Sázka nebo láska?

*5*

„Hej Tayi, chtěla jsem se omluvit," řekla jsem mu, když jsem za ním přišla. Podíval se na mě bez jakékoliv emoce. „Chtěla jsem ještě říct, že jsem změnila názor a byla bych ráda, kdybychom začali znovu," usmála jsem se tak sladce jak nejvíce to šlo. „No ale co když já nechci," řekl nepříjemně. „Vážně se omlouvám," zopakovala jsem. Podíval se mi do očí.
„No a co," odbyl mě. Zarazila jsem se, protože se choval tak povýšeně. „Kurva Taylere děláš si prdel?! Já se ti dvakrát omluvím a ty řekneš tohle. Víš, co seru tě," řekla jsem už naštvaně a odešla pryč.
Po chvíli mě někdo chytl za zápěstí a já se lekla. „Jeffersonová počkej," řekl Ben.
„Co potřebuješ?" zeptala jsem se. „Líbíš se mu," řekl s úsměvem. Nechápala jsem, co říká. „Taylerovi. Jen je takový urážlivý," řekl a já to pochopila. „Bezva je horší jak já, a to už je co říct. Já se nebudu doprošovat, omluvila jsem se mu, tak ať si nasere," mykla jsem rameny a šla jsem dál směrem na pokoj.

Tayler:

Díval jsem se směrem, kterým odešla a viděl, jak se s ní bavil Ben. Šlo vidět, že je naštvaná, ale to já byl taky. I přes to, že se omluvila. Jsem urážlivý to nepopírám. Po chvíli přiběhl Ben a já jsem se na něj tázavě podíval. „Co si ji řekl?" zeptal jsem se ho a založil ruce na hrudi. „Že to tak nemyslíš." mykl rameny a usmál se. „Cože?!" nevěřícně jsem se na něj podíval. „A co na to řekla," zeptal jsem se, když už řekl toto. „Ať si nasereš," zasmál se. „Brácho tahle je úžasná a ty si ji tak odbyl. A neříkej, že se ti nelíbí," řekl pořád se smíchem. Jen jsem si povzdechl. Jeffersonová je pěkná a ten její zadek no úžasné. Možná jsem to přehnal. Pořád se smál, tak jsem do něj žduchl. „No jo," zazubil se. My dva jsme ještě měli jednu přednášku, tak jsme se vydali do učebny.

***

Poté jsem se ztratil Benovi a šel si zaběhat kolem kampusu. Viděl jsem i menší park, tak jsem si tam zaběhl a trochu se porozhlédl po okolí. Všiml jsem si pár míst, které bych mohl navštívit během školního roku. Samozřejmě tam bylo pár barů, které rozhodně navštívím.
Po nějaké době jsem se vrátil zpátky na pokoj, kde jsem si dal sprchu a šel spát.

(O DVA TÝDNY POZDĚJI)

Am:

Dva týdny uběhly jako voda a já měla poslední dva dny na ten projekt s Nikolasem. Zrovna byl víkend, takže jsme to mohli ještě dodělat, už nám chybělo málo. Docela jsme se skamarádili. Ale o mě a Taylerovi se to říct nedá, pořád jsem na něj byla trochu naštvaná za jeho reakci, a navíc někdy mi připadalo jako by se mi vyhýbal. Mám dva zasrané týdny abych skončila a vyhrála sázku, ale o tom silně pochybuju. Myslím, že si budu muset připravit 120 euro pro Sáru. No a teď ona, celé dny někde lítá většinou ji vidím jen na přednáškách a pak zmizí. Čas tráví hodně s Benem což se divím, že u kluka zůstala tak dlouho. No ale teď zpátky do reality, mám volno a nevím co dělat.

„Sáro kde jdeš?" zeptala jsem se ji, když otevírala dveře od pokoje. „No jdu ven s Benem, nechceš se přidat?" zeptala se mě a usmála se. „Ne díky," řekla jsem a sedla si na postel. „Co máš v plánu Am? Zase budeš na pokoji? Nechceš si užít?" ptala se mě a já se na chvíli zamyslela.
„Nic nemám asi budu dodělával ten projekt a..." zastavila mě. „Holka pojď s námi jsem do místního baru," mrkla na mě. Je pravda, že jsem se dlouho nebavila. „Dobře dej mi chvilku," řekla jsem s úsměvem a zvedla se z postele. „Budeme čekat před budovou," řekla a já kývla na souhlas. Rychle jsem si oblékla bílé tričko, roztrhané rifle a riflovou bundu. Ještě jsem si rychle dala řasenku a červenou rtěnku. Vzala jsem si ještě mobil a zamkla pokoj.

Vyšla jsem z budovy a všimla si Sáry a Bena, jak se o něčem baví a za nimi stojí Tayler. Ignorovala jsem ho a šla za kamarádkou. „Můžeme jít," řekla jsem s úsměvem. Všichni tři se na mě podívali a Sára se zářivě usmála. „Sluší," mrkla na mě. Tayler si mě zkoumavě prohlížel až mi to bylo nepříjemné a já se zachvěla.
Nakonec jsme se všichni vydali do baru, který byl kousek od parku. Hned jak jsme vešli dovnitř, tak jsem uslyšela nahlas hudbu.