You've got the best of Me

Kapitola 16.

Měl jsem tak obrovské štěstí... Mohli to být nějací násilníci a místo toho to byl jen Namjoon a Seokjin. „Ano jsem, kde jste se tady vzali?" zeptal jsem se jich trochu nejistě. Zvláštní tyhle dva jsem takhle pozdě v noci nikdy neviděl. Obzvlášť naši růžovou princeznu Jina. „Myslím, že bychom jsme se na tohle mohli zeptat i my tebe." zasmáli se oba a Namjoon mi podal ruku, abych se zvedl. S potěšením jsem jí přijal a oprášil si zadek, i záda od prachu. „Tak řekneš nám, co tady děláš?" objal Jin majetnicky Namjoona. Tak toho jsem se docela bál. Co jim asi jako mám říct... Momentálně mě žádná kvalitní lež nenapadá. Hups. „To je jedno" zasmál jsem se, prohrábl si světle hnědé vlasy a odvrátil zrak. „Aha no... Tak my tě doprovodíme domu" Ne nedoprovodíte. Žádný takový!

 I když, možná to není tak špatný nápad... Tohle by bylo naprd. Navíc, když si to třeba nechám projít hlavou tak to bude v pohodě.  Dobře možná ne, ale to je jedno... Stejně nemám kde jinde být... „Tak co bude? Jdeme ne?" „Jo pardon, myslel jsem na něco jinýho." Konečně jsme se sebrali a šli. Po celou cestu jsme byli všichni tři potichu. Občas jsem se tak nenápadně po nich koukl, vypadalo to jako když Namjoon držel Jina za zadek, ale to se mi asi jen zdálo. Možná jsem si něco šlehnul, ale nepamatuju si to. 

Už jsme byli skoro před naším domem a na mě opět padla vlna paniky. Co se mnou bude? Co když se to, co jsem řekl té holce dozví celá škola...? „Tae? Na co celou dobu myslíš? Trápí tě něco?" proč mě najednou zasypávají tolika otázkami. To jsem nějaká vědma, nebo co? „Souvisí to s Jungkookem?" cože prosím? Cože? Jak? Proč? Kdy? Co? „Jak víte o tom, že Jungkooka miluju?" zakřičel jsem na ně, že to snad slyšelo celý město. Najednou se oba zastavili a podívali se na sebe nechápavým výrazem, pak se tím stejným výrazem podívali na mě a takhle to střídali asi půl minuty. „T-Ty Jungkooka miluješ?" ou shit, tak tohle mi krapet vyklouzlo...