~~~Sign of the times - Harry Styles~~~
No, drahý rozume... Když Harry říkal, že tady budou všichni, proč ti nedošlo, že tu bude i ten Irský podrazák?! Dnes už se na tebe nehodlám spoléhat, kamaráde...
,,Ahoj Tori." to oslovení mi vehnalo slzy do očí, ovšem jsem je hned hrdinsky potlačila a nedala na sobě znát, jak to ve mně rozbouřilo veškeré pocity.
,,Tak si už pojďte sednout." vyzve nás, eh, asi Liam, a Harry s Edem tak udělají.
,,No, já bych asi měla jít domů. Přeci jen, nejsem zrovna dobře oblečená do takovéhle společnosti a navíc nemám kam dát kytaru, takže..." nervózně chytnu krk mojí galagerky.
,,Ale kušuj! Opři jí o stůl, a koukej si sednout!" dojde ke mně Ed, a posadí mezi něj a Nialla. Jo. Fakt díky, brácha!
Kytaru tedy opravdu opatrně opřu o roh stolu.
,,To mě přivádí k otázce... Kytara?" pozvedne zrzek obočí.
,,No, jo. Často si během doby, co nikdo není doma, pouštím různý tutoriály na YouTube a učím se hrát. Už jsem něco málo i složila, ale to jsou jenom pok-" v tom se zaseknu. Tak právě teď jsem toho z pusy vypustila víc, než jsem kdy chtěla!
,,Moment! Chceš mi říct, že ty sis už sama složila melodii?!" podívá se na mě s očekáváním Edward.
,,No, tak trochu i s textem, ale říkám, že to jsou jenom pokus-" teď je to on, kdo mě zarazí v dalším proslovu a vykrucování se z téhle, mně nepříjemné, situace. A jen tak mimochodem, ty pohledy všech ostatních kolem stolu cítím. A obzvlášť ten jeho. Ten mě přímo propaluje.
,,Tak moment! Tím chceš jako říct, že skládáš vlastní písničky?!" chce si ujasnit brácha, a já poraženě přikývnu.
,,A musím říct, že fakt dobrý." ozve se ten kudrnatý splozenec pekla, nosící jen samé problémy! Vražedný pohled, který mu věnuji, to všechno říká za mě.
,,Jak ty to můžeš vědět?" ptá se zrzek a všichni přesunou zvědavé pohledy na Harolda.
,,Slyšel jsem jí. Kousek odtud, na lavičce v jedné z přelidněnějších ulic. A líbilo se to všem, nejen mně." zvedne ruce na znak obrany, díky čemuž se veškerá pozornost opět obrátí na mě. Ach jo...
Nahlas polknu, ve snaze se tak zbavit toho svíravého pocitu úzkosti.
,,Jaktože o tom nic nevím?" smutně na mě koukne Ed.
,,Vždyť jsi donedávna netušil, že se jakkoliv věnuju hudbě, tak se nediv, jo?" lehce se pousměju, abych odlehčila situaci.
,,No jo. To je fakt." přitaká nakonec a usměje se.
,,A zahraješ nám někdy něco tvého?" koukne na mě nadějně kudrnáč.
Jen se ušklíbnu. ,,Až naprší a ty zmlkneš!"
A hned na to udělal ze rtů jednu rovnou linku, a ukazoval, že si tu jeho nevymáchanou pusu zamyká na klíček a ten odhazuje daleko za něj.
,,No, stejně neprší, takže-" tentokrát se zvenčí ozve ohlušující rána, a okna restaurace začnou smáčet první kapky. Zatracený upršený Londýn!
,,Tak to už se proti mně spolčila i příroda? Fakt děkuju!" procedím skrz zuby.
,,Takže po jídle zajdeme k jednomu z nás domů, a ty nám uděláš soukromý koncert!" zaraduje se jako malý kluk Harry.
Frustrovaně si podepřu hlavu rukama, a lokty se zapřu o desku stolu.
Jo, třeba bych byla schopná to nějak překousnout, jen kdyby veškeré ty písničky nebyly o jednom člověku, který by to určitě poznal...
______________________________________
A/N
Drama stoupá! :D
Otázka dne: Máte radši období One Direction se Zaynem nebo bez něj?
Já upřímně nevím... Víc jsem o jejich písničkách slýchávala v době, kdy už byli pouze čtyři, a Zaynovi současné písničky mě moc neoslovily, ale nevím... :/
______________________________________
ⓜⓐⓡⓚⓔⓣ
ČTEŠ
Životní facka || n. h.✔
FanfictionVictorie toho zažila opravdu hodně, a ty rány se pokoušela zahojit. Bohužel si zvolila přístup kamenné masky, skrz kterou nikdo neviděl. Ikdyž... Jeden člověk by tu byl. Ten, co to všechno způsobil. ***** Jak že to popsal Shakespeare? A rty, vy brán...