Poslední Žijící Druid

Směr hlavní město

Pomalu jsem se probíral s bolestí. Rána byla hluboká a jak jsem ji léčil tak jsem se na ni nemohl moc soustředit. Proto mi tam zůstala velká jizva. Snažil jsem se postavit ale nešlo to. Jediné co jsem dokázal bylo opřít se o strom. Bolest mizela jak jsem přemýšlel nad tím co se stalo.
Takže takhle to je. Všechno to udělal on. Zničil vesnici, zabil naší sestru a Aezora. Vím že byl můj bratr mocný ale tady něco nehrálo. Z jeho magie bylo cítit něco jiného. Něco temného. Vím že to bylo hodně let co jsem spal ale takhle mocný být nemohl. Každá moc má své podmínky.
"Musím ho zastavit" řekl jsem do prázdná kolem mě. Nic kolem nebylo. Jen jediný strom, o který se opírám. Připomíná mi to les druidů.
Musím najít vesnici. Nemůžu tu zůstat a trucovat.
Musím ho porazit.
Vstal jsem a pomaličku šel náhodně vybraným směrem.
"Doufám že jdu správným směrem. Nemám čas na to hledat" Šel jsem dál a i přes ukrutnou bolest pokračoval. Byl jsem vysílený a proto to bude trvat dlouho než něco najdu ale nesmím se vzdát.
"Jdu už dvě hodiny a pořád nic" Jako nazavolanou jsme uviděl před sebou ceduli. Bylo něco na ní elfsky ale šipka ukazovala vpřed. Za ty dvě hodiny bolest přestala a zranění se zvětší části zahojilo. Můžu pokračovat jako vždy.
Dalších třicet minut jsem šel jen rovně, dokud jsem neuviděl vesnici.
Konečně.
Teď stačí jen zjistit, kde jsem a můžu se vydat dál. Procházel jsem náměstím a mojí pozornost zaujala sešlost elfů. Hádám že tu byl posel zpráv. Nic co by mě mělo zajímat. Šel jsem dál, dokud to neřekl.
"Elfové. Konečně byl hledaný zločinec chycen! Agmas, která měla chránit legendární meč, a která zachránila druida ze žaláře byla dopadena! Jedná se o datu její popravy ale mohlo by to být do tří dní!" Všichni začali jásat. Mezi nimi jsem zaslechl jak si říkají že je to dobrá věc. Všichni byli šťastní že byla dopadena a má být popraven.
Stál jsem na místě. Cítil jsem ve mě hněv. Sice jsme spolu nebyli tak dlouho ale stále byla má učednice. Byla to jediná kamarádka, kterou mám. Pokračoval jsem dál.
"Pokuď si myslíte že to tak nechám. Tak to se mýlíte" Zašeptal jsem do větru a díval se na mapu obří cedule. Vím kam se vidat dal.
Směr hlavní město.