letter ||FF-Marcus&Martinus CZ

eight

Bylo něco po půl noci a já nemůžu spát. Pořád nad něčem přemýšlím. Zítra už je škola a nastane jeden z těch obyčejných dnů....Strašně jsem se nudila, tak jsem napsala Martinusovi.

Jenni (JÁ): Můžeš spát? :/
MartinusG : Ne :(
Jenni (JÁ): Tak jsme dva.
MartinusG: Já to nemám tak blbý, ty jdeš do školy :D
Jenni (JÁ): Hm, boužel.. :)

Snažila jsem se usnout. Ale marně, opět jsem otevřela mobil, Martinus zase psal:

MartinusG: Jennifer, jsi tu ještě?
Jenni (JÁ): Anooo :)
MartinusG: V červenci jedem (letíme) k moři, koncerty a tak, je to prostě u moře :) Nechtěla by jsi s náma?
Jenni (JÁ): Vážně?
MartinusG: Jo :D
Jenni (JÁ): Tak v tom případě anooo <3 (zní to jako kdybych si na svatbě někoho brala, no nic :D)
MartinusG: Tak jo :3 zejtra přijď budem plánovat :)
Jenni (JÁ): Jj :D <3 dobrou noc
MartinusG: Dobrou noc zlatíčko❤

No woow, upřímě nevím co myslel tou poslední zprávou, ale dobrou.

                   Monday,6:01

„Crrrr.." slyšela jsem budík. Vyletěla jsem z postele a hned na to jsem si zase lehla. Jo a myslím si, že je velice in si nastavovat budíka na jednu minutu po šesté hodině...
„Nee." nenávidím všední dny!

Šla jsem se obléknout. Vzala jsem si klasické, černé ryfle a na to bílé triko s uzlem. Odešla jsem do koupelny, udělala jsem ranní hygienu a šla jsem zpět do obýváku.

Nikdo tu nebyl, moje ségra furt někde chodí s tím Cameronem. Vlastně ani nevím, co mezi nimi teď je.
„Listen to my heart beat beat beat..." Zvonil mi mobil. Bylo hned jasné kdo to je, protože tohle zvonění mám nastavené jen na jednu osobu, a to na Tinuse.

„Ahooj." zvedla jsem telefon.
„Ahoj," řekl Martinus.
„divím se že jsi mi to zvedla." smál se.
„Stalo se něco?" Přišlo mi divný, že mi volá.
„Ne, to ti nemůžu zavolat?" smál se.
„Ale joo." smála jsem se taky.
„Kdy jdeš do školy?" ptal se.
„Proč?" smála jsem se pořád.
„Jestli tě nemůžu jít doprovodit.." řekl.
„Jo, jdu v 7 hodin." odpověděla jsem.
„A proč vstáváš v šest?" smál se pořád.

„Protože, jak většina lidí už ví, jsem strašně pomalá.." dopověděla jsem.
„Stavím se pro tebe pak." řekl a ukončil hovor.
Zatím jsem si připravila tašku do školy, dneska mám odpoledku. Boužel no.
Uklidila jsem si všechno oblečení, to víte, než já se rozhodnu co na sebe...

Tinus už zvonil na zvonek. Já jsem si jen oblékla boty, hodila batoh přes rameno a otevřela jsem dveře.
„Ahoj." Pozdravila jsem ho a objala ho. Kamarádsky, samozřejmě.
„Tak jdeš už?" ptal se Tinus, když jsem si zavazovala tkaničky u bot.
„Vidím to tak na tři dny." smála jsem se.
„To vydržím.." začal se smát.
Cestou jsme si povídali o všem možným, ehm.. O Vánocích. Jo vím, je teprve červen, no a. Oba se na ně těšíme no...Nebo jsme si povídali dokonce o svatebních šatech...
Taky jsme plánovali prázdniny a všechno možný.

Pak se zastavil a já odbočila, směrem ke školním dveřím. Ty se za mnou zabouchly a já mu ještě přes to sklo zamávala. On se usmál a odešel.

V šatně jsme se převlíkla a vyšla jsem schody, přímo nahoru, k mé třídě. Ty schody mě jednou opravdu zabijou. Musím jich vyjít asi šedesát...

Učitelka tam přišla, už i zvonilo, ale Lara nikde. Učitelka četla jména, ale Lara tady pořád není...Co je, Laro?! Co se stalo?

Učitelka přečetla Lary jméno:
„Lara Harrisonová. Á, ta nepřijde nejméně půl roku." usmála se.
„Proč?!" zeptala jsem se jí nepříjemným tónem.
„Jennifer, to s tebou teď nebudu rozebírat." odmítala se se mnou bavit.
Měli jsme zrovna děják, takže jsem měla hodně času o tom přemýšlet. Je to moje nejlepší kamarádka, kdyby někdo nevěděl, předpokládám...

Zkončila hodina a učitelka mě zavolala do sborovny.

„Jennifer, nechtěla jsem ti to říkat, ale Lara je v nemocnici.." řekla učitelka.
„Co? Co se jí stalo?" ptala jsem se.

„Má s něčím problémy. Říkali mi to její rodiče." odpověděla mi.
„Tak jo, jdu pryč. Chci to vědět." zařvala jsem a rozběhla jsem se ke dveřím.

Je to jediný člověk, který mě pochopil. Chápala ty pitomosti, co jsem jí celé dny vyprávěla...Řešila MOJE problémy, udělala mě vždycky šťastnou. A kdyby nebylo ní, nikdy bych nepoznala Marcuse a Martinuse....Proč?
Snažila jsem jí volat, nezvedá. Psala jsem jí, neodpovídá.

~

Heyyy tak vás vítám u nový kapitoly❤ jenom jsem chtěla, říct, že možná nebudou vycházet kapitoly tak jako dřív, ale za to se na mým profilu možná brzy objeví nový příběh❤❤

Btw, happy b-day norway 💚