Sázka nebo láska?

*9*

„Zůstaň, prosím," řekla jsem a poklepala na místo vedle mě. Všimla jsem si, jak se mu koutky pomalu zvedaly do úsměvu. „Prosím," znovu jsem ho poprosila a on přišel ke mně přišel Hlavu jsem mu položila na hruď a ruku jsem mu přehodila přes břicho. Trochu se zastavil, ale pak si ruku dal kolem mých ramen a přitáhl si mě blíž. „Proč ses vrátil?" prolomila jsem ticho mezi námi. „Protože jsem slyšel, jak si křičela," řekl a trochu se zamračil, zřejmě si na to vzpomněl. „Takže jen proto?" zeptala jsem se. „Ano bál jsem se, že ti chce ublížit," mykl rameny, ale pak rychle dodal: „Ale teď si odpočiň," dal mi pusu do vlasů. Právě mi dal pusu do vlasů? Proč se cítím divně. Proč si myslím, že ta sázka už nemá smysl.
Během pár minut jsem ale vytuhla.

„Podívej na ně jsou roztomilí," řekl nějaký dívčí hlas. „Nevím, co je roztomilé, ale mě to přijde vtipné to si musím vyfotit," zasmál se kluk. Neměla jsem páru o čem se to baví. Ale ty hlasy jsem znala. Cítila jsem pravidelné zvedání hrudníku a úžasnou vůni. „Mám to podívej se," řekl ten kluk. „Pěkné," řekla pobaveně ta holka a já si uvědomila, že je to Sára. „To není vtipné, jak dlouho tu jste," řekl někdo vedle mě. Já si uvědomila, že jsem vlastně usla Taylerovi v náruči. „Chvíli," teď jsem věděla, že to byl Ben. „Vy nespíte?" zeptala se Sára. „Ne, protože tu někdo kecá a fotí," zamumlala jsem mu do hrudi a cítila, jak se Tay směje. „Má pravdu," řekl pobaveně. „Jak ti je Am?" zeptala se mě Sára. „Je mi lépe," řekla jsem a posadila se. Musela jsem vypadat strašně. Vzpomněla jsem si co se stalo asi před 2 hodinami a povzdechla jsem si. „Stalo se něco?" zeptala se mě Sára. Podívala jsem se na Taylera a zakroutila hlavou. „Ne nic," otočila jsem hlavu a usmála se. „Dobře, ale teď jdu dodělat projekt," řekla jsem a zvedla se z postele.
,,Mám zavolat Nikolase?" zeptal se Ben. Okamžitě jsem strnula a přemýšlela co řeknu. „Ne já ji pomůžu," řekl Tayler a já mu byla vděčná, ale chtěla jsem to dodělat sama. „To je dobrý já to dodělám sama, nemusíte ho volat a ty můžeš jít dneska si mi pomohl už dost," usmála jsem se na něj. „Dobře," řekl s úsměvem a zvedl se z postele. „Tak my tě tu necháme," řekla Sára a pak všichni odešli.

***

Poté co jsem to dokončila jsem se šla osprchovat a šla spát abych byla zítra schopna vůbec vstát a dávat pozor při hodinách. Věděla jsem že i když jsem spala přes odpoledne nebylo to dost, abych byla okey. Ani jsem nečekala na Sáru, a proto ani nevím kdy se vrátila zpět na pokoj.

***

Začal mi zvonit budík tak jsem se natáhla pro mobil a vypla ho. Ještě jsem se zachumlala do peřiny a spala dál.

„Am dělej, jakto že ještě spíš za chvíli máme profesora Lee. Zase bude protivný!" vykřikla kamarádka a okamžitě mě tahala z postele. „No a co je to debil, nesnáší mě a já jeho," zakňučela jsem. „To teda ne holka, obleč se a jdeme," řekla a já ji poslechla. Vzala jsem si jeany a mikinu Vans přes hlavu, v koupelně jsem si opláchla obličej a pak si dala rychle řasenku a toť dnes vše. Sára už mě tahala po kampusu, zdálo se mi, že se moc těšila, opět celá ona. Já jsem ještě 'spala', takže se mi nic nechtělo.
„Tady je někdo nevyspaný," řekl pobavený hlas za mnou, který patřil Taylerovi. „Hmm," vypadlo ze mě a Sára mě dotáhla až k lavici. „Je v pořádku?" zeptal se Ben. „Jo jen nechtěla vstávat," uchechtla se a já po ní střelila vražedný pohled. Kluci si sedli do vedlejší lavice a já si položila hlavu na lavici. Ani jsem si nevšimla, že přišel profesor a dál jsem měla hlavu na lavici.

„Jeffersonová spát se má večer, ne na mých hodinách," řekl profesor Lee. Neměla jsem chuť se dnes s ním hádat, vždyť já neměla chuť ani poslouchat.
„Promiňte," řekla jsem nepříjemně. „Ať se to nestává!" křikl na mě nepříjemně a já se pořád držela. „Jak bych to dělal schválně, že jsem nevyspaná," odfrkla jsem si. „Měla byste omezit vaše noční aktivity," řekl a já se narovnala. Jak to sakra myslela, naráží na něco konkrétního? „Am v klidu, nevšímej si ho," pošeptala Sára směrem ke mně a snažila se mě krotit. „Viděl jsem vás o víkendu, vaše sebeovládání je příšerné. Na svůj věk se neumíte chovat," dodá a já mám za to, že tohle už bylo schválně. On mě chce provokovat. Už jsem chtěla říct nějakou nepříjemnou poznámku, kterou jsem měla připravenou, ale někdo jiný mě předběhl. „Nenavážejte se do ní!" zakřičel Tayler a všichni včetně mě se na něj podívali. „Pane Kingu máte nějaký problém?" tázavě se na něj podíval profesor. „Nechte ji napokoji," řekl naštvaně. Právě se mě jen tak z ničeho nic zastává? Co se stalo? „S vámi jsem se nebavil, tak se do toho nepleťte," řekl už rudý profesor. Tay chtěl něco říct, ale já jsem ho zastavila. „To je v pořádku," řekla jsem směrem k němu. Trochu se zamračil, ale já se jen usmála.
„Pane Lee já se nechtěla hádat, ale teď všichni viděli, že provokujete schválně," řekla jsem a někteří souhlasně přikyvovali. Na tohle už nic neřekl, jen mě propálil pohledem a pokračoval dále v hodině.
Zbytek hodiny dopadl docela dobře a profesor mě nechal, i když jsme se se Sárou bavily. Kupodivu ve zbytku hodiny mi mohlo projít všechno a on by se už ani neozval.