You've got the best of Me

Kapitola 40.

Vyběhl jsem z budovy a zamířil domů. Celou cestu jsem si nadával, mohl to být možná i pěkný večer, vzhledem k tomu, že se dnes ke mě choval velice pěkně. 

Ne, dnes prostě chci být se svým přítelem! Nebo ne... Já nevím! Zakřičel jsem a několik lidí se za mnou otočilo. Tohle mě neskutečně vytáčelo, chtěl jsem být s oběma, ale to nešlo. Naštvaně jsem otevřel dveře od bytu. Zase tu bylo prázdno a na stolku v obývacím pokoji ležel papírek se vzkazem: "Promiň broučku, dnes domu nepřijdu vrátím se zítra ráno. Máme sraz ze základky. Pac a pusu Baekhyun!"

No to si snad dělá prdel! Zrovna dneska, dneska! Já už dávno mohl být někde s Jungkookem! Místo toho jsem doma sám! Úžasný, fakt se miluju!Frustrovaně jsem se usadil do křesla v obýváku a škrábal se ve vlasech. Potřebuji se nějak uvolnit...

Šel jsem do kuchyně a na stole byl další papírek. Došel jsem k němu a podíval se na jeho textový obsah. „No to si snad děláš prdel!" vykřikl jsem zároveň naštvaně, ale taky překvapeně. Zjistil jsem totiž, že máme dnes výročí! Takže on si odjede, i přes to, že ví že máme výročí. A jo počkat, to říká člověk, který do teď nevěděl, že nějaké výročí je... Myslím, že ani jeden si nemáme, co vyčítat...

Otevřel jsem lednici a vyndal z ní flašku vodky. Moje jediné uvolnění byl alkohol. Ze skřínky nade mnou jsem vytáhl panák a nalil do něj čirou tekutinu. Kopl jsem do sebe první. Poté i druhou a dokonce i třetí. 

Odebral jsem se s flaškou v ruce do ložnice a z nočního stolku vytáhl krabičku cigaret. „Ahoj kamarádky" řekl jsem a šel hledat zapalovač. To nebylo nic složitého, jelikož v ložnici jsme měli svíčky, které Baek často zapaloval. Prý miluje jejich vůni. 

Se svým vybavením jsem se vydal na balkon a tam se usadil. Z kapsy jsem vytáhl mobil a položil na stoleček vedle sebe. Chvilku jsem jen tak seděl, pak moje ruka šmátrala po flašce vodky. Napil jsem se a cítil jak mi alkohol leze na mozek. Vyndal jsem první cigaretu a okamžitě jí zapálil.

Seděl jsem na balkoně ještě vcelku dlouho. Zachvátila mě samota a já bral, jako jednu z nejlepších možností někomu napsat. Rozhodoval jsem se mezi Jiminem a Jungkookem! Stejně to vyhrála osoba, na kterou myslím poslední dobou často.

< Jeon Jungkook > 

Jungkookie! Já jsem tak strašně sám! 

Chci tě mít u sebe!~

Odeslaná pošta 19:42

Nad svou zprávou jsem se podnapile zasmál a odpotácel se do ložnice. Svalil jsem se na postel a začali mi téct slzy. Alkohol dělá zkrátka divy. Myslel jsem jen na Jungkooka, momentálně neexistuje na světě nic jiného, než Jungkookie. Nejradši bych ho držel v objetí a líbal ho. Z mojí pohádky mě vytrhl zvuk oznamující příchozí zprávu.

Jako vlhká 14, když jí odepíše její crush jsem se rozběhl k mobilu. Odemkl jsem mobil a zobrazil si zprávu.

< Jeon Jungkook >

Jungkookie! Já jsem tak strašně sám! 

chci tě mít u sebe!~  

Odeslaná pošta 19:42  

Rád bych vyhověl tvému přání, ale myslím, že buď to není tvoje číslo, nebo jsi pil, takže co z toho?

19:47

no ve skutečnosti jsem možná trošku pil... Přijď ke mě~ prosím, prosím smutně koukám

 Odeslaná pošta 19:47

Fajn tak já tě přijdu zkontrolovat, napiš mi adresu...

19:48

Napsal jsem tedy svou adresu a už se těšil na příchod mého prince. Mooooc jsem po něm toužil. Chtěl jsem cítit jeho dotek na mé kůži a rty na těch svých. Neuvěřitelně rychle se mi měnily nálady, ale to už tak bývá. Lehl jsem si na postel a koukal do blba. Myslel jsem na to, jak moc mám skvělý život. 

V moment, kdy se mi klížila víčka k sobě mi někdo zavolal. Naštvaně jsem přijal hovor. „Nooo?" zahuhňal jsem do mobilu odkud se ozval Jungkook oznamující svůj příchod. Jako postižený lachtan jsem se vyhrabal z postele a šel před zrcadlo. Měl jsem vlasy rozházeny na všechny světové strany. Oblečení bylo zcela zmuchlané. Nad tím vším jsem jen mávl rukou a šel otevřít. 

Okamžitě jsem svou spásu objal a vtáhl dovnitř. Zabouchl jsem a Kookieho přirazil ke dveřím. Podíval jsem se mu do očí a chtěl ho políbit, ale on mě odstrčil. Tak to nee! On vůbec nechápe moje pocity! To není fér! „Tak co jsi všechno vypil ty blbe?" zeptal se mě pobaveně a já nechápal, čemu se směje. To není vtipný!

Naštvaně jsem se svalil na gauč a do ruky uchopil poloprázdnou flašku vodky. Se širokým úsměvem jsem se pochlubil a začal se smát. On mi jen vzal mou lásku a odnesl jí do kuchyně. S nespokojeným zamručením jsem se vydal za ním. 

Odložil si kabát na židli a začal lít vodu do konvice. Sedl jsem si vedle něj na linku a neustále na něj zíral. „Co je?" okouzlil mě pohledem a já měl pocit, že se rozteču. „Ty jsi tak dokonalý Jungkookie" zavrněl jsem a nohou si podepřel bradu. „To říkáš jen protože jsi pil" zahihňal se. Na svou obranu jsem spustil monolog, že vůbec nejsem opilý a to, že je dokonalý je pravda. 

„Můžu tě políbit?" zeptal jsem se a nepřestával pozorovat jeho tvář. „Ne Tae, litoval by jsi toho" odvrátil pohled kamsi a oddechl. „Nelitoval" vydechl jsem. Chci ho, hrozně moc ho teď chci... Chci se dotknout jeho holé kůže a sledovat při tom, jak se svíjí pod mými přírazy. 

Ještě dlouho panovalo ticho a Jungkook se začal ke mě přibližovat. Byl už u mě tak blízko, že jsme se opírali čely. Chtěl jsem se přiblížit a konečně se dotknout jeho rtů. Hlavu sklonil blíže k tělu, abych to udělat nemohl. Jeho ruce objaly můj hrudník a poté i záda. 

Vzhledem k tomu, že jsem stále seděl na kuchyňské lince, byl jsem o hodně vyšší. Ruce mi sjeli na jeho zadek a jemně ho zmáčkly. On jemně vzdychl a to byla moje šance, jak ho políbit. Nejdříve jsme se jemně otřeli rty a potom si pohlédli do očí. Jednu ruku jsem měl stále na jeho zadku a druhou přejížděl po jeho tváři. Chvilku mazlení prohloubil další polibek, který se vzápětí proměnil v jemné líbání.