SLZY OSUDU

Proč mi neustále ubližuješ?

    30. k a p i t o l a
,,Pusť mě, Itachi. Už je konec. Oni to zvládli." Otočila se na Itachiho. Ten ji ale nevnímal, vypadal zamyšleně a Saře nevěnoval pozornost.
,,Itachi..děje se něco?" Otázala se s mírně vylekaným hlasem.
,,Jsou v pořádku, že?!" Začala vyšilovat, ale Itachi byl pořád zamýšlený nebo tak alespoň vypadal.
,,K SAKRU!" Zaklela a vytrhla se mu z pevného sevření v kterém ji neustále držel.
,,Co se mohlo stát?" Zamumlala a rozběhla se do hustého, šedého kouře z kterého ji pálily oči. Po pár metrech začala silně kašlat, zakryla si tedy ústa a aktivovala si Sharingan se kterým se jí hledalo mnohem opravdu mnohem líp. Už ztrácela skoro naději, když uviděla blonďaté a stojaté havraní vlasy.
,,Tady jste!" Vykřikla přes kašel.
---
,,Naruto..doufám, že mi to odpustíš. Vím, že s tebou bude šťastná." Zašeptal Sasuke směrem k Narutovi. Ten mu ale svou pozornost nevěnoval. Jeho oči dokázaly sledovat blonďatou dívku. Bylo nad slunce jasné, že je do ní Naruto, až po uši zamilovaný. Ale co Sara? Bylo do něj taky bezmezně zamilovaná? Nebo to cítila jinak?
---
,,SARO!" Vykřikl Naruto a zvedl se ze země. Udělal pár pomalých, ale dlouhých kroků a Saru pevně obejmul.
,,Bál jsem se o TEBE." Zašeptal a slovo TEBE zdůraznil. Sepnul ruce na jejím pase a opřel se bradou o její rameno. Sara chvíli netušila, co právě udělal natož co řekl. Nikdo jí takhle nikdy neobejmul. Itachi ji možná jednou nebo dvakrát obejmul, ale z jeho objetí nevyzařoval takový strach o její osobu. Jak se má zachovat? Co udělat?
,,I já o vás." Zašeptala a po chvíli se trochu uvolnila a ruce, které křečovitě držela v pěst povolila a opatrně je položila na Narutova záda.
,,Voní ti vlasy." Vypadlo z Naruta a blaženě vydechl.
,,C-co?" Odpověděla překvapeně Sara a pak se těžce nadechla.
,,Naruto?" Zalapala po dechu.
,,Ano?" Odpověděl a ještě víc položil hlavu na její rameno.
,,Myslím, že mi zlomíš všechny kosti v těle a když mi je nezlámeš na prach tak mě alespoň udusíš." Znova se křečovitě napnula. A trochu se uchehtla.
,,P-promiň.." Vykoktal Naruto a povolil stisk ve kterém ji držel. Sara zpozorněla a hledala Sasukeho. Očima těkala po všem místech v jeskyni.
,,K-kde...kde je Sasuke?" Vykoktala ze sebe mírně vykolejeným tónem.
,,Kde? Jako to myslíš?" Nechápal Naruto a otočil se k ní zády.
,,Vždyť..." Začal.
,,..tady byl?" Dopověděla Sara.
,,Ano. Kam zmizel?" Podrbal se na hlavě a rozhlížel se po jeskyni.
,,Je pryč." Zazněl třetí hlas, který měl chladný tón. Oba se za hlasem otočili a uviděli Itachiho.
,,Jak pryč?" Stále nechápal Naruto.
,,TO NEJDE!" Vykřikla vzteky Sara a vybrala se směrem z jeskyni.
---
,,SARO! Počkej! Co když ti něco udělá!" Panikařil Naruto a běžel za Sarou.
,,Nech je si spolu promluvit." Vložil se do toho Itachi a rukou mu zaterasil cestu.
,,NEMŮŽU!" Vykřikl a trhl s rukou, která ho držela.
--
Sara vyběhla do silné bouřky s hustým deštěm. Skákala ze stromu na strom a nejednou se stalo, že jí podklouzla noha a ona se malém rozplácla na zemi.
,,To by se mu určitě hodilo. Ale neboj Sasuke, takovou radost ti neudělám. Teď už se mě nezbavíš!" Nadávala na Sasukeho a jako odpověď se jí dostávalo hřmnění. Pak Sasukeho uviděl ve své celé kráse s jeho partou.
Stál tam polonahý, Karin ho samozřejmě ihned začala oplakávat, když viděla jeho šrámy a rozcuchané vlasy. Suigetsu si zřejmě dobíral Sasukeho a šklebil se a....a Juugo byl potichu a jako vždy stál v pozadí. Sara hbitě seskočila z větve na které stála. Teď byla tváří v tvář Sasukemu. Na obličej jí dopadaly kapky deště.
,,Co TY tady děláš?!" Vztekala se Karin a malém dostala další infarkt.
,,To není tvoje věc." Odvětila podrážděně a nespouštěla oči ze Sasukeho. Jejich pohledy se do sebe doslova vpíjely.
,,Proč?" Otázala se a přivřela oči. V okamžiku se ocitla natlačená na kmen stromu.
,,Jsi obyčejná a naivní holka. Jsi jako ostatní. Chtěl jsem vyzkoušet, jak jsou tvé city ke mě silné a zadařilo se."
Přirazil katanu k jejímu krku. Sara na ni podívala a uviděla v ní svůj bezmocný výraz, už...už toho bylo na ní moc. Neměla ještě čas všechno střebat. Všechno bylo moc čerstvé a živé..
,,Pro mě za mě znič všechna pouta, co máš se mnou, ale proč to děláš, když tu máš svého bratra a Naruta? Na nich ti záleží! Vím to moc dobře!" Odvětila Sara a dívala se mu do očí.
,,Není jiná možnost. Půjdu chránit Konohu. Jsem jediný, kdo vlastní Rinnengan." Vydechl. Na Sařin krk dopadaly studené kapky ze Sasukeho vlasů.
,,JE MOŽNOST! Vždycky musí být možnost!" Vykřikla.
,,S Narutem budeš šťastná..a na city ke mě rychle zapomeneš." Zamračil se.
,,Co si o sobě myslíš? Myslíš, že jsem hračka, kterou si můžete předávat?!" Křičela na něho.
,,Už jsem se rozhodl." Chladně se na ni podíval, až jí po celém těle zamrazilo.
,,Jsi jenom arogantní sobec! Víš o tom?!" Zařvala na něho.
,,Jak...JAK SI MU TO ŘEKLA?! MRCHO!" Vztekala se Karin.
,,Mlč! Já ti tady pana Uchihu neukradnu!" Opáčila a jejím tělem projela prudký mráz. Dostala zničeho nic zimnici.
Co se to se mnou děje? Cítím se unavená a všechno mě bolí...
,,CO SI TO ŘEKLA?!" Vyřvávala Karin a držela si brýle, aby jí nespadly na zem, jak byla vteklá a rudá jako rajče.
,,Celá hoříš víš o tom?" Zašeptal Sasuke a jeho výraz se neměnil. Pořád měl tu příšernou arogantní, chladnou masku.
,,Co ti je potom? Bojíš se snad o mě?! Nejsem z porcelánu, jako tady někdo." Podívala se na Karin, která se celá napumpováná, hroutila na zem a pak začala ronit slzy. Posmrkala celý kapesník a malém dokázala posmrkat i Suigetsův kabát a to už je co říct.
,,Jsi mi ukradená..vadí mi, že mě hřeješ." Odfrkl si Sasuke.
,,Tak se na mě tolik nelep!" Začalo se jí hůř dýchat. Lapala po dechu.
,,Jsi jenom zátěž."
,,A ty jsi bezcharakterní sobec." Zatmělo se jí před očima a upadla do bezvědomí.
---
,,ITACHI! Kde je Sara?! Sakra máš Sharingan! Tak ji najdi dattebayo! Sakra!" Vyprskl Naruto, když skákali z větve na větev.
,,Támhle je!" Vykřikl a seskočil k ní.
,,Co jí je?! Ksoo!!" Itachi si k ní přiklekl a zkontroloval puls.
,,Má ho moc slabý. Za to může zřejmě ta velká horečka."
,,A co Sasuke?" Podíval se na něj Naruto.
,,Buď Sara nebo Sasuke. Musí dostat ihned lékařskou pomoc."
Sáhl na její čelo. Naruto ji mlčky vzal do náruče a vyrazili do Konohy.