You've got the best of Me

Kapitola 38.

Nakonec jsem přeci jen kousek jel s Jungkookem, ale nic to neměnilo na tom, že konverzace vázla. Po celou cestu jsme nemluvili. Možná mě to i trochu mrzelo... Ne! Potom, co se choval jako úchylný sadista, prostě ne! A hraním si na milého mě nedostane!

. . .

Momentálně se zkrášluji před zrcadlem, abych stihl schůzku s tím prckem. Hrozně se na něj těším... Je to osoba, které můžu říct vše. Baekhyun o spoustě věcí ani neví, protože si myslím, že by ho to dokázalo ranit. Tedy aspoň si to myslím. Moje jediná záchrana pro mé křehké srdíčko  byl tedy Jimin, kterého jsem nedávno, po několika letech, potkal.  

Před mým odchodem jsem ještě Baeka líbl na tvář a rozloučil se. Už mě ani nepřekvapuje, že ho ani nezajímalo, kam jdu. Poslední dobou se vůbec nezajímá o to s kým se stýkám, ani na nikoho nežárlí, když mě s někým vidí mluvit. Neměl by se aspoň trochu zajímat? Měl by trochu žárlit, jestli mě tolik miluje... 

Už ne s tolik pozitivním myšlením jsem byl v polovině své cesty. Moje myšlenky se ubíraly stále na Baekhyuna a potom i na Jungkooka. S Jiminem jsme měli sraz v té kavárně, jako minule. Těšila mě jeho přítomnost, nechápu, jak jsem ho vůbec mohl opustit. Na jednu stranu nevím, jak by dokázal přijmout to, že po letech mojí neúnavné lásky k Kookiemu jsem za den, možná ani den, začal chodit s jinou osobou. Bylo to dost těžko přijímatelné i pro mě. 

Dorazil jsem k místu, kde jsme měli sraz a já se automaticky podíval na čas. Měl jsem ještě 2 minuty, takže jsem to zvládl docela rychle. Vešel jsem do kavárny za zvuku zvonečku a v hromadě lidí našel Jimina sedícího v jednom z boxů. Měl jsem chuť se za ním rozběhnout a skočit ho obejmout. Stále mi můj mozek říkal, že bych byl za idiota, takže jsem raději šel jako kultivovaný člověk. 

. . .

Zase jsme  strávili nejméně 2 hodiny u mého popisu dne. Já se třeba nechtěně dozvěděl, jaký je Yoongi v posteli. To byla informace, kterou bych nejraději vypálil z mozku. Nebo třeba to, že jsou spolu bez hádky už od doby, co jsem se s nimi přestal stýkat. 

„Měli by jsme spolu někdy zajít pít... Nemyslíš?" řekl vysmátě Jimin a usrkl ze své kávy. Stejně si nemůžu pomoct s tím, že je Jimin neuvěřitelně roztomilý. „Myslím, že by jsme stoprocentně měli" usmál jsem se a rozcuchal mu vlasy. 

Abych trochu přiblížil, o čem jsme si povídali, nebo tedy spíš na co jsem se tázal a jaká byla odpověď. Prý si nemám s Jungkookem dělat starosti a chodit dál do té práce. Pořád je to jenom Jungkook. Čemuž jsem se musel zasmát, protože to nebyl ten Jungkook, jako před nějakou dobou. Všichni jsme se změnili. 

. . .

Když bylo něco okolo 7 hodiny večer museli jsme se rozloučit. Prý aby si Yoongi nedělal starosti. Baekhyun si o mě ta... Jo počkat nedělá. Byl jsem v mnohem lepší náladě, takže mě to ani nijak netrápilo a nebyl jsme ani trochu sklíčený. Když jsem dorazil domů Baek dělal večeři. Pevně jsem ho objal zezadu a natiskl na jeho zadek svůj klín. „Copak to vaříš?" zeptal jsem se dotěrným hlasem a dal mu pusinku na krk. „Večeři. Nech se překvapit" nemohl jsem si stěžovat Baek byl dobrá manželka. Uměl vařit, uklízet, někdy až moc pečlivě... No a v posteli nemá naprosto vůbec žádné chyby. 

Společně jsme dojedli naprosto výtečnou večeři. Chtěl jsem se jít osprchovat a potom jít na kutě, ale drobnější ruce se mi obmotaly kolem pasu.  Absolutně mi bylo jasné, co můj brouček chtěl. „Dneska ti to strašně sluší lásko" zvedl se na špičky a šeptl mi do ucha. Mnou projela vlna vzrušení. „Tobě to sluší vždycky" otočil jsem se a přijal ho do objetí. Ještě chvíli jsme se objímaly a pak se pomalu přesunuli do ložnice. 

. . .

Náš večer opět skončil sexem. Nestihl jsem se ani osprchovat. Takže jsem si řekl, že to udělám ráno.