Poslední Žijící Druid

Magie

Šel jsem dál na sever. Sice jsem nezískal žádné informace ale nějak mě to tam táhlo. Věděl jsem že se blížím k mé domovině. Byl jsem unavený. Od té doby co jsem se probudil jsem si neodpočinul. Přede mnou bylo malé místečko, které vypadalo překrásně. Rozhodl jsem se že tam přečkám do rána.
Potřeboval jsem magii a proto jsem použil druidský způsob. Meditace. Cítil jsem jak se mi regeneruje magie a náhle přišla další vzpomínka.
----------------------------------
Přede mnou byla scéna ve které jsem byl já a můj otec.
"Otče? Kdo byla moje matka?" Otec zamrzl. Vypadá to že se mu takové téma nelíbí. Chvíli přemýšlel a pak promluvil.
"Tvoje matka byla velice hodná žena. Milovala tě z celého srdce stejně jako tvého bratra." To bylo vše co mi řekl.
----------------------------------
Otevřel jsem oči.
"Blíží se bouře." Další způsob jak si doplnit magii. Stačí když počkám na bouři a nechám do sebe udeřit blesky. Trochu divný způsob ale funguje.
Bouře byla už nade mnou a já se připravoval. Uvolnil jsem trochu své magie aby mě blesky našli.
Nevýhoda u tohoto způsobu je že jsem zranitelný avšak nikdo se neodvážil přiblížit se k blesku. Najednou udeřil a plnil moje tělo magií. Měl jsem čas se zamyslet nad vším co se stalo.
Stalo se toho hodně. Probudil jsem se nevím kde a kdy. Potkal jsem elfku, která tvrdí že druidové nejsou a že můj meč patří elfům. Pak ty náhle vzpomínky co se mi vrací a to že mi chybí má síla. Ale všechno to předčilo ten pocit že mě někdo sleduje.
Nejsem idiot abych to nepoznal. Někdo po mě jde. Pravděpodobně ta elfka co měla chránit můj meč. Nevím to jistě. Na to jsem moc slabý. Ať už je to kdokoliv nedoporučuju mu aby se ke mě přiblížil. Pak jsem upadl do spánku.