You've got the best of Me

Kapitola 39.

Jako minulé ráno jsem se musel vzbudit už v 5 hodin. Musím říct, že jsem absolutně bez energie. Měli bychom mít sex trochu dřív, než ve 12 večer. Trochu mě to vysiluje. Vydal jsem se nejprve osprchovat, abych se trochu probral. Nebylo ani co svlékat, takže jsem si na sebe prostě pustil studenou vodu. Myslím, že mě to probralo. To sice jo, ale taky mám pocit, že umrznu. Vylezl jsem a celý se zamotal do ručníku. Voněl po Baekhyunovi. Usušil jsem se a vydal si vzít něco na sebe. Dnes to byly džíny a volná bílá košile, kterou jsem si do kalhot zastrčil.  Moje snídaně byla o něco sladší než ta minule. Dnes jsem si udělal kávu a k tomu si dal croissant. Stále jsem byl unavený a taky trochu podrážděný.

Moc dobře jsem věděl, že tohle je můj první den v práci napevno. Po kávě jsem se cítil o trochu lépe, ale pořád jsem nebyl ve své kůži. Dnešek nevypadá pro mě moc dobře. Upřímně zajímalo by mě, jak se bude chovat Jungkook dnes. Třeba bude zase zlý, nebo jako spíš by mi vyhovovalo, když byl hodný, protože nepotřebuji být v práci užitečný svým sexappealem.

Dorazil jsem do kanceláře dřív než Jungkook, což se dalo čekat. Doufám, že nikdo nezjistil, že jsem tu pozdě, to by byl docela problém. Odložil jsem kabát na věšák a posadil se za svůj stůl. Chvilku jsem ťukal tužkou o stůl a cvakal s ní. Nevěděl jsem, co dělat. Začal jsem si kreslit malé skici na papírek. Nejdříve mě napadly květiny, a tak jsem s nimi pokreslil celý ten malý žlutý papírek. Už jsem chtěl vyndat nový, ale v tom se do kanceláře přiřítil Jungkook, zběsile hodil své sako na věšák a posadil se do svého křesla. Ruce měl zapletené ve vlasech a hlavu sklopenou dolů. „A-ahoj" pozdravil jsem, ale opět se odpovědi nedočkal. Nedalo mi to a musel jsem se zeptat. „Děje se něco? Nebo, můžu ti s něčím pomoct" zeptal jsem se a pokusil se o úsměv. Ne asi, jsi jeho asistent a ne nemáš mu s ničím pomáhat. Má inteligence a rychlé myšlení se opět projevilo. Wow. Vypadá to, že dnes neměl dobrý den ani jeden z nás. 

„Nic jsem v pohodě... Já... No... Skoč mi udělat kafe a pak ti dám práci" zamumlal do stolu. Ani se neobtěžoval pozvednout hlavu, takže mi bylo absolutně jasné, že se děje něco hodně špatného. 

Odešel jsem tedy udělat kávu a pak se vrátil. Položil jsem hrnek s voňavou kávou před něj. Měl jsem nutkání ho pohladit po zádech a pak ho začít škrabkat, jako jsem to dělal, když jsme byli mladší. On  pozvedl hlavu a chopil se hrnku, ze kterého 2 usrkl. „Povíš už mi, co se stalo, nebo si budeš hrát na introverta?" otázal jsem se s úsměvem a přeci jen ho po zádech pohladil. 

Podíval se na mě naprosto zničeným pohledem a odpověděl. „Radši si budu hrát na toho introverta" zasmál se. Zvedl se ze své židle a rozcuchal mi vlasy na hlavě. Byl to příjemný pocit. Řekl bych nostalgie. 

Znenadání mě přitáhl do objetí a já cítil jeho vůni. Voněl po kapce potu a kolínské. Moje srdce začalo bít rychleji. Uvádělo mě to do rozpaků a tak jsem ho odstrčil. Nijak surově, naopak, co nejjemněji to jen šlo. Rozpačitě jsem se zeptal, co mám dělat. „Jo počkej, především budu potřebovat tvoje telefonní číslo, byl jsem líný si ho zapsat a pak jsem na to zapomněl" zasmál se a podrbal se na zátylku. Dal jsem mu ho a spokojeně odhopkal ke stolu.

. . .

Byl to v celku příjemný pracovní den. Tvrdě jsem pracoval na dokumentech, které jsme měli poslat jedné další firmě. Občas jsme prohodili slovo. Přišlo mi divné, proč se včera choval tak hnusně a teď je takový milý. Nechápu ho.

Má směna se blížila ke konci. Docela jsem se těšil domů. Dnes jsem chtěl jít domů rovnou, tak nějak mi chyběli takové ty hezké chvilky s Baekem. Vlastně jsem ho chtěl dneska pozvat na takové to vztahové rande. 

„No hele tak, no víš napadlo mě, jestli třeba nechceš zajít na kafe, nebo tak něco" zeptal se a odvrátil pohled k oknu. Ahhhhh! Proč zrovna dneska! „No promiň, já už dneska něco mám..." oznámil jsem omluvně a bez rozloučení vypadl z kanceláře. Moje srdce bilo, jako o závod a já nevěděl proč.