Dívka z říše zvířat 2

43. Pravda

Molly
Nic dalšího jsem v rukávu neměla. Ten třetí a poslední muž na mě zaútočil jako tygr. Přeměnila jsem se na něj též a skočila na něj. Mám ráda vyrovnaný boje, i když bych ho asi jako lev taky zabila. Bylo to ale těžší. Teď jsem musela doopravdy bojovat.
Zakousla jsem se mu do krční tepnu a on se mi zakousl do nohy. Zakulhala jsem a udělil mi ještě jeden kousanec do břicha. Zakousla jsem znovu do krční tepny a on spadl na zem. Podívala jsem se na Denissu, která na mě skočila. Ji jsem odhodila, zakousla se do ní a spadla na zem. S roztřesenými nohy jsem se znovu postavila a podívala se na ni. Dívala se mi s nakousnutou tváří, která jí hodně krvácela. Cítila jsem bolest všude, kde to mohlo ale přes tu námahu jsem na ni znovu skočila. Nevím, co se dělo ale spadla jsem na zem a přestávala vnímat.

O dva dny později
Molly
Probudila jsem se, ale nechala oči zavřené. Cítila jsem, jak mě někdo drží pevně za ruku a za druhou taky. Stiskla jsem jim taky ruce a vydechla. ,,Mami?" Jejich hlas byl celý unavený ale radostný. ,,Jsem živá. To je hlavní a jasně vím, že jsem vás ochránila a kdybych byla v nebi, neslyšela bych vás." ,,Mám zavolat Carlislea?" ,,Ne. To je dobrý.... Holly, chci se ti omluvit za tu blbou věc." ,,To je v pořádku, mami. Hlavní je, že jsi živá." ,,Nejhlavnější je, že jste živý vy dvě." Usmála jsem se a slabě zívla. ,,Nevadilo by vám, kdybych usnula?" ,,Ne." ,,Ne, ale mami, musíš se dostat do formy, protože příští týden chceme jet na hory přece a takhle bys tam nemohla. Takže musíš odpočívat." S Holly jsme se zasmály a po chvíli se k nám přidala i Charlie. Taková rodinná idylka. Už nebudu nic skrývat.
Carlislova pracovna je ale hezká. No jo. Jdeme spát.