Poslední Žijící Druid

Učení

"Ty mi řekneš nejdůležitější věcí a ja tě naučím jednoduché kouzlo." Navrhl mi tajemný muž a já přikývla.
"Roffe, Nabethe, rozbijte prosím tábor." Poprosila jsem je s úsměvem. "Agmas, tohle je zrada." Zašeptala Katricia. Povzdechla jsem si. "Jestli tu nechcete být, jděte." Smutně jsem se usmála a otočila se zpět na neznámého.
"Králem je momentálně Legon II. Po mém setkání s ním mám pocit, že je to úplný etok." Zvážněla jsem.
"Všichni elfové jsou pyšní." Uznal neznámý a já ho zpražila pohledem. "Etok znamená idiot." Objasnila jsem mu.
"Co se stalo s draky?" Otázku vyhrkl tak rychle, že jsem jí skoro nezaznamenala.
"Skoro všichni byli zabiti. Jsou teď velmi vzácní, má rasa využívá jejich šupiny a kosti k výrobě brnění a šípů." Viděla jsem, jak znechuceně se zatvářil. Mě se nikdy zabíjení draků nelíbilo, ale buď zabijete vy jeho nebo on vás.
"Gerava Agmas údajně získal Teravil ve velké bitvě u Estora Hus. Kde sám pobil čtyři draky a jejich oči si dal do svých komnat." Pokračovala jsem.
"Momentálně většině světa vládnou elfové, protože rozšiřujeme své území. Každý mladý muž musí do armády, aby dobil alespoň jedno území pro svůj lid. Pak může žít, jak chce." Tohle mě osobně přišlo jako pitomost.
"Nabeth a Roff jsou výjimky, protože patří do mé družiny." Oddechla jsem si.
"Tak, teď mě naučíš to kouzlo?"
----------------------------------
Tyhle informace mě zaskočily. Takže takovýmhle místem se svět stal. Dobytý elfy. A aby Teravil zabil čtyři draky? Ten sotva zabil člověka. O tom budu přemýšlet později. Dal jsem slib.
"Dobře. Naučím tě nejzákladnější kouzlo." Viděl jsem jak se její oči rozzářili a objevil se jí úsměv na tváři. Vypadá jako Aleja, když poprvé objevila magii. Aleja? Kdo to je? Na to teď nemám čas.
"Dobře. Pojď za mnou." Následovala mě k malému místu. Ukázal jsem ji ať si sedne a ona tak udělala.
"Dobře. Abych to shrnul. Magie rostlin je sice mocná ale těžká na ovládnutí. Je velice vzácná a ikdyž ji někdo probudil tak ji nedokázal ovládnout. Proto bys měla pořád trénovat aby ses to naučila." Viděl jsem jak hltá, každé mé slovo.
"Takže. Překvapilo mě že si dokázala spoutat toho draka. Ikdyby na chvíli. Proto si myslím že ti to půjde." Usmál jsem se nad tou myšlenkou že někoho učím magii. Asi už jsem vážně starý.
"Zavři oči a soustřeď se na svůj dech." Udělala tak a cítíl jak se její magie zklidňuje. Dobře.
"Teď si představ že vykvéta rostlina." Chvili jsem ji tak nechal a čekal. Až její magie byla zcela klidná tak jsem promluvil.
"Cítíš svoji magii?" Přikývla stále soustředěná. Rychle se učí. Líbí se mi.
"Teď ji zkus uvolnit. Představ si že před tebou roste květina." Dobře. Jde ji to. Už vidím jak před ní pomalu roste květina. Sice pomalu ale roste. Musel jsem se usmát. Čekal jsem dalších pět minut než květina vykvetla.
"Jakou má ta květina barvu?" Zeptal jsem se jí ikdyž měla stále zavřené oči.
"Modrá"
"Otevři oči" Otevřela oči a já v nich uviděl jiskry. Před ní byla krásná modrá květina. Postavil jsem se na nohy.
"Tohle ti šlo. Je to nejjednodušší kouzlo ale překvapilo mě že si ho tak rychle zvládla" Podívala mým směrem a usmála se. Vidím že se má chuť na něco zeptat.
"Můžu se na něco zeptat?" Přikývl jsem. "Jak to že umíš rostlinou magii?" Zarazil jsem se. Je to pravda. Jak to že o ní vím tak hodně?
"Moje vzpomínky se mi nevrátili takže ti nemohu odpovědět" Vypadala že mě chápe. Otočila se a šla za svými přáteli.