letter ||FF-Marcus&Martinus CZ

thirteen

Už sedíme v letadle, které za chvíli vzlétne.
Marcus sedí u okýnka, Martinus sedí v uličce a já mezi nimi.
„Připásejte se, vzlétáme..." Oznámily nějaké letušky, které s námi letěly.

Všichni se připoutali a letadlo se začalo pomalu zvedat od země.

Marcus se naklonil k oknu tak, že já s Martinusem jsme nic neviděli.

Martinus si všiml, že se pořád dívám na Marcuse a řekl:
„Tohle dělá vždycky.."
„Jo, viděla jsem všechno co jsem potřebovala...." Smála jsem se.
„Poletíme strašně dlouho..." Protočil očima Tinus.

„Tak jste měli vybrat něco co je blíž." Řekla jsem naschvál.
„Jo, vyskočíme z letadla teď, že?" Smál se taky.

Potom si nasadil sluchátka do uší a zaposlouchal se do své hudby.
Chvilku jsem jen pozorovala, co dělají ostatní lidé. Většina lidi teda spala, jako Marcus.

Chtěla jsem si něco z letadla nafotit, ale viděla jen Marcusovu hlavu. Příště letím u okýnka, Marcusi!

                              ***

„Jennifer..." Šeptal rozespalý Marcus.
„Sakra, to jsem zase usnula, že mě někdo musí budit?" Zeptala jsem se.

„Jo.." Smál se Marcus. Byl tak nebezpečně blízko, radši jsem se otočila a spala dál...

„Ale noták, už jsme tady..." Usmál se.
„Já chci spát." Zabořila jsem hlavu do svého batohu.

„Tak to ne..." Smál se pořád. Vzal mě do náruče a vynesl mě z letadla ven. Začala jsem kopat nohama, aby mě pustil. On ví, jak já tohle nesnáším.

Oba jsme vyšli z letadla, kde už na nás čekal Martinus.

Padl na nás příjemný teplý vzduch, krásného Řecka. Pořád nemůžu uvěřit, že jsem na dovolené s nimi.. Ani nemůžu věřit, že se baví se mnou.

Chtělo se mi brečet radostí.... I když jsem ještě na půl spala.

Sešli jsme schody z letadla a čekali na autobus.
Ten po chvilce přijel a mohl nás,a dalších pár lidí odvézt do našeho hotelu.

Snažila jsem se zase neusnout, aby mě nemuseli zase budit, ale nepovedlo se.

Probudila jsem se ve tmě, takže byla noc. Pořád jsme seděli v tom autobuse, který pořád jel..

Kluci taky spali.
O nějakých pět minut autobus prudce zastavil a Marcus s Martinusem se vzbudili.

„Co... Co.." Znervózněl Martinus.
„Už jsme tady.." Smála jsem se.
„Přišel jsem o něco?" Zeptal se.
„Ne....byla jenom tma." Vložil se do toho Marcus.

Trvalo dlouho než jsme se dostali z auta, protože s naším tempem to šlo hodně pomalu.

Vzali jsme si kufry a odešli jsme na recepci.

Marcus tam něco domlouval a já s Martinusem jsme se byli podívat okolo.

Všude tady byly nějaké bazény, výřivky, stánky se zmrzlinou a podobně. Jelikož jsme přijeli někdy v pět hodin ráno, už bylo trochu světlo.

„Sto padesát dva..." Řekl Marcus, když k nám přišel. Vešli jsme do nějaké budovy, kde jsme našli pokoj číslo sto padesát dva. Vešli jsme tam, bylo to tam všechno moc luxusní, čtyři postele, dvě koupelny a všechno možné.

Zahodila jsem svůj kufr a lehla si na nejbližší postel, neměla jsem na sobě pyžamo prostě, chci spát.
„Dobrou...." Smáli se kluci.

---

Tááákže😂❤️ je tu pár věcí, který bych vám potřebovala říct, a ta první je, že za 8 dní letím na dovolenou, takže bych mohla vydávat kapitoly i tam, ale častěji, takže bych to jakž takž do září už mohla celý dokončit😙 ale to se ještě uvidí hhh😂💞