Sázka nebo láska?

*44*

,,Promiň za auto a za všechno ostatní." řekla potichu. Já byl trošku mimo. ,,Am." řekl jsem a spustily se mi slzy. ,,Omlouvám se za to co jsem řekl odpusť." vysoukal jsem ze sebe. ,,Zlato to už je jedno." řekla a usmála se. Rychle jsem přišel k ní a políbil ji. Ihned spolupracovala a já by šťastný. Odtáhli jsme se a já se ji podíval do očí. ,,Lásko miluji tě." brečel jsem jak malá holka.

,,Ale no tak vždyť já tě taky miluji." řekla a setřela mi slzy. ,,Promiň je to moje vina neměl jsem po tobě křičet." popotáhl jsem a sklopil hlavu. ,,Byla to jedna z mnoha našich hádek, tak už to neřeš prosím." zvedla mi hlavu a políbila mě.
Poté jsem ji objal tak pevně, že se začala potichu smát. ,,Už nikdy tě nepustím. Víš je to bylo celou dobu být bez tebe?" zamumlal jsem ji do krku. ,,Jak celou dobu?" zeptala se tázavě. ,,Dva zasrané týdny kdy jsem se bál, že už se nikdy neprobudíš." řekl jsem a pořád ji objímal.
,,Dva týdny?" řekla vylekaně. Odtáhl jsem se a podíval se na její vylekaný výraz. ,,Ano." kývl jsem a sedl si do židle.
,,Pane bože byla jsem mimo dva týdny." chytla se za pusu.

Řekl jsem ji co vše se za ty dva týdny stalo. Daniel tu byl taky, ale říkal že musí odjet. Když jsem dopovídal, tak ke mě natáhla ruku a já ji chytl. ,,Pojď si lehnout ke mě prosím." zašeptala. Bože jak jsem byl rád že to řekla. ,,Už jsem myslel že se nezeptáš." zasmál jsem se a lehl si vedle ní. Hlavu mi položila jako vždy na hruď,ruku si dala kolem mého břicha a přitáhla si mě. ,,Tohle mi chybělo a ty taky." řekl jsem a dal ji pusu do vlasů. Chvíli jsme si povídali, ale pak do pokoje vešel doktor McGregor. Podíval se na nás a usmál se.
,,Vítám vás zpátky slečno." řekl a přišel k posteli. ,,Děkuji." řekla. ,,Přišel jsem vás zkontrolovat jak jste na tom po dnešku." usmál se a ona se na mě podívala. Neřekl jsem ji to. ,,Jak to myslíte?" tázavě se zeptala, ale dívala se na mě. ,,To nic nebylo." řekl když viděl můj výraz. ,,Vážně?" zeptala se a podívala se na něj. ,,Ano." odpověděl. ,,Já už půjdu vidím, že je vše jak má být tak nashle." dodal s úsměvem. ,,Sestřičky nebudou rády že tak jste." zasmál se a odešel.

Asi měl pravdu myslím že by mě tu nenechaly, ale zatím ti můžu být. ,,Co se stalo." zeptala se. ,,Já nevím v tu dobu jsem tu nebyl." zalhal jsem. ,,Dobře." zpátky položila hlavu na mou hruď.
Jen jsme leželi a užívali si chvile s tím druhým. Po nějaké době jsem si všiml, že Am pravidelně oddychuje. ,,Dobrou." zašeptal jsem. Ještě chvíli jsem byl vzhůru ale pak jsem taky usl.

Am:

Ráno mě vzbudili paprsky, které mi svítili do obličeje. Tay mě hladil a já jsem byla ráda že tu je. Cítila jsem jeho omamnou vůni, která mě vždy uklidňovala, že jsem v bezpečí. Pootevřela jsem oči abych se na něj podívala a překvapilo mě, že má oči zavřené. Tvářil se spokojeně a strašně roztomile. Tak jsem taky oči zavřela a užívala si to, že tu je se mnou.

Vše bylo fajn dokud někdo nezavolal. Tay se pohl a přijal hovor. ,,No..v nemocnici kde asi...já vím říkal jsem že přijdu...ne nikam nejdu...už se probudila...no pššš chci ještě spát...čau." celou dobu šeptal aby mě nevzbudil. ,,Ben?" zeptala jsem se pobaveně. ,,Jo." odpověděl. ,,Jinak dobré ráno." uchechtl se. ,,Dobré." zvedla jsem hlavu a dala mu pusu. ,,Měl bych dát vědět tvojím rodičům." řekl a usmál se.
,,Asi jo." odpověděla jsem. Pohladila jsem ho po tváři a pak si zpátky lehla. Na mobilu napsal zprávu, a pak ho schoval do kapsy. Chytl moji ruku a propletl naše prsty. ,,Tak moc si mi chyběla." řekl a dal mi pusu do vlasů. ,,Jak moc." zasmála jsem se. Už se nadechovala, že něco řekne ale do pokoje vedle sestra, která se zamračila na Taylera, protože ležel v posteli. ,,Dobrý den." řekl Tay a roztomile se usmál. Ta sestřička se přestala mračit a já se potichu zasmála. ,,Dobrý den, slečno jak je vám." zeptala se mě. ,,Teď uz dobře." podívala jsem se na Taylera s úsměvem. Sestřička ke mě přišla a naznačila Taylerovi aby vstal a šel na bok. Tay se neochotně zvedl a udělal místo pro sestřičku. ,,Sakra." zanadával si, protože mu spadl mobil, tak se ohl pro něj. Všimla jsem si že se mu sestřička dívá na zadek a něco si říká. ,,Ehm co potřebujete." zeptala jsem se a ona se na mě otočila. ,,Zkontrolovat vás." odpověděla a začala si mě prohlížet, kontrolovat různé věci a když to měla hotové tak se na mě podívala. ,,Kdy můžu pryč." vypadlo ze mě. Všimla jsem si Taye jak se potichu smál. ,,Slečno včera jste se po dvou týdnech probudila, takže počítejte tak týden že tu ještě budete." řekla a usmála se. Týden a co škola doprdele. ,,Ale mě je dobře." zaprotestoval jsem a chtěla se zvednout. ,,Ne ještě ležte." zastavila mě.
,,Ale-" tentokrát to byl Tay co mě zastavil. ,,Zlato má pravdu ještě lež." řekl a usmál se. Zamračila jsem se na oba. ,,Odpoledne vás přijde zkontrolovat doktor." ještě řekla a pak odešla.

,,Já ti dám takové zlato, já chci jít pryč." řekla jsem a hodila po něm polštář. ,,Ale no tak já chci taky aby si byla odsud pryč, ale nemůžeš jen tak odejít." řekl se smíchem a chytl polštář. ,,Tak sleduj." řekla jsem už chtěla zvednout, když se mi do cesty postavil Tay. ,,Nikam nejdeš." řekl s kamennou tváří. ,,Ale já chci." řekla jsem a snažila se ho odstrčit. ,,Neblbni lásko, ten týden tu ještě vydržíš." řekl a dal mi ruce kolem pasu. ,,Dobře." povzdechla jsem si a objala ho kolem pasu. ,,Ten týden uteče rychleji když už vím že ti nic nehrozí." hladil mě po vlasech. Poté mi vrátil polštář, já si zpátky lehla a on si sedl vedle mě.

,,Ve škole ti nic neuteče stejně je to nuda." zasmál se, protože jsem mu řekla že chci do zpátky do školy, protože jsem zameškala dva týdny a ještě zameškám.
Dveře se otevřely a v nich byli máma, táta, Sára a Ben. ,,Ahoj." řekli všichni sborově. Máma se usmála a běžela ke mě. ,,Zlatíčko moje." řekla a objala mě. ,,Mami nepřežiju jestli mě udusíš." uchechtla jsem se. ,,Promiň jen..strašně jsem se bála." dala mi pusu.
Neuvěříte, ale máma nechal i tátu se se mnou obejmout. ,,Am jsem rád že ti je lépe." usmál se táta. ,,Am." zapištěla Sára a rychle mě objala. ,,Ahoj." řekla jsem a usmála se. Ještě jsem se objala s Benem. Máma se Sárou seděly na židlích a Ben s tátou stáli u nich. Samozřejmě že Tay seděl vedle mě na posteli a celou dobu se usmíval.