Mé vlčí já (Dokončeno)

Útěk

Za úsvitu slunce jsme dostaly zprávu, že dneska odjíždí Dan a pár dalších chlapů ze služby. Já a Nick jsme se sešly na placu u budovy s číslem 7. Jelikož jsme byla alfa tak jsem měla svoje schopnosti, které vlkodlaci nemají obyčejní. Zhluboka jsme se nadechla a soustředila jsem se na pachy. Cítila jsem krev, zvířata a pár chlapů. Právě odjížděly a auto se pomalu ztrácelo v dálce. Nastalo ticho nikdo nikde a to byla naše chvíle. Pomalu jsme se přibližovaly k plotu a jakmile jsme ho přelezly dostaly jsme se na louku plnou min. Měla jsem mapu a tak jsme se bez problému vyhnuly minám a dostaly jsme se do lesa. Běžely jsme dlouho až jsme narazily na tu smečku.

Musely jsme se rychle ztratit jinak nás rychle najdou, protože nejsme daleko od tábora. Přišel za námi jejich alfa a hned poznal, že i já jsem alfa a tak mě přijmul dál i Nicka. Z ničeho nic se mi poklonil a tak ho následovala celá smečka moc jsem to nepochopila. Z nechápavým výraz jsme se dívala na celou jejich smečku. Poté se zvedl jejich alfa a dovedl mě do jednoho většího stanu. ,,Sedněte si prosím" řekl a přisedl si také. ,,Mohl byste mi prosím vysvětlit proč jste se mi všichni klaněly?" řekla jsem. ,,Vy to nevíte?" zeptal se. ,,A co bych měla vědět?" řekla jsem. ,,Už jak jste přišla šlo z vás cítit něco mocného něco co my ostatní divocí vlci nepochopíme, nejste jen alfa, ale i pocházíte z čistokrevného rodu, mocného rodu" řekl. V tu chvíli mi málem vypadla čelist a já neměla slov. I Nick měl co dělat, aby se udržel.

Vše jsme vysvětlily co máme za situaci a vzhledem co mi řekl odkud jsem a další informace byl velice zdvořilý a přijal nás do své smečky. Byla trochu jiná než ostatní a bylo to možná tím, že byly divocí a chovaly se jinak. Celé dopoledne mi říkal vše co ví o mě a já sama nikdy nebyla tak překvapená. Dozvěděla jsem se i další zajímavosti třeba to, že moje síla vzroste a já budu silnější a větší vlk než kdokoliv jiný. A ten alfa mi také řekl, že mi s tím pomůže. Celé nás pomalovaly a mě uctívaly jako boha což mi přišlo i trochu k smíchu.

Odpoledne nás provedly terénem a seznámila jsem se s celou smečkou a každý byl rád, že tam jsem a byla jsem pro ně něco zajímavého a kouzelného. Dostaly jsme vlastní stan a tak jsme měly i trochu soukromí. Měly jsme hodně velký hlad a tak jsme požádaly toho alfu zda bychom si mohly jít něco ulovit a on souhlasil. Nick se proměnil první a vyběhl a poté jsem se proměnila i já a všichni kolem oněměly tou mou přeměnou. Všichni se na mě dívaly a úplně byly ze mě mimo. Po lovu jsme přišly a vydaly jsme se k ohništi kde všichni seděly a povídaly si. Doufám, že nás nikdo nenajde a budeme tady v bezpečí....