You've got the best of Me

Kapitola 27.

Zvedl jsem se tedy z pohovky, chytl Joonieho za kapucu od mikiny a táhl ho po schodech nahoru někam do soukromí. 

Najednou jsem začal vnímat svoje okolí, vždycky jsem jen sledoval Jungkooka, jeho pohyby, řešil jeho problémy, smál se jen s ním. Už to vidím. Teď je to jinak, začal jsem vidět i ostatní. Dokážu bez něj být, ale ještě to bude bolet.

„Hele Namjoone, vyklop to! Co se to tady děje!" dělal jsem, že jsem naštvaný, ale ve skutečnosti mě spíš jen užírala zvědavost. „No my jsme si povídali s Jinem o tom, jak jsme viděli, že má Jimin cucflek a kousance na rameni. No a pak, že často někam mizí s Hoseokem a tak jsme si tam na rohu povídali docela dlouho. Najednou vyšel z poza rohu nasupený Yoongi a začal nám nadávat, něco jako, že to potrvá nejmíň milion let, než něco koupíme a vrátíme se. Nejdřív jsme si Jinem mysleli, že je to kvůli tomu jak jdem pozdě, ale najednou si začal sám pro sebe potichu nadávat a jediný, co jsme slyšeli bylo Jiminovo jméno. V ten moment nám došlo, že Yoongi má nejspíš Jimina rád a je naštvaný, že si někdo označkoval jeho Jimina" pozorně jsem poslouchal, co říká a pak  mi to došlo, rozeběhl jsem se za Jiminem do kuchyně a docela dost zmateného Namjoona nechal stát nahoře na schodech.

Vřítil jsem se do kuchyně jako střela a chňapl Jimina za ruku. Táhl jsem ho do pokoje pro hosty, abych se ho zeptal na tu spoustu otázek, co mám teď v hlavě. Doběhl jsem tedy s Jiminem, co vypadal, jako mrtvola a usadil ho na postel, zamkl dveře a přisedl k němu.  „Jimine tak teď mi to všechno vysvětlíš!" chytl jsem ho za rameno a odhrnul jeho modrý svetr, nyní se mi poskytl pohled na několik kousanců a cucfleků. Snažil se to zakrýt, ale mě se neubrání na to je moc drobný.  „Tohle ti přijde, že je všechno v pohodě?! S kým sakra spíš a proč o tom nevím, navíc se moc s holkama nebavíš... Jimine jsi snad gay? Takhle bych tě mohl otázkama zahrnovat pořád, prostě to vezmi pěkně od začátku...! A to rychle" tentokrát jsem byl už opravdu naštvaný. Proč by mi tohle neřekl, jsem přece jeho nejlepší přítel... Ne?

Znervozněl, přikývl tedy hlavou a spustil. „Především nechci, aby jsi byl naštvaný, nebo tak něco... A hlavně mi slib, že to nikomu neřekneš. Bude to jen mezi námi..." upřímně docela se bojím, nevím, co se děje, nebo dělo, ale nemám z toho dobrý pocit. Jako odpověď jsem mu poskytl jen kývnutí, aby mohl pokračovat ve "vyprávění".  „No takže já vím, že poslední dobou jsi v hlavě neměl nic jiného než Jungkooka a tak jsem se neměl s kým tak nějak bavit, jako s tebou... Proto jsem se začal bavit s... S Hoseokem. No nejdřív to bylo tak nějak v pohodě, normální kámoši, hráli jsme občas hry, tančili, nebo jen povídali. Jednou jsme trochu i pili a Hoseok mě začal, tak nějak osahávat a líbat..." svěsil hlavu a vypadalo to, že bude brečet. Chudáček můj malý, raději jsem ho objal okolo ramen a pokračoval v poslechu.

„Prostě pak se to, ale stalo i několikrát, aniž by byl opilý. Já jsem se pokoušel bránit, ale on mě prostě... Prostě mě mlátil a já nevěděl, co dělat... Tak jsem se potom nechal, nesměl jsem to nikomu říct, jinak by mi ublížil ještě víc... Jsem aspoň rád, že jsme ještě neměli sex... Protože já miluju Yoongiho, ale on mě ne, obzvlášť po tom, co mi řekl před chvílí... Promiň Tae..." dořekl a rozbrečel se. Moc jsem nevěděl, jak se zachovat a tak jsem ho jen objímal velice pevně a hladil ho po vlasech. Chtěl jsem něco udělat... Třeba něco, jako rozbít Hoseokovi držku, nebo tak, ale nemohl jsem. Slib je slib.