Němý Výkřik

6

Ponořila jsem se do moře a not a nechala se unášet vlnami plnými smutné melodie. Topila jsem se v nich a při tom jimi proplouvala.

Úplně jsem unikla z reality a aniž bych si toho všimla tak se z mého tichého brnkání staly zvučné tóny a struny kytary se prohýbaly pod mými prsty.

Jenže jakmile se neškodná píseň přiblížila ke konci tak začalo mé moře mizet.

Jedna vlnka po vlnce začaly mizet až jsem se znovu objevila na dřevěné židli v zaplivané, smradlavé a celkově nechutné hudebce.
Vzhlédla jsem od nástroje a zjistila, že všichni, včetně učitele, na mě zírali jak na nějakou čtyřmetrovou olejovou skvrnu na ulici.

Skoro jsem odhodila kytaru dozadu a prudce se postavila.

Muč. Ehm. Učitel pokynul abych si sedla a já si sedla.

"Tvé jméno je Nor Newton, že? "

Kývla jsem.

"To jsi se naučila sama?"

Znovu jsem kývla a podala mu telefon s notama.

Loupl po mě očima a pak mi vrátil telefon.

"Po hodině se za mnou stav. A už nehraj při hodině."

Žádný prosím. Blb.

Naštvaně jsem sebou praštila na židli a nandala si sluchátka do kterých jsem pustila Monster od Skillet.

Pohupovala jsem hlavou a nohou klapala o zem když jsem si v hlavě pobrukovala melodii.

I feel it deep within,
It's just beneath the skin,
I must confess that I feel like a monster.

Je to fakt super písnička. A líbí se mi ještě víc když vím, že jí ty panenky Barbie v naší třídě nenáviděj.
Ony prostě musí poslouchat blbosti jako Shape of you, Sorry, I need your love atd... fuj.
Obecně jsem sladký, růžový a chlupatý věci nikdy neobdivovala. Obdivovala jsem spíš lidi co si to dokážou vzít na sebe, chodit v tom po světě a pomáhat planetě.
Já si myslím, že planetě by pomohly nejvíc kdyby všechny tyhle tretky spálily.
Například obchod Clair's. Je plnej takovejch chlupatejch a třpitivejch zrůdností.

Po Monster následovaly i ostatní písničky co jsem měla v oblíbenejch jako: Famous, American idiot(jo to je fakt písnička. Od Green day),Hall of fame, Demons, Remember the name, Your gonna go to far kid atd.. a než jsem si pustila celý album tak zazvonilo. Tentokrát to bylo Jedi theme ze Star Wars. Ten kdo ty zvonění vybíral byl fakt originální.

Vylítla jsem se školy a zamířila k motorce když se přede mnou objevili dvě individua který nápadně připomínaly gorily. Najednou od sebe odstoupili a mezi nima se objevil ten kluk z rána. Teď jsem si ho mohla prohlýdnout pořádně.

Docela vypracovaná postava, vodnaté oči, oholená hlava a piercing v obočí.
Super. Takhle určitě vypadaj lidi co si s tebou daj čajíček s muffiny a pokecaj si s tebou.

Kluk se ušklýbne.

"Čau." Pořad se na něj dívám.
"Ty asi neznáš moje školní pravidla, že jo?" Pokrčím rameny.
"Jsem syn ředitele takže si můžu dělat co chci a s kým chci."

Že mě to nepřekvapuje.
Pokrčím rameny a pokusím se procpat dál skrz ty dvě gorily. Odstrčí mě tak až odklopítám tri kroky dozadu a kecnu si.

Zamračím se a postavím. Pak vytáhnu telefon a zapnu si jednu apku do který něco napíšeš a ona to řekne za mě.

Za chvíli se z telefonu ozve.

"CO PO MĚ SAKRA CHCETE KRETÉNI?"

"Ale. Takže kočička vystrkuje drápky jo? Zadržte jí."

Gorily se ke mě přivalily a každá mě ocelovým stiskem chytla za ruku.
Pak Gorila king přešel k mému batohu, který mi spadnul na zem když mě strčili.
Dneska už podruhý.

Začne z něj vysypávat jeho obsah.
Mé sešity, učebnice a tužky padají na zem a já tomu přihlížím. Pak si všimne mé peněženky a otevře jí.
Moje celoživotní úspory v prdeli. Fakt super.

S úsměvem si lebku strčí do kapsy a pak kývne na gorily. Ty mě pustí a pak bez jakéhokoli varování mi vrazí pěst do břicha. *i když proč by mě měli varovat.* pak mi vrazí několikrát do čelisti a já nejdřív uslyším křupnutí a pak ucítím bolest.
Spadla jsem na kolena a zakašlala.
Přesně tohle se dělo na mé staré škole. Šikana kvůli odlišnosti. Je snad moje věc, že nemluvím ne? Proč to lidem kurva tak vadí?
Když jsem ještě byla na minulé škole tak jsem se nedokázala bránit. Domů jsem chodila barevná jak disco koule a dost často jsem se domů vracela asi v jedenáct.
A teď to bude jinak.

Bolestivě jsem se postavila a rozběhla se přímo k nim. Ne. K nim ne. Na ně.

Jakmile jsem se k nim přirítila tak jsem zaútočila.

Bodala jsem svýma rukama všemi směry a gorily se moc nestačily bránit. Za chvíli ležely na zemi a úpěly. Bodla jsem je do akupunkturního na krku a oni ztratili vědomí.
Jakmile jsem se začala přibližovat ke Gorila kingovi tak po mě hodil lebku a poloběhem se vydal pryč.

Jakmile byl z dohledu tak jsem si vzala tašku, nasedla na motorku a vyrazila 'domů'.
Pro dnešek toho bylo fakt dost.