Hovor se přerušil. Nebo to ukončila. Mám o ní vážně starost, mrzí mě to.
Marcus na mě stále koukal s vykulenýma očima a otevřenou pusou.
„No co je? Ty jsi mi nevěřil?" ptala jsem se.
Jen něco zamumlal a pak si zase hleděl svýho.
Já jsem psala Laře.
Jenni (JÁ): Už mi to řekneš?
Lara: Ehm..Jennifer já nevím jak ti to mám říct.
Jenni (JÁ): ...
Lara: Jennifer, jde o to že já v tý nemocnici nejsem...Celý jsem si to vymyslela, abych nemusela chodit do školy a jo, taky už jsem se s tebou nechtěla bavit. Sbohem, doufám,že se už nikde nepotkáme. Štvala jsi mě už hodně dlouho, jak jsi hrála na něco, co nejsi. Taky mě štve, že jsi mě nechtěla na tom koncertě a že jsem ti sakra ty lístky dala!!!!!„To si ze mě dělá prdel!" zařvala jsem po celé místosti, tak že se Marcus lekl.
Vyběhla jsem do obýváku, abych se trochu uklidnila a on hned za mnou. Bylo mi tak na nic, já jsem úplně na dně, jenom kvůli její blbosti....
„Ehm..." přišel za mnou Marcus. Asi nevěděl co říct, nebo tak.
„Ano, stalo se něco." podívala jsem se na něj a podala mu svůj mobil. Trvalo mu celkem dlouho, než mu doopravdy došlo, že to je pravda.
„Dělá si srandu?" podíval se na mě.
„Očividně ne." zakryla jsem si obličej rukama.
„Mám nápad, ale to bude dost hnusný..." smál se.
„Beru." odpověděla jsem.
Marcus vzal jeho mobil a začal vysvětlovat:„Trošičku se jí pomstíme...," začal se smát ještě víc.
„Vytvořim nový účet na Messengeru a napíšu jí. No a budu se "vydávat" za někoho jinýho. A tím zjistíme, co si o tobě myslí."
„Fajn.." smála jsem se.
Marcus udělal nový profil a napsal Laře. Ona hnedka odepsala.(Marcus) Unknown: Ahoj :3
Lara: Ahoj <3Hned poslala srdíčko jo? Tý jo, ta se jinak rozjíždí.
Jo a předpokládám, že nikdo tady nezná Laru líp než já. Ve škole jí označují za tu s prominutím "děvku". Já jsem si to o ní nikdy nemyslela a ignorovala jsem všechny ty komentáře ostatních, ale po čase jsem si toho začala všímat taky.
Pořád se snaží se bavit s klukama, dolejzá za nima. Vždycky si našla jednoho kluka, s kterým to nevydrželo ani týden a tak to bylo dokola.....
Marcus psal dál:
(Marcus) Unknown: Znáš M&M?
Lara: Jasně. :)
(Marcus) Unknown: A znáš nějakou holku jménem Jennifer?
Lara: Jedna blbka, ze školy. Moc se s ní nebavím. Ani o ní nic nevím. Jen dolejzá za klukama a nevydrží jí to ani týden... -_- Je to fakt hrozná děvka. Nikdo se se s ní nechce bavit.Po tom, co jsem si tu zprávu přečetla, jsem se začala hrozně smát.
Pokračovalo to:
(Marcus) Unknown: A víš, že se Jenni s M&M baví?
Lara: Jo, fuj. Jak se taková holka může bavit a někým tak úžasným? <3
Lara: Mimochodem, obraťme list. Jsi krásný.
(Marcus) Unknown: Holka, nemám na profilu žádný fotky :DSmáli jsme se tam, Lara je fakt blbá. Ani jsme si nevšimli, že je už 22:00 a že za chvíli přijde ségra.
Už se hnula klika a my s Marcusem jsme se rychle schovali pod mojí postel.Ségra přišla, i s tím klukem jejím novým. Vešli do mého pokoje a hned na postel. Bouchla jsem hlavou o zem a Marcus se tomu strašně smál.
„Fuj..," zašeptala jsem potichu.
„Mám nápad, vylezem. Schválně, jaká bude jejich reakce.” Řekla jsem. Marcus mi stisknul mi ruku a pomalu se zvedal.Už jsme stáli na zemi, když mě prostě nutilo oslovit ségru. A taky jsem to udělala.
„Ahoj ségra." smála jsem se strašně. Oba dva se na mě podívali s otevřenou pusou. Marcus rychle seběhl dolu po schodech a já hned za ním, protože ségra s tím klukem už se zvedali, aby nás zmlátili, či co.Jen tak jsme se s Marcusem procházeli nočním městem, pořád ruku v ruce, ani jsem si to neuvědomila. Dnešek byl super.
A zítra už přijede moje máma,za dva dny je vysvědčení, tak musím domluvit tu dovolenou....
ČTEŠ
letter ||FF-Marcus&Martinus CZ
FanfictionUběhlo několik let. Několik desítek měsíců. Několik stovek týdnů. Několik tisíců dnů. Několik sto tisíců minut a několik miliónů sekund. A Jennifer nezapomněla. Nikdy nezapomněla a taky nikdy nezapomene. Jenže na druhé straně, v Norsku, to je jinak...