Sázka nebo láska?

*10*

Teď jsme měli hodinu čas, než jsme měli mít McCalla. Šla jsem si sednout na lavičku před budovy a vytáhla jsem si mobil. Po chvíli si někdo přisedl a já zvedla hlavu. Byl to Tayler. „Děkuji, že ses mě zastal," řekla jsem a usmála se. „Už chápu, proč ho nesnášíš," uchechtl se a rukou si pročísl vlasy. Chvíli jsem ho pozorovala a kousla se do rtu. Vypadal strašně roztomile, a ještě když si rukou zajel do těch jeho vlasů. V tu chvíli jsem to chtěla být já co mu v nich rukou jezdila. „Am vše v pořádku?" zamával mi rukou před obličejem. „Ehm jo, proč by nebylo?" zeptala jsem se. „Protože si mě vůbec neposlouchala," usmál se a zvedl se z lavičky. „No..." zasekla jsem se a poškrábala se na zátylku. „Za chvíli je hodina tak pojď," zakroutil hlavou a vydal se směrem k učebně. Bože holka, kolik už si jich viděla tak proč tě tak překvapuje...je to kluk jako každý jiný. To ani ne on je pěkný, roztomilý bože a ten jeho úsměv a oči, ve kterých se ztrácím
Am už běž a nepřemýšlej...

Rychle jsem se zvedla a běžela ještě do pokoje pro ten projekt. Vzala jsem ho a běžela na hodinu. Vtrhla jsem tam a všichni se na mě podívali. „Promiňte jen jsem zapomněla ten projekt," řekla jsem a podala mu ho. Kývl a ukázal abych si šla sednout. Rychle jsem zaplula do lavice vedle Sáry a poslouchala. Na konci si mě ještě zavolal. „Amando pojď jsem," pokynul mi profesor a já šla. Řekl, že se mu to líbí a pak mě pustil. Měla jsem ještě jednu hodinu a pak jsem utekla Sáře a šla se projít do parku. Jen tak jsem se procházela a poté mi někdo zavolal.

Ano?
- Dceruško, jak se máš
(...)

Volala mamka a chtěla vědět, jak s mám takové to kolem. Po tom rozhovoru jsem se vydala na pokoj. Bylo už pozdě takže jsem se okoupala a šla spát...

---------

Uběhly další čtyři dny a už se blížil konec sázky, ale já si nebyla jistá tím, jestli to chci dokončit. S Taylerem jsem trávila víc a víc času, a to bylo dobře. Začal se do mě zamilovávat každým dnem víc a dával mi to najevo. Ale byl tu menší problém já se každým dnem cítila v jeho blízkosti zvláštně, bylo mi dobře ale zdálo se mi že až moc. Sára říkala něco jako že jsem taky zamilovaná a já si to pořád popírala. Nechtěla jsem zažít to co se mi stalo. S Nikolasem jsme se navzájem vyhýbali a mě to vyhovovalo.

Je pátek a už je i po škole a já si řekla, že teď do žádného baru nepůjdu, protože mi to stačilo minulý týden. Byla jsem sama na pokoji a připravovala se do školy. Ano už v pátek odpoledne jsem se chystala. Nejvíce jsem se bála toho, když mi mamka oznámila, že mají pro mě překvapení. Já nesnáším překvapení vždy když to řekla tak to byla blbost. S Taylerem jsme asi nebyli oficiálně spolu ale mě to bylo jedno protože mi jasně ukazoval, jak mě má rád. Dneska se Sára rozhodla že si zajede domů pro nějaké věci, protože si je prý zapomněla a nemůže bez nich žít no a Bena si brala s sebou. Spíš jo chtěla představit rodičům, jak ji znám. Ano správně Sára s Benem jsou spolu a já jim to přála. Zřejmě našla, koho chtěla.

Teď jsem na cestě do Starbucks abych si podlouhlé době objednat moje cappuccino. Jen co jsem si sedla do boxu přišel kluk a já mu nadiktovala co chci a pak odešel. Pořád se na mě usmíval a mě už to bylo divné. Po chvilce přišel a na stůl mi položil cappuccino. „Ahoj jsem Nate," řekl a usmál se opět. „Ahoj jsem Amanda, co potřebuješ?" zeptala jsem se ho narovinu. „Nechtěla by si někam zajít až mi skončí směna?" zeptal se a já si ho až teď prohlédla od hlavy až k patě. Byl vysoký černovlasý s modrýma očima, ale ne tak pěknými jako je má Tay. Chtěla jsem něco říct, ale někdo mě předběhl. „Ne nechce," řekl hlas za Natem a on se otočil. Musela jsem zadržet smích, protože ho Tayler pozoroval jako by ho chtěl zabít. „Ta je moje," řekl to tak aby to Nate slyšel, ale slyšela jsem to i já. Jo všimla jsem si, jak je majetnický, ale mě se to na něm líbilo. „Tak jo klid brácho jen jsem se zeptal," zvedl ruce do obraného gesta a odešel pryč. Tay si sedl vedle mě a já se zasmála. „Tak tvoje jo?" zeptala jsem se. „Jo," řekl a políbil mě. Vážně je úžasný. Zvedla jsem hrníček a opatrně se napila. „Jakto že jsi tady?" zvědavě jsem se zeptala. „No..." zasekl se. „Ty si mě sledoval?" zasmála jsem se a on se zazubil. „Ne, já jsem tu náhodou zašel," lhář jeden že mu není hanba. „Jo jasně a já jsem ta nejkrásnější holka na světě," uchechtla jsem se. „Vždyť to je pravda," řekl a dal mi pusu na líčko. Nad tím jsem si povzdechla a napila se.