Mé vlčí já (Dokončeno)

Mé nové já

Jakmile jsem porazila toho kluka celý se ještě chvíli klepal a měl co dělat, aby to trochu pobral. ,,,Co-to sakra bylo, jak- jsi to udě-lala?" zakoktal a poškrábal se na zátylku. ,, Něco si mi slíbil!" řekla jsem. ,,Jo jo jasně jmenuji se Tobiáš a jsem beta smečky, ale bohužel nejsem z rodiny bojovníku zato ty jsi a moc silná" řekl a usmál se. Jeho úsměv je pro mě jako droga každý úsměv stojí za to. ,, Tak co jdeme?" zeptal se. ,,Jojo jasně jdeme" řekla jsem. Po našem rozhovoru jsme konečně odešly a šly jsme se projít. ,,Tak povídej o všem" řekla jsem. Šly jsme kolem arény, pak kolem chat a pak mi zakryl oči svýma rukama a šel semnou někam. Slyšela jsem jeho tlukot srdce zrychlil tep a pak se najednou zastavil. ,,Taak jsme tady bojovnice" řekl a pustil jeho ruce z mých očí. Stály jsme uprostřed louky a kolem dokola byl les bylo tu ticho kouzelné. Nadechla jsem se a sedla jsem si do trávy ta byla nadýchaná a měkká. Toby si sedl ke mě a zhluboka jsem dýchala a užívala si tu chvíli. ,,Tak co líbí se ti tu?" zeptal se. Já přikývla a usmála se.

Z pohledu Tobiáše:

Seděly jsme spolu vedle sebe a já si uvědomil co opravdu chci a to je ona. Je úžasná a krásná a musím si jí získat. Ona se smála a byla šťastná a já také. Brzy bude bojovník a do té doby budu každičký den a snad si všimne co k ní cítím. Možná jsem se zamiloval nikdy moc jsem moc se nevěnoval holkám nebyl důvod. Ale ona je jiná opravdu a bude má a kdokoliv bude chtít jiný jí tak se o to postarám.

Pohled Nikol:

Po nějaké době jsme se chystaly už jít, ale moc se mi nechtělo. Ale nakonec jsme přece jen odešly. Po příchodu jsem zamířila do chaty a hned jsem si lehla a usnula jsem. Slyšela jsem chvíli nějaké hlasy kolem mé chaty, ale po chvíli ustaly a já konečně měla ticho pro spaní. Z ničeho nic uprostřed noci jsem se vzbudila s tím, že jsem chytla svůj záchvat vzteku a spadla jsem z postele na čtyři a proměnila jsem se na vlka a šmejdila jsem po chatě. Někdo otevřel dveře a chudák se lekl a ihned zavřel. Do rána nikdo nevešel do mé chaty a tak jsem měla soukromí a tak jsem usnula na zemi v klubíčku. Ráno jakmile jsem vstala šla jsem za mamkou. ,,Ahoj mohu s tebou mluvit?" řekla jsem. ,,O jistě co se děje?" zeptala se. ,,Noo víš poslední dobou se mi stává, že se proměním bez důvodu na vlka, nebo prostě zdivočím a tak mám docela strach z toho nevíš o tom něco?" řekla jsem. ,,No vím co se ti děje procházíš vývojem bojovníka tvé tělo bojuje s vlkem v tobě a chce napovrch nový vlk bojovník" řekla. No po téhle zprávě jsem moc neměla náladu a tak jsem odešla do arény za Tobym. ,,Ahoj" řekla jsem. Toby jen mávl rukou a přišel blíže. ,,Děje se něco?" zeptal se. Já jen zavrtěla hlavou a šla si sednou na bednu. ,,Co budeme dneska dělat?" zeptala jsem se. ,, Překážkovou dráhu zlato" řekl. Ihned jsem na něho podívala jako bych chtěla říct co??. On se jen zasmál a šel připravit dráhu.