letter ||FF-Marcus&Martinus CZ

seven

„Marcusi? Zítra máme koncert, respektive už dneska, je 2:30." usmál se ironicky Martinus.
„Já jdu spát." řekla jsem a lehla jsem si na postel. Už jsem jen slyšela, jak kluci něco říkají, ale moc jsem tomu nerozuměla. Samozdřejmě, že se bavili Norsky...Doobrou!

                TÉHOŽ DNE, 12:30

„A, já nevidim!" zakřičela jsem po celým pokoji. A až pak mi to došlo. Na čele jsem měla přilepený nějaký papír. Ztrhla jsem ho ze sebe a přečetla jsem si, co je na něm napsáno:

Už máme koncert, když tak přijď <3 -Tinus.

Tak jo no. Vsadím se, že už někde skáčou na pódiu a já o to všechno přijdu...

Oblékla jsem si černé kraťasy, šedivý crop-top s růží, průhledné nedioptrické brýle. a vyběhla jsem rychle ven. Zamířila jsem na místo, kde to mělo být.

Zrovna byla autogramiáda, takže jsem přišlo totálně o vše. Opět tam stála velká fronta....Celou jsem jí předběhla, tak aby si mě nikdo nevšiml, pak by ty fanynky začaly šílet....

„Eyy, ahoj tak jak se spalo?" smál se Marcus.
„Jako jó, dobrý až na to, že jsem si myslela že jsem oslepla," smála jsem se.
"a teď se věnuj fanynkám, já vás je budu pozorovat." usmála jsem se a sedla jsem si na stůl.
K Marcusovi a Martinusovi přišla nějaká holka, vypadala tak na 12-13 let, vyfotila se s nimi a pak si všimla mě.

„Ty jsi ta Jennifer co zpívá?" zeptala se.
„Jo, jsem." usmála jsem se a kluci se na mě podívali.

„A můžu se s tebou vyfotit?" Řekla.
Tak jsme se spolu vyfotili. Docela mě to překvapilo, protože potom za mnou přišlo pár dalších lidí, jestli se se mnou můžou vyfotit.

                           ***

„Zítra musim do školy."
zamračila jsem se. Marcus odešel do pokoje a my za ním.
„My tady budem, ještě týden." smál se Martinus.
„Tak to je dobrý," řekla jsem.
„Bydlím támhle.." Ukázala jsem z okna na čerstvě bílý dům s velikou zahradou.
„Jo, zítra se stavíme." Řekl Martinus odemknul mi dveře, abych mohla jít. Já jsem si vzala tašku a vyšla jsem na chodbu.

„Ahoj." Pozdravila jsem ho. On mě ještě obejmul a já jsem vyrazila domů. Stali se z nás docela dobří kamarádi, teda doufám.

Odemkla jsem dveře a hned jsem šla do svého pokoje. Dala jsem si mobil na nabíječku a donesla jsem si notebook a zmrzlinu.
Pustila jsem si nějaký film, jedla jsem zmrzlinu a potom jsem napsala Laře.

Jenni (JÁ): Pokud chceš, přijď k nám, mám tu hromadu zmrzliny a sama to nesním.
Lara: Jsem u tebe za pět minut :)

Zavřela jsem mobil a pokračovala jsem v koukání na film.
Přesně za pět minut tu už byla Lara. Šla ke mě do pokoje a zeptala se:
„O co jsem přišla?"
„Bylo to hrozný.." Řekla jsem ironicky, ale tak aby to nebylo poznat.

„Děleej,řekni mi to." Protočila očima.
„Tak jo...přišla jsi o něco úplně...no bože já nemám slov! Bylo to nejlepší! Nejlepší dva dny mýho života! Můj bože a to teprv není to nejlepší!" Skoro jsem nemohla dýchat, jak to ze mě vyjelo.
„Áha..," řekla Lara.
„Noo, ale počkat...Dva dny?" zeptala se ještě.
„Ano, byla jsem na dvou jejich koncertech." smála jsem se. Viděla jsem na Laře tu závist. Ale je mi jí trochu líto, když mi to koupila ona. Vzpomněla jsem si na ty dva lístky, co mi dal Marcus.
„Počkej chvíli." řekla jsem a vyběhla jsem z pokoje.
Seběhla jsem schody, přímo ke skříním s oblečením. Našla jsem ty rifle, do kterých jsem si je dala. Přišla jsem do pokoje s rukama za zády a přikázala jsem Laře:
„Zavři oči a nastav ruce..."
„Já se tě bojím." smála se Lara.
Ujistila jsem se, jestli má zavřený oči. Přiblížila jsem se a do rukou jsem jí dala obálku, ve kterých byly ty lístky, protože v Londýně mají ještě jeden koncert.
Lara otevřela oči a div jí nepřestalo tlouct srdce.
„Děkuju hrozně moc." objala mě.
„Hele a to neni to nejlepší..."

~

Ahojky, rozhodla jsem se, že budu v komentářích odpovídat na vaše otázky, takže jestli se chcete na něco zeptat, můžete psát🌻