Je to divný.
Divný rána, odpoledne, večery.
Divné dny bez duše.
Hradba, která se sesypala. Vědomí, které upadá.
Mysl co se snaží jasně uvažovat, ale dál už to nezvládne.
Vědomí, že za to můžu sama.
Ano, nemluvím. A kdo by se se mnou bavil když jsem jiná. Odlišná.
Jakmile jsem doběhla "domů", tak jsem spadla na zem a zírala do zdi.
Takhle jsem přečkala noc a pak se vydala do školy.
Jako malá jsem věřila, že jsem jako anděl a mám křídla. Že mohu létat.
Světozář jsem si strhla ztratila ji sama. Ale křídla, moje křídla.
Ty křídla mi vzali.
ČTEŠ
Němý Výkřik
Teen FictionZA KRÁSNÝ COVER MŮŽE PierreHunter! Northwest Newton není jako ostatní v jejím věku. Není přátelská, díky jedné události nemluví, čiší z ní čiré opovržení. Tato divka nemá žádnou dobrou vazbu k životu. Ale jednou narazí na dva lidi. Dokážou ti dva př...
