19. Ztráta paměti

145 8 0
                                    

Molly
Probudila jsem se s příšernou bolestí hlavy v nemocnici. Co tu k sakra dělám?! Nic jsem si nepamatovala, musím říct, že to je hrozný pocit.
Ehm... Moment... Kdo jsem vůbec já?!

Holly
Molly odvezli do nemocnice, protože omdlela na chodbě. Jeli jsme hned za ní, když nám skončila poslední hodina. Jela jsem s Edwardem a Bellou. Edward celou dobu přemýšlel nad Mollyiným pádem. Co se jí stalo a proč se jí to stalo?

Molly
Seděla jsem na posteli a promnula si oči. Pak se ještě jednou rozhlédla, jestli si na něco nevzpomenu. Když jsem si na nic nevzpomněla, postavila se.
Byla jsem bosa a oblečená do bílé noční košile. To jako že jsem tu spala?
,,Měla bys ležet a odpočívat." Nadskočila jsem s překvapením a podívala se dotyčného ke dveřím. Byl to muž, okolo třicítky s blond až bílými vlasy. Jeho pleť byla čistě bílá a oči zlatavého odstínu.
Podíval se mi do očí. Nevím, co ho znepokojilo, možná to že v mých očích byl strach a nechápavost, ale jeho oči se změnily.
,,Molly, co se stalo?"

Carlisle
Molly se na mě dívala se strachem. ,,Molly, co se stalo?" Zeptal jsem se a udělal jeden krok k ní. Jakmile jsem se přiblížil, rychle odskočila ke zdi.
,,K-kdo jste? A-a kdo jsem vlastně já?" Zeptala se a tím ke úplně překvapila. ,,Molly, to jsem přece já Carlisle." ,,Ne... A... Kde je mamka? Táta?" Zeptala se a začala se třást. ,,Molly... Už několik let žijeme spolu a ještě s rodinou." Začichal jsem a nemohl v to uvěřit. Ona přece nemůže být člověk!
,,Kde je mamka?! Vy jste ji něco udělali!" Rozbrečela se a já měl sto chutí ji obejmout. Věděl jsem, že bych ji ještě víc vyděsil. ,,Tvá mamka je několik let mrtvá i s tátou. Zemřela při autonehodě." Rozšířila oči a začala vrtět hlavou.
,,To... To... Nemůže být... Nemůže..." Začala vrtět hlavou, nemohl jsem udělat žádný krok, protože se vždy víc rozbrečela a rozkřičela, takže jsem se vypařil z jejího pokoje. Na chodbě jsem se srazil z doktory a sestřičkami.
,,Pane doktore, co se děje?" ,,Mohu papíry? Moje dcera ztratila paměť." Sestra mi je bez řečí podala a já si je přečetl. ,,Vaše dcera se musela silně praštit do hlavy." Přikývl jsem a přiběhla sem Katherine.
,,Pane doktore. Je tu vaše rodina." Oznámila mi rychle a letěla znovu zpátky. ,,Dobře. Prosím vás, mohl byste ji ohlídat. Já si promluvím s rodinou." Hans a Carlosem přikývl a odešel se s Lili a Fionou dovnitř. Já se vydal rychle k nim.
Celou dobu jsem četl ty papíry a přemýšlel, proč si na nás nevzpomíná.
,,Carlisle. Co jí je?" Zeptala se mě se strachem Esme a já je odvedl k židlím a poukázal jim, aby si sedli. Sedli jsme si na židle a já začal. ,,Molly si na nás nevzpomíná. Na nic a podle všeho je z ní zase člověk. Nemám páru, jak se to stalo."

Dívka z říše zvířat 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat