Mé vlčí já (Dokončeno)

Vztek

Překážková dráha byla připravená a já také. Podmínka byla jen se neproměnit ve vlka. Tak snad se to nestane no. Prvních pár překážek byly opravdu lehké byly to jen malé přeskoky a podlézání. Pak následoval pod zemí tunel měla jsem se plazit a já to přeplazila jak by smet a hned jsem byla venku. Pak tam byla velká překážka a já se rozeběhla a skočila jsem a na zem jsem dopadla jako by nic a Teo jen koukal s otevřenou pusou. Já sama nevím jak se stalo. Zbytek dráhy mi moc nešlo a nebyla jsem dost rychlá. Měla jsem to za 12 minut. ,,Nebylo to špatné na začátek" řekl Teo.

Pak následovala pár cvičení a pak jsem měla volno do večera. Šla jsem se projít a odreagovat se. Proběhla jsem se rychle a pak se to stalo znovu z ničeho nic jsem byla vlk. Dopadla jsem na všechny čtyři a byla jsem rychlá. Doběhla jsem na louku a lehla si do trávy. Ležela jsem dlouho a poslouchala jsem všechny zvuky kolem. Pak najednou jsem uslyšela někoho přicházet. Zvedla jsem se čekala jsem kdo přichází. Přišel středně velký vlk hnědý a to byl Teo poznala jsem ho podle pachu. Lehl si do trávy na záda a drbal se jako blbec. Já jsem si lehla také a už se pomalu stmívalo a byl vidět západ slunce a bylo to překrásné. Ten pocit, když zavřete oči nadechnete se zhluboka a otevřete oči a uvidíte ten krásný západ slunce. Bylo to kouzelné a to já miluji.

Večer jsme se vracely zpátky a přišly jsme včas, protože byla večeře. Zakousla jsem se z chutí a po jídle jsem se šla umýt do ledové řeky. Alfa potom přišel za mnou a oznámil mi, že zítra bude oslava mého příchodu a navíc bude slavnostní přijetí do smečky a budu konečně moct začít být bojovník. Docela mě to překvapilo, že to bude tak brzy. Odešla jsem na svoji skálu sedla jsem si a pozorovala jsem hvězdy. Každá hvězda byla krásná a já vždy je pozorovala. Už se mi docela chtělo spát a tak jsem šla do chaty a usnula jsem.

RÁNO:

Vzbudila jsem a ostatní už byly vzhůru a připravovaly slavnosti a nikdo se ani nezastavil. ,,Mohu nějak pomoct?" zeptala jsem se. Nikdo moc nechtěl odpovědět, ale nakonec mi mamka řekla, že nechce pomoct jen, že se mám šetřit a něco si dělat. A tak jsem se rozhodla, že si ještě půjdu lehnout. Nevím jak, ale prospala jsem snad celé dopoledne. Odpoledne jsem šla trochu cvičit a to sama, protože všichni něco dělaly. Pak k večeru někdo zatroubil na lesní roh a všechny svolal k ohni. Slavnosti mohly začít. ,,Vítejte dnešní večer bude výjimečný,a to protože k nám přišla tato úžasná dívka Nikol a bude jednou z nás bojovníku" řekl a pozvedl svoji hůl.