Co se bude dál?

524 52 0
                                    

Celou noc jsme musely ležet na železných postelích a místnost byla dosti chladná. Se mnou tam bylo asi 6 dalších mladých kluků. Nikdo nevěděl co se děje a proč tu jsme.

Ráno přišel do místnosti nějaký chlap. Měl na sobě maskáčovou uniformu a zbraň. Něco na nás huknul,že se máme odebrat ven hned. Vyšly jsme ven a zrovna pršelo. Všude bylo bláto a my jsme musely čekat. Po chvíli přišly další a další lidé. Podle pachu jsem poznala,že jsou také vlkodlaci.

,,Tak bando vlčí já jsem váš nový šéf!! Nikdo se neopováží utéct jinak vás bez milosti osobně zastřelím!! Všichni co tu jste projdete naším výcvikem. Budou z vás vojáci vlčí a to nám moc posílí armádu. " dořekl a odešel.

Dopoledne jsme furt běhaly jako tupci a nikdo nebyl zvlášť ohleduplný k nám. Jedna holka co byla z jiného družstva byla tak vynervovaná a vypadalo,že není zkušený vlk a tak vyjela po jednom tom chlapovi. Kousla ho do krku a on vytáhl zbraň a zastřelil jí. Odešel pryč a celé jejich družstvo bylo úplně samotné na hřišti. Začaly se proměňovat na vlky a demolovaly co se dalo. Nemohla jsem se obránit smíchu jaký chaos udělaly.

Nás poslaly zpátky na pokoj a pak bylo chvíli ticho a pak se ozvalo pár výstřelů. Bylo to dost drsné,ale já opravdu nechci být něčí poskok chci se dostat odsud pryč,ale živá.

Dneska bude jen krátká kapitola snad to nebude vadit.

Mé vlčí já (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat