Strach... Mocný to úkaz.
Láska, ještě větší.
Ženy, křehká to stvoření.
Muži, bouchači rození.
Jak mohou spolu bojovat?
Když musí oba milovat.
Ona dá pro lásku moc.
On si s ní užívá hlavně noc.
Ona se na něj krásně usmívá,
on jí potají přes den zahýbá.
Stále je tak moc snaživá,
jenže on její lásce uhybá.
Ji neopětovaná láska souží,
on se raději tiše plouží.
Bez lásky už se ztrácí,
on se z domu vytrácí.
Už odchází, bez něj.
Umírá, bohužel pro něj.
Z nemoci nespí, tváře jí hoří.
On prochází, pot se mu tvoří.
Bojí se o ni, o lásku dnešní...
V noci ze snů často běsní.
Celá je bílá, umírá...
On bolestí skomírá.
Hledá ji, nýbrž zbytečně.
Všichni dívají se na něj úsečně.
To jest ten, kdo ji zničil.
Její bolestný pohled ho ničil.
Pohled, který znal z fotek.
Snažil se, aby jim utek.
Kresby plné hrůzy.
Všude jeho podobizny.
Na jejím hrobě smutné skladby skládá.
Mladý mladík lekce truchlozpěvu dává.
Proč jen zmizela ta čistá duše mladá.
Proč vlk jí na dobrou noc stále dává.
Zemřít chladem a pohodit své tělo ladem.
Jen přežívat, vždyť jiní si mohli život užívat.
Strach z prohry vyřadil ji ze hry.
,,Má drahá přemilá, ožij v mé náruči.
Ožij a znovu zpívej, tvé tóny falešné.
Znovu dotýkej se mých vlasů, vždyť teď obešel bych se bez ostatních dívčích hlasů.
Chybíš mi, lásko má jediná."
Nějak nevím co psát. Vše je ukryto v textu...
ČTEŠ
,,DOKONALOST"✔
Short StoryTímto příběhem se snažím ukázat jakousi svou myšlenku, jak dnes vypadá dokonalost. Umělá dokonalost... -čeká na korekci
