat svůj ztracený dech. Křečovitě svírala prostěradlo. Vůbec si si nevšímala Sasukeho, který ji věnoval zamýšlený výraz. Její dlaně přistály na obvazu, který bez jakéhokoliv zaváhání sundala. Pomalu otevřela, slepená a unavená víčka. Po několikátem zamrkání se jí podařilo zaostřit. Konečně mohla vidět, kde se to vlastně nachází. Takže..čtyři stěny, pomalu žádné světlo a u okna Sasuke..počkat, co tu dělá?! Nenápadně se podívala na sebe..oddechla si, když zpochybnila svoje pochybnosti.
,,Proč jsi tady?! Co tady děláš?!" Zavrčela podrážděně Sara a hbitě se postavila na nohy.
,,Co tady dělám?.." Pozvedl pobaveně obočí a přešel od okna k Saře.
,,Tak já ti řeknu, co tady dělám. Dovol, abych ti osvěžil paměť..tahle místnost, kde se nacházíme je MŮJ pokoj a ty jsi v MÉ organizaci. Takže nevím, kdo z nás dvou je tady navíc." Oplatil ji podrážděný, ale zároveň pobavený tón.
,,A tím mi chceš říct, co?" Založila ruce na prsou a pozvedla obočí.
,,Já ani nevim..jo počkat, třeba by si si ty svoje jízlivý poznámky mohla nechat na jindy." Vpálil jí to do obličeje.
,,Tak pardon, ale tu TY si mě tu chtěl." Zavrčela a zatnula pěst. Sasuke se k ní obličejem naklonil a skrčil se.
,,Možná jsem to neměl dělat.." Vydechl na její krk a ihned mu na tváři přistála Sařina ruka.
,,Ta facka ti patřila, už dlouho. Ani nevíš, jak se mi ulevilo. Ale ráda ti řeknu, co je větší chyba!" Vykřikla na něho a podívala se na červený otisk její ruky na Sasukeho tváři. Ten jenom stál beze známky emocí.
,,Jaká?! Ha..třeba, že jsme se potkali?! Nebo ta že si se narodila v klanu Uchiha?!" Vykřikl na ní.
,,BINGO! Možná máš za tím obřím egem i mozek!
SI JENOM SOBECKEJ PARCHANT! Končím!" Vyštěkla po něm a otočila se na patě.
,,Víš, když tady nechceš být..tak VYPADNI!" Řval na ní
,,BLESKU, to mě nenapadlo!" A rozzuřením práskla dveřmi. Všichni samozřejmě jejich hlasitou hádku slyšeli. Sara se rozeběhla do toho bludiště plného chodeb. V očích se jí lesk krvavě rudý Sharingan plný zlosti. Po pár minutách uviděla kamennou zeď za kterou byl nejspíš východ. Už..už chtěla použít nějaké jutsu, když ji někdo stáhl za loket zpátky.
,,NESAHEJ NA MĚ! JDI K ČERTU!" Řvala po dotyčném. Ten ji jenom přirazil ke zdi a dal jí ruku před pusu.
,,Nejdřív se uklidni.." Zašeptal Deidara a podíval se na vytočenou blondýnku. Ta jenom nesouhlasně zavrčela a kdyby mohla pohledem vraždit, tak by byl na místě, už několikrát po smrti. A jeho tělo by bylo zakopané hluboko do země.
,,Teď tě pustím a ty se uklidníš..jasné?" Zopakoval, ale ona jeho ruku strhla silou.
,,PROČ SI MĚ ZASTAVIL K ČERTU?! JSI SNAD MOJE CHŮVA?!" Vyštěkla po něm.
,,Nejsem, ale jsi vytočená a já za to nemůžu." Snažil se jí uklidnit.
,,LASKAVĚ SE NESTAREJ! ODCHÁZÍM..jestli chceš pojď se mnou...pokud ne tak tu zůstaň." Zmírnila hlas a podívala se na něho s nadějí.
,,Víš moc dobře, že nemůžu.." Podíval se jí hluboku do očí a pak jí otevřel zapečetěný východ.
,,Jak chceš..Sbohem.." Beze slova se rozeběhla pryč. Deidara tam pak ještě dobrou chvilku nehybně stál a díval se do prázdná, přesně tam, kde nechal blondýnku odejít. Ještě pořád tomu nechtěl věřit..nechtěl věřit tomu, že je pryč..že už ji nikdy neuvidí.
...
Sara skákala ze stromu na strom do očí se jí draly slzy od chladného, ostrého větru. Schylovalo se k bouřce.
,,PROČ JSEM TAKOVÁ KOZA?! PROČ JSEM MU ZNOVA UVĚŘILA?! PROČ ZROVNA JEMU?!" Řvala. Hlavou jí prolétly Sasukeho slova:
,,Jaká?! Ha..třeba ta, že jsme se potkali?! Neba ta, že si se narodila do klanu Uchiha?!" Ačkoliv to tak nevypadalo, sotva se držela na nohou, aby ty odporné slova ustála.
,,PROČ K ČERTU MUSÍ BÝT ZROVNA TEĎ BOUŘKA?!" Zaklela, když uslyšela hřmění a zataženou oblohu. O několik minut později začalo silně pršet. Její skákání tak nebylo zrovna nejbezpečnější. Každou chvíli mohla uklouznout..mohla se zabít. Dala si na hlavu kapucu od pláště.
,,MÁM TĚ!" Vykřikl někdo a strhl jí z větve na zem. Sara se s ním chvíli prala a úspěšně ho sekla kunai pod bradou a on ji pod okem. Nakonec ji přemohl, přirazil ji na zem, sedl si na ni a zmemožnil jí jakýkoliv pohyb. Strhl ji silou kapucu a pak se jenom vydešeně a zmateně díval na blonďatou dívku s uhlově černými kukadly.
,,S-Saro? J-jsi to ty?" Vydechl úžasem, ale zároveň vydešeně.
,,Snad vidíš, ne?! A teď ze mě slez!" Zavrčela na něho, ale on jenom němě stál na místě. Sara ho ze sebe ihned shodila a on ji podal ruku. Ona ji ale odmítla a postavila se na nohy. Oba teď byli na kost mokří, zmrzlý a špinavý.
,,Promiň, ale nemám čas se tu s tebou vybavovat..mám ještě cestu před sebou." Vyskočila na větev.
,,Počkej jdu s tebou!" Vykřikl, ale ona nezastavila.
,,Chci jít sama!" Vykřikla a zrychlila své tempo. Přesto ji Gaara dohonil se slovy.
,,Jdu s tebou."
,,Je to na tvoje riziko." Podrážděně odfrkla. A tak se dvojice vydala do Konohy.
...
,,Itachi! Tady jsi všude jsem tě hledal..j-já..já..mám pocit, jakoby se něco stalo se Sarou! Mám pocit, že se něco děje..,ale zároveň.." Nestačil doříct, protože ho Itachi přerušil.
,,..ale zároveň máš pocit, že je někde blízko." Dokončil Itachi a opřel se o zábradlí terasy. Nechal studené kapky deště stéct po svém obličeji.
,,Takže..takže ty to cítíš stejně?!" Vyjekl Naruto a přešel k němu, aby si viděli do očí. Uchiha mu ale ani jeden pohled nevěnoval. Díval se zamyšleně na bránu od vesnice.
,,Má odpověď ti měla stačit." Odvětil chladně a nadále pozoroval brány.
,,Doufám, že je v pořádku. Je to dlouho, co jsme se neviděli.." Zamumlal Naruto a podrbal se ve zlatých vlasech.
,,Doufejme.." Neuklidnil ho Itachi, protože sám si nebyl jistý svou odpovědí.
...
,,SARO! Počkej, sakra! Ani ty ti nemůžeš zvládnout! Musíme si dát pauzu." Řekl Gaara, když viděl, že ji kupředu vede jedině neoblomná vůle. Tak to byla ohromná síla klanu Uchiha..jejich neoblomná vůle a samozřejmě tvrdohlavost.
,,Nemám na to čas! Máme před sebou ještě kus cesty! Ty tu klidně můžeš zůstat!" Vyštěkla po něm, ale on ji chytl za zápěstí a pevně ji ztáhl k sobě. Opřel ji o nejbližší kmen stromu. Sotva se držela na nohou a bylo vidět, že je unavená.
,,Dáme si pauzu..ale..mus..íme.." Nedořekla, protože se únavou sklácela k zemi. Gaara našel nocležistě v jeskyni. Rozdělal oheň a uložil Saru.
Sara se probudila, jako první. Ihned se zvedla a vodou spláchla dohořívající oheň.
,,Počkáš na mě." Zamrmlal Gaara, když se zvedl ze země do sedu.
,,Ne." Odsekla.
,,To nebyla otázka, ale příkaz." Zvedl se do stoje.
,,Fajn, ale dělej!" Podrážděně šla na konec jeskyně a čekala. Protože pořád usedavě pršelo, tak byla schovaná. Neustále měla před očima včerejší hádku s Uchihou a jeho slova, která se jí v hlavě roznášela, jako ozvěna. Probudil ji, až Gaarova slova.
,,Tak jdeš?" Beze slova se rozeběhla a vyskočila na větev.
Ta několik hodin byli na místě. Už dálky viděli tyčící se hlavy Hokagů.
,,Je to tu pořád stejné..jako tehdy." Vydechla s úžasem Sara.
,,C-co? Co jsi říkala?" Otočil se na ní Gaara.
,,Nic co by bylo směrováno tobě." Protočila očima.
,,Vítejte Kazakage, nevěděli jsme že nás poctítě návštěvou s Vaší krásnou přítelkyní." Usmál se jeden strážný.
,,Já nejsem JEHO přítelkyně!" Vyštěkla a šla napřed.
,,UCHIHO SARO! SAKRA, ZASTAV SE!" Řval na ní Gaara.
,,Tvůj problém! Nenutila jsem tě se mnou jít!" Odbyla ho Sara, ale najednou ji něco zastavilo..písek?
,,Pusť mě! Na tohle nemáš právo!" Vztekala se.
,,Přestaň se vztekat. Půjdeme spolu a tečka." Odsekl Gaara.
,,Pusť mě." Zasyčela.
,,Pustím, ale až se uklidníš." Založil si ruce na hrudi. Sara se hluboce nadechla a těžce vydechla.
,,Stačí?" Pozvedla obočí.
,,Ano, prozatím."
,,Budeme se muset jít převléknout. Podívej se jak vypadáš." Suše nadhodila.
,,Pojď za mnou." Dovedl je do hotelového pokoje ve kterém bylo přichystáne oblečení a to i pro Saru. Zamknula se v koupelně, svlékla ze sebe oblečení a vysprchovala se. Když byla hotová, tak se oblékla do bílých džínů a modrého crop topu. Vlasy si nechala rozpuštěné a rty si zvýraznila leskem na rty. Konečně si vzala své staré oblečení. Odemkla a nechala Gaaru, aby šel do koupelny.
,,Počkáš tu na mě, jasné?" Ona jenom kývla.
,,Jasné?" Chytl ji za zápěstí.
,,ANO!" Vykřikla a Gaara šel do koupelny. Sara si sedla na postel a přemýšlela. Cítila se příjemně, zvláštně..staré oblečení a přítomnost ve vesnici. Vzpomínala na staré časy a na to když poprvé přišla do Konohy. Tehdy nevěděla, co všechno stane..a s kým se zaplete. Zmizel jí úsměv na tváři a začala se utápět v jeho slovech.
,,Haló? Posloucháš mě vůbec?" Zeptal se Gaara a luskl jí před obličejem. Podívala se na něho a uviděla ho, že oblečen do bílého pláště a na hlavě měl klobouk Kazakageho.
,,Uhm." Odpověděla bez zájmu.
,,Jdeme." Otevřel dveře a Sara vyšla. Oba zmizeli v kouři a objevili se před kanceláří Kakashiho.
,,Počkáš tady."
,,Nejsi moje chůva! Půjdu kam budu chtít." Zavrčela na něho.
,,S-..S-Saro?" Vykoktala ze sebe blonďák. Stál od nich pár metrů. Celý znehybněl, když je uviděl. Za tu dobu, co se neviděli se změnil. Byl ve své typické oranžové kombinéze a na ní měl na sobě červenočerný plášť.
Beze slova se k ní rychlostí blesku přiblížil a pevně ji obejmul. Sara jenom ztuhle stála a nebyla schopná mu objetí opětovat..nebyla ani schopná slova.
,,Saro, ty jsi se vrátila?" Podíval se s nadějí v očích, když se odtáhl.
,,Uhm." Dokázala ze sebe vydat.
,,A..A..Sa.." Sara ho rázně odbyla.
,,Zůstal." Zazněla chladně.
,,Kde je Itachi? Potřebuji s ním nutně mluvil." Probodla Naruta očima.
,,Myslíš, že se šel projít do lesa." Podrbal se Naruto na hlavě a pak se znovu podíval na Saru.
,,Díky." Odpověděla suše a zmizela v oblaku dýmu.
...
,,C-co..co se jí stalo?" Nedokázal se Naruto vzpamatovat.
,,Tuším, že za to může on. Nikdy jsem jí neviděl, takhle agresivní, podrážděnou a zároveň zlomenou.." Podíval se na něho Gaara.
,,Mám..mám o ní strach, ale nebudu tě zdržovat."
,,Ty to zvládneš..teď už půjdu, ale uvidíme se." Poplácal ho po rameni.
,,Určitě." Rozešel se Naruto a věnoval mu pousmátí. Gaara se jenom nadechl a pak vkročil do místnosti, kde se měla konat rada všech hlav vesnic.
...
Sara šla hluboko do lesa, až uviděla černovlasého muže.
,,Itachi.." Tiše vydechla a prolezla křovím, aby mu viděla do tváře. Ihned uviděla charakteristé tvrdé, ostré rysy v jeho obličeji. Uviděla pronikavé a zároveň uhrančivé, uhlově černé oči. Pousmála se, když mu pár vlasů spadlo do obličeje. Najednou vedle ní přistála kunai.
,,Vylez, Saro." Zazněl jeho chladný, zvučný hlas. Sara, jako smyslů zbavená vylezla ze svého "úkrytu" a podívala se Itachimu tváři v tvář.
,,J-jak..jak si to věděl?" Podivila se s úžasem v očích.
,,To tě teď vážně zajímá?" Pousmál se a ona se rozeběhla a pořádně a hlavně pevně ho obejmula.
Křečovitě ho chytla za tričko a nasávala jeho příjemnou, mužskou vůni. Tulila se k němu.
,,Moc jsi mi chyběl.." Zašeptala do jeho trička.
,,To ty mě taky.." Něžně ji políbil do vlasů. A ona se pak od něho odtáhla.
,,Itachi?" Zeptala se a sklopila zrak do země.
,,Ano?" Pozvedl její bradu, aby si viděli do očí.
,,Mám otázku, která mě už dlouho trápí.." Přiznala se mu Sara.
,,Povídej.." Pobídl ji Itachi.
,,Víš..j-já..je pravda, co tehdy řekl Madara? Víš, kdo byli moji rodiče? Víš, kdo byla moje matka a můj otec?" Podívala se mu se vší vážností Sara do očí.
...
🙈Hlasování je UKONČENO. Moc vám děkuji za nápady, rady a tak podobně.❤️
P.S. Poslední 3 kapitoly jsem vymazala, protože mi ten děj neseděl s touhle kapitolou + jsem s nimi nebyla jednoduše spokojená.
Nebojte o city a pár vyznání nepřijdete! Jen to nechám jako trešničku na dortu.😘
🌺Doufám, že se vám nová kapitola líbila.🌺💕 A že jsem vás nějak nezklamala..ale tohle téma je docela zajímavé, ne? Konečně se možná dozvíme, kdo je Sařina matka a otec. Konečně zjistíme její pravou identitu.😌
Těšíte se?😍❤️ Co říkáte na jejich hádku a na její chování? Jinak, co škola, jak to zvládáte? My toho máme docela dost na učení..🙄😩
Tak přeju pevné nervy a uvidíme se u dalšího dílu!
P.S. Užijte si podzimní prázdniny a taky tu Hallowenskou náladu!😉🍂🍁
Luuuv YOU! Posílám milion srdíček!😘❤️