Poslední Žijící Druid

Směr sever

Vydal jsem se směrem odkud jsem cítil magii z mého meče. Cestou jsem narazil na vesnici ale neodvážil jsem do ní vstoupit proto jsem ji obešel. Chodil jsem skrz les nějakou tu dobu a cítil jak je energie z mého meče silnější. Blížím se.
Vycházím kopec a když jsem na vrcholu tak se mi tají dech. Bylo tam obří město, které mohlo být rozlehlé 2 kilometry. Za mých času žádné města nebyli. Žili jsme v lese a s okolním světem jsme v kontaktu nebyli. Ale věděl jsem jedno. Je v tom městě. Většina mé magie se mi vrátila po cestě a proto jsem použil orlí zrak. Díval jsem se přes celé město až se moje oči zastavili na paláci. To co jsem uviděl mě překvapilo. Viděl jsem tam dvě mocné magie. Jedna z nich byl můj meč ale ta druhá tím už si nejsem jistý. Magie rostlin? Ona ještě existuje? Na té energii mi přišlo něco povědomé ale nevěděl jsem co.
Na tom teď nezáleželo. Přišel jsem pro svůj meč ne abych tu obdivoval město. Přišel čas abych použil svou magii. Soustředil jsem se a kolem mě začali lítat jiskry. Pak už jsem jen slyšel zvuk hromu a objevil jsem se před mým mečem. Usmál jsem se ale to jsem si nevšiml že ho někdo stráží.