Tohle je konec. Nevím, co mám dělat. Už nikdy je neuvidím...
Hlava mi spadla do dlaní a už mi volně stékaly slzy po tvářích. Vůbec mě nezajímalo, že na mě někdo kouká.
Bylo mi jedno, že to vidí celá moje rodina a lidi kolem. Prostě teď je definitivní konec.
Nikdy na ně nezapomenu. Vždycky jim budu vděčná, že to všechno se mnou vydrželi. Co pro mě všechno udělali. Jsem jim vděčná, za tu dovolenou. Za všechny ty strávené chvíle, kdy jsem se s nimi smála...
Nevydržím to. Nemůžu bez nic nic dělat. Tuhle dovolenou celou zkazím.
A když se to tak řekne... Já do toho Řecka nechci!
Všechno mi je bude připomínat...
~
!! PRÁVĚ TEĎ VYŠLA PRVNÍ KAPITOLA NOVÉHO PŘÍBĚHU NA MÉM PROFILU, KTERÝ SE JMENUJE "YOUNGBLOOD" , TAKŽE SE BĚŽTE PODÍVAT (MEDIA)
ČTEŠ
letter ||FF-Marcus&Martinus CZ
FanfictionUběhlo několik let. Několik desítek měsíců. Několik stovek týdnů. Několik tisíců dnů. Několik sto tisíců minut a několik miliónů sekund. A Jennifer nezapomněla. Nikdy nezapomněla a taky nikdy nezapomene. Jenže na druhé straně, v Norsku, to je jinak...