~~~Shape of you - Ed Sheeran~~~
,,Victorie? Jsi to ty?" zahuláká mamka, hned co zachrastím klíčem v zámku.
Otráveně protočím oči. ,,Jo, jsem to já."
Za chvilku mi stojí tváří v tvář s nepatrně naštvanou grimasou.
,,Proč jsi nám nebyla včera schopná říct, že se Ed vrátí domů na celé léto?" no jo pořád...
Opět protočím svoje tmavě hnědé duhovky a obejdu matku beze slova jakékoliv omluvy, vyběhnu schody do pokoje a s efektivním třísknutím dveřmi skočím na postel.
V tureckém sedu překřížím ruce na hrudi.
Nevím, jak dlouho jsem propalovala svojí ebenovou skříň, ale zanedlouho jsem slyšela bouchnout vchodové dveře.
Ed.
Pro jistotu si vezmu rychle věci na spaní, doběhnu do koupelny, raději se zamknu a vlezu do sprchy.
Jakmile pustím proud vody, trochu váhám nad tím, zda si můžu něco alespoň pobrukovat, když je Ed hned vedle.
Ale co... Stejně mě už slyšel. Ale jakou?
S pokřiveným úšklebkem nakonec začnu zpívat písničku, o které jsem si jistá, že ji zná.
,,The club isn’t the best place to find a lover, so the bar is where I go. Me and my friends at the table doing shots drinking fast and then we talk slow. You come over and start up a conversation with just me, and trust me, I’ll give it a chance now, take my hand stop, put van the man on the jukebox and then we start to dance. And now I’m singing like, girl you know I want your love, your love was handmade for somebody like me. Come on now follow my lead..."
*****
Vynechala jsem večeři, a tak se teď o půl jedné ráno potichu kradu do kuchyně.
Po dlouhém a složitém rozhodování jsem si nakonec nasypala lupínky a zalila je mlékem.
Už už bych bývala znovu odpelášila do pokoje a snědla si to v klidu tam, pokud by mezi futry dveří do místnosti nestál Edward.
,,Ehm... Ahoj, brácha." nervózně se pousměju. Proč jsem sakra nervózní?
,,No nazdar, ségra." uchechtne se.
,,Huh... Tak já asi jdu." chci se vypařit, ale chytne mě za ramena a začne tlačit do patra až k jeho pokoji.
Tam mě posadí na postel, dojde zavřít, rozsvítí a přisedne si vedle mě. Já mezi tím ujídala svou porci lupínků.
,,Takže... Proč jsi dala Harrymu tu facku?" tak o tohle tu běží.
,,A já už se bála, že se bude jednat nějaký vážný sourozenecký rozhovor." zasměju se, jenže jemu to z neznámého důvodu tak vtipné zřejmě nepřišlo...
,,Taky že jo. Bezdůvodně přeci nikoho nikdo nemlátí." to je fakt. Ani já nikoho neobdařím fackou, pokud mě nenaštve.
Nutno dodat, že mě poslední dobou štvou skoro všichni...
Jenom mlčky ujídám lupínky, neustále obdařena jeho očekávajícím pohledem.
,,Tak dozvím se, proč jsi mu dala tu facku?" začne dorážet.
Sním poslední lupínky, lžičku dám do misky, a než vůbec něco řeknu, dramaticky se mu zadívám do očí.
,,Sám mě požádal o mé odborné zkušenosti." jeho to jenom rozesmálo.
,,Ten z toho děvkaření asi nikdy nedospěje, co?" dostal ze sebe skrz smích bublající mu v hrudi. Po těchto slovech jsem se k němu přidala.
,,Ten? Nikdy."
Jakže se to říká? Nikdy neříkej nikdy...
______________________________________
A/N
Hola děcka! 😘
Tak jak se líbil rozhovor?? 🙄😏😂
Otázka dne: Myslíte si, že se někdy 1D dají zase do kupy, nebo už zůstanou na sólo drahách? 🤔
Já nevím... Upřímně bych byla ráda, kdyby to kluci zase poslepovali, ale myslím si, že vzhledem k tomu, že jsou dospělí, už by pro ně ten 'boy band' asi moc nebyl. Jednak jsou chlapecké kapely plné potrhlých třeštidel, a oni přeci jen ví, co je to mít zodpovědnost a rozum. Takže já nemyslím, že by udělali comeback, ikdyž bych z něj byla nadšená. ❤❤❤
ČTEŠ
Životní facka || n. h.✔
FanfictionVictorie toho zažila opravdu hodně, a ty rány se pokoušela zahojit. Bohužel si zvolila přístup kamenné masky, skrz kterou nikdo neviděl. Ikdyž... Jeden člověk by tu byl. Ten, co to všechno způsobil. ***** Jak že to popsal Shakespeare? A rty, vy brán...