Last warning [DOKONČENO]

L.

„Ale jak je to možné..?" vyjekl jsem a otočil se na ni s nechápavým výrazem. Smutek mě najednou opustil. Já sním? 
Začaly mě pálet oči. Byl jsem tak zmatený, že jsem ze sebe už víc nedostal a jen tikal očima mezi postelí a tetou.
------

„Bože Nicku, on opravdu žije." ozval se veselý hlas Kristin, která klečela u postele a po tvářích jí tekly slzy. Slzy štěstí.
Usmál jsem se a zase se nechápavě podíval na tetu.
„Má takové štěstí, že to snad není možné." řekla s lehčím úsměvem a došla těch pár kroků k posteli.
„Zachránilo ho jen pár milimetrů, ta dýka mu o srdce jen škrkla, museli jsme něco z orgánů zašít pro lepší hojení, kůže se zacelila sama. Pak už jsme jen vyčkávali. Nemohla jsem ti zavolat, protože jsem ti nechtěla dělat falešné iluze, ale dnes už je z nehoršího venku." řekla poklidně a pohladila ho po vlasech a čele.
Chytil jsem se za hlavu a prohrábl jsem si vlasy.
„Bože to je pošuk..." vydechl jsem se smíchem.
„Pouští se všude po hlavě.." koukl jsem na něj.
„A málem na to doplatil." dodala Kristin.
„Sotva se probudím, tak mi nadáváš." ozve se z postele ochraptělý hlas a Kristin leknutím nadskočila.
Došel jsem k lůžu a usmál se.

„Draco, děkuju..." vydechl jsem a sledoval ho, jak si protírá ještě zavřené oči.
„Myslel jsem, že už budu obdivovat kytky ze spoda..." zasměje se.
„Na to tě máme až moc rádi." usměje se Kristin a Draco na ní upře oči.
„Opravdu?" ušklíbne se a zývne, při čemž se Kristin radši postaví.
„Jak se cítíš..?" zeptala se jeho matka a položila mu dlaň na čelo.
„Jsem unavený." odpoví a zavře oči.

„To je jediná věc, kterou řekneš, když se po týdnu probudíš?" uchechtl jsem se.
„Cože?" vykulí oči.
Až na něj se začneme všichni smát.
„Sejmul si je za mě?" zeptá se s lehčím úsměvem a upře na mě ty jeho pronikavě modré oči. Vyhl jsem se jeho pohledu a nepatrně přikývl. Přesto mi nemohl uniknout jeho zářivý úsměv.
Zase jsem se na něj podíval a on se pokusil na rukách zvednout do sedu. Po jeho pokusu jen bolestivě zahekal a zase se svezl na polštář. Teta mezitím něco udělala s přístroji, které přestaly tak zběsile pípat a na jedné straně okna stáhla roletu, jež bránila slunci zářit nám do obličeje a s úsměvem bez jediného slova nás s Dracem nechala o samotě.

Když zavřela dveře, Kristin začala mluvit.
„Ani nevíš, jaký jsem měla strach." řekne k němu a utře si mokrý obličej.
Draco jen zakroutí hlavou.
„Těšil jsem se na smrt, ale ona zřejmě ne na mě..." ušklíbne se a koukne na mě.
„Máš to u mě." zavrní s lehčím úsměvem.
„A co?" nechápavě zavrtím hlavou.
„Že si mi zachránil život." zabrble.
„Co? Já? Vždyť jsem... Vždyť jsem nic neudělal​." zamračil jsem se.
„Pff." odfrkne si s přivřením očí.
„Asi chceš, abychom tě nechali vyspat, že?" usmála se Kristin a přešla na druhou stranu postele ke mně a stiskla mi s úsměvem ruku.
Draco kývl a my jsme oba s rozloučením radši vypadli.

„Nemám k tomu co říct, pořád tomu nevěřím." řekla a stiskla mi ruku pevněji.
„Ale jsem moc rád, jak to dopadlo." řekl jsem a společně s ní vyšel z domu.

Když se mě Draco zeptal, jestli jsem je všechny zabil... Na čele se mi objevil nápis, který mi začal zžírat myšlenky, které mi teď zahořkle usedávaly v hlavě jako padající sníh.
Vrah upírů..
Ale byl jsem s tím přesto smířený už dávno.
Pro ní, pro Kristin, obrátím celý svět vzhůru nohama.

Konec

♥♥♥

Má to takto skončit? Má to být konec?
Já sama nevím... Ale asi to tak má být.
Takže je na čase ukončit tento příběh, který je tu se mnou i s vámi déle než rok.
Chci všem mým čtenářům poděkovat za úžasné komentáře, hlasování a za všechny rady a kritiku. Chci poděkovat těm úžasným lidem, kterým se tento příběh líbil. ❤
Pohrávám si s myšlenkou, že bych mohla napsat pokračování, ale to je zatím ve hvězdách.

Takže snad už jen poslední věc.

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt."
- Robert Fulghum

DĚUKUJI VÁM... Díky za to, že s vaší pomocí mohu psát. Že jste byli se mnou až do konce a že budete i u dalších příběhů.

*Dramatická hudba nakonec* (od mala jsem byla dramatik xD )