Svéhlavý mazlíček

8. Překvapující odhalení

„Ty si snad děláš legraci!"

Draco pomalu zamrkal a přemýšlel, proč má Grangerová tak napjatý a pronikavý hlas. Ale pak vzhlédl a uvědomil si... Odtáhla si košilku od krku a zírala na něj.

Teprve v tom okamžiku mu plně došlo, kde přesně tu noc spal. Nevzpomínal si, že by ji za všechna ta léta, co spolu v Bradavicích bojovali, někdy viděl tak rozzuřenou jako právě teď.

Navzdory své zvědavosti odmítl otočit hlavu a dívat se jinam. Ačkoli slabý proud světla, který by poskytl nekonečně lepší pohled na jeho okolí, učinil tento nápad o něco lákavějším.

Nedělej to, Draco... Způsob, jakým teď hleděla, naznačoval, že kdyby vyrukoval s jakoukoli skopičinou, mohla by spáchat fretkovraždu, což ani nebyl oficiální termín, ale byl si relativně jistý, že v tomto případě by se dal použít. „Dobrá. Ty! Ven!"

Sotva se mu chtělo vylézt z útulného úkrytu, ale také si nemyslel, že by bylo bezpečné ji rozzlobit ještě víc, než už se stalo. Vzhledem k tomu, že měl volit mezi nešťastným Křivonožkou a rozrušenou Grangerovou, nebyl si zcela jistý, co bude nebezpečnější.

Napadlo ho – když vyběhl zpod trička a stočil se na polštáři – že by měl možná provést něco, co by uměl spíš člověk než fretka. Ale takhle brzy ráno a po přerušovaném spánku si nebyl zcela jistý, co by to mělo být.

Musel zadřímat, když o tom dumal, protože to další, co si uvědomil, bylo, že ho Grangerová drží pod tekoucím kohoutkem. Instinktivně se v jejím sevření začal svíjet bez ohledu na to, že byla uklidňující a něžná, a jak příjemná byla teplá voda.

„Ach, ne, ne," šeptala a vtírala mýdlo do mokrého kožíšku. „Nevím, jestli už ti to někdo někdy řekl, ale bez ohledu na to, jak jsi roztomilý, fretky začnou hodně rychle zapáchat," řekla a ohrnula nos.

Draco ihned přestal bojovat – kdyby měl boky, opřel by si o ně pěsti a zpražil ji pohledem. On a páchnout? No tohle!

„Dokonce jsem si toho ani nevšimla, dokud jsem si nesundala noční prádlo," řekla a zatřepala jeho hlavou, když ho jemně otáčela pod kohoutkem, aby mu propláchla kožíšek. „Ucítila jsem tenhle zápach, a když jsem tě prohlédla, šel z tebe, což znamená, že jsi mě zasmradil, tak ti pěkně děkuji. Prakticky se musím vykoupat dvakrát."

Zatímco vypínala vodu a vysoušela ho ručníkem, uvažoval, jestli takhle mluví i s Křivonožkou. Jako by si myslela, že chápou každé její slovo.

„Hotovo." Usmála se a zvedla ho oběma rukama do úrovně svých očí. „Všechno čisté a suché."

Otočil hlavou z boku na bok a vyrazil ze sebe zvuk znějící skoro jako kýchnutí.

Zasmála se a zavinula ho do nového ručníku. „No, skoro suché. Ale teď aspoň hezky voníš."

Položila si jej na rameno a zdálo se, že čeká, až se jí obtočí kolem krku. Odcházela z koupelny a jemu nešla do hlavy její změna nálady. Před chvílí na něj byla tak naštvaná, ale rychle ji to přešlo a teď se na něj smála?

To proto, že byl závislý na její péči?

Draco, nech toho. Jakmile se zase staneš sám sebou, prokleje tě do zapomnění za to, kde tě našla dnes ráno! Přestože se právě káral, pohyb jejích ramenou při chůzi v kombinaci s jeho neustále přerušovaným odpočinkem v posledních hodinách ho ukolébal ke spánku.

xxx

Probudil se – už zase – když se skulil Grangerové z ramen a uhodil se o tvrdé dřevo stolu ve Velké síni. Vyděsil se a otáčel hlavou, zatímco se snažil znovu vyškrábat na všechny čtyři. Sklonila hlavu, aby se na něj podívala.

Draco se trochu prohnul, připravený vylézt zpět na její rameno. Bude se opravdu muset snažit zůstat vzhůru a najít nějaký způsob, jak jí dát vědět, co potřebuje.

Pak ho spatřil. Ten obličej. Na letmý okamžik se včera objevil během toho povyku. Při tom hrozném okamžiku v ústí Obrtlé ulice.

Nevěděl, kdo to je, ani nemohl říct, jestli ho ten člověk zahlédl, ale nečekal, až to zjistí. Hermiona ho asi zabije, ale vrhl se přímo do první vhodné skrýše.

O chvíli později, když ho vytáhla z podprsenky, si nedokázal pomoct, ale strašlivě se bál. Byl ještě docela nervózní po tom nečekaném pohledu. Aspoň jeden z lidí, kteří mu to udělali, pobýval tady v Bradavicích. A nemohl s tím nic dělat. Nedával pozor, ale jaksi si uvědomoval, že Grangerová mu hrozí prstem, když mu dělala přednášku.

Draco prostě svěsil hlavu. Chápal, proč se rozzlobila, ale upřímně... Nesmí zapomenout jí všechno vysvětlit, až bude moct znovu mluvit.

No, jestli ho nechá.

xxx

V odpoledních hodinách byl neklidný. Opravdu si přál, aby nebyl. Bylo to těžké, když si nemohl dělat poznámky, ale skutečně se pokoušel poslouchat profesora Křiklana.

Zdálo se, že Hermiona se dnes v každé místnosti rozhlíží. Tentokrát si povzdechla a zašeptala sama pro sebe.

„Nesmysl. Co tě to napadá, Hermiono?"

Ztišila hlas tak, že už sotva slyšel, jak vydechla: „Tak proč tu Malfoy není?"

Takže všechen ten neklid a rozhlížení byl proto, že hledala jeho? Kdyby to zrovna teď neslyšel, nikdy by tomu neuvěřil.

Proklouzl hlavou nad okraj jejího límce a přitiskl jí tvář ke krku. Nepřítomně zvedla volnou ruku, a zatímco pokračovala v zápisu profesorových slov, špičkami prstů jemně projížděla jeho kožíškem.