~~~Right now - One Direction~~~
,,Slyšel jsem tě dobře, Tori? Ty mě už zase miluješ?" s jiskřičkami v očích se pousměje.
,,Já snad někdy přestala?" odvětím mu, a místo odpovědi mě znovu políbí. Tentokrát krátce a lehce. ,,Miloval jsem tě, stále miluji, a navždy milovat budu." slíbí, a z jeho slov cítím neskutečnou něhu a právě onu lásku, jakou mi přislíbil. Snad to tentokrát opravdu vyjde.
Když se odtáhneme, sednu si vedle něj, opřeme se o pelest postele, držíme se za ruce a jen tak v tichosti si užíváme jeden druhého.
,,Kdy poletíme domů?" ozve se po dlouhé době mlčení.
,,Já nevím. Asi pozítří. Šlo by to?" kouknu na něj tázavě.
,,Určitě. Kdykoliv si budeš jenom přát." usměje se, a lehce mě políbí na nos. Nad tím se uchechtnu. Tohle dělával často.
,,Ty, Tori?" zvážněl najednou, až jsem se začínala bát, co se děje.
,,Ano?" vyzvu ho, aby mluvil dál.
,,Co se to v té kuchyni stalo? Když tam přišel ten..." nabádá mě k tomu, abych mu řekla jeho jméno. ,,Josh."
Tázavě na mě hledí, a čeká, jestli to vysvětlím.
Povzdechnu si, ale rozhodnu se mu to říct.
,,No víš... On je- nevím, jak to říct. Je do mě, tak nějak zamilovaný. Chtěl to ještě nějak probírat, ale když tě uviděl, asi dostal vztek ze žárlivosti, nebo tak něco. Netrap se tím." zavrtím hlavou ve snaze tenhle rozhovor ukončit.
,,A tos mu to nijak nevysvětlila před tím?" nakrčí obočí v otázce.
,,Ale ano! Já mu to vysvětlovala, ale on se nechtěl dát odbýt." lehce zvýším hlas. Nechtěla jsem, ale stalo se.
,,No, já jen doufám, že jsi mu vysvětlila nějak šetrně, že ho nemiluješ. Teda, řekla, že jo?!" polekaně sebou trhne. Nad jeho obavami se uchechtnu.
,,To víš, že ho nemiluji. Miluji totiž jednoho až moc zvědavýho, otravnýho a věčně nenažranýho Ira." se smíchem pronesu.
,,No tak to si s ním musím promluvit. Tebe mi nikdo neukradne, a to, že je stejné národnosti jako já tomu nezabrání." na oko naštvaně se zamračí, ale nakonec se začne neskutečně smát na celé kolo a já pak s ním. Má hodně nakažlivý smích...
*****
O den později
Kufry a všechna zavazadla už mám sbalené, a teď už se jen vyspat, než budeme s Niallem zítra v pět vstávat na letadlo.
Lizz s Jackem nám u večeře neustále opakovali, že se můžeme kdykoliv stavit, když budeme poblíž, a my jim na oplátku slíbili, že to bude jistě brzy.
Jimmy byl z Nialla, upřímně řečeno, rozjařený. Nějakým způsobem se zjistilo, že je to jeho fanoušek, a tak si ho neustále tahal k sobě do pokoje, aby ho prý naučil nějaké písničky, které má od něj nejraději.
Častokrát jsme si udělali takový malý soukromý koncert, který jsme si ovšem náležitě užili.
Josh téměř nevylézal z pokoje, ale mně to nějak extra nevadilo. Ať si trucuje. Nikomu nemůže přikázat, kdo se do něj zamiluje. Nemůžu za to, že to necítím tak jako on.
Každopádně se těším domů. Na Eda, na těhotnou Cherry, na Liama, Louise a Zayna.
To mi připomíná, že o Harrym jsem taky teď dlouho nic neslyšela. I když... přiznejme si, že to mi je taky vlastně tak trochu jedno.
Kdybych věděla, co všechno se v Anglii pokazí, raději bych se nevracela...
______________________________________
A/N
Takkk... Celý žhavý na další kapitoly?
No, snažila jsem se, aby jste byly... :D
Otázka dne: Co myslíte že se všechno může stát??
No, já to sama nevím, takže něco z vašich nápadů nejspíš vyberu a dám to tam, takže... Takže pište...
______________________________________
ⓜⓐⓡⓚⓔⓣ
ČTEŠ
Životní facka || n. h.✔
FanfictionVictorie toho zažila opravdu hodně, a ty rány se pokoušela zahojit. Bohužel si zvolila přístup kamenné masky, skrz kterou nikdo neviděl. Ikdyž... Jeden člověk by tu byl. Ten, co to všechno způsobil. ***** Jak že to popsal Shakespeare? A rty, vy brán...