Dívka z říše zvířat 2

23. Můj domov

Emmet
Edward se pro sebe usmál a já se podíval na Molly. Každého si nás prohlížela, jakoby nás neznala. No... Ona si na nás nepamatovala, to bude asi tím.
,,Molly... Tohle je Emmet, Rose, Alice, Jasper, Edward, Bella a Holly." Představil ji nás a my se na ni usmáli.
,,Asi si unavená. Odvedu tě do tvého pokoje, tedy jestli chceš." Nejistě se podívala na Carlislea, jakoby čekala, že za ní odpoví Alici. Alice se jen mile usmívala a dívala se na ně. ,,Dobře. Budu rád, když to tady Molly ukážeš, kde má pokoj a ostatní místnosti. Já s Esme ji uděláme jídlo, aby se najedla. Potom se bude moct najíst." Odvětil, v očekávání, Carlisle na její otázku a Alice k ní přitančila a společně vyšli po schodech nahoru.
,,Doufám, že ji Alice nevystraší natolik, aby začala hysterčit." Zamumlal jsem si potichu pro sebe, Rose, která to jediná slyšela, mi dala pohlavek a já se začal smát.

Molly
Seděla jsem na posteli a dívala se na dveře, kterými před několika minutami odešla Alice. Bylo to tady nádherné, že jsem si sama sobě říkala, jestli náhodou nesním. Věděla jsem ale, že tohle je realita.
Připadalo mi, že to tu znám. Netušila jsem, že mám takovou rodinu a domov. Cítila jsem se tu doma, i když jediný, s kým jsem se dokázala bavit, byl Carlisle. Možná to bylo tím, že jsem se s ním seznámila a byla s ním dýl. Viděla jsem ho prvního od té nehody.
,,Že bych se tu porozhlédla?" Zeptala jsem se sama sebe a pak pokrčila rameny. Seskočila jsem z postele a šla do jedněch dveří. Byli světle tmavé. Vedli do nádherné koupelny. Byla vymalována do bílé a malé kachličky do půlky zdi byli modré. Velká prostorná vana a sprchový kout. Umyvadlo, které byli čistě do bíla. Zem byla s velkými kachličkami a ty byli také modré.
,,Vau... Tak tohle je hustý..." Pochválila jsem koupelnu a vrátila se zpátky do pokoje. Šla jsem do druhých dveří, které byli stejně světle hnědé jako tamty. Vešla jsem dovnitř a nemohla jsem uvěřit svým očím. Po zdech tu byli několik skříní a ve prostřed stůl se šuplíky. Byl asi několik metrů dlouhý. Prohledávala jsem to tu a rozhlížela se, co tu vše je. Jestli tohle je můj pokoj, moje šatna, moje koupelna, tak mě prosím vás štípněte, já tady přece nemůžu bydlet. Tohle je prostě.... Divný.
Prohlédla jsem si celou místnost. ,,Líbí se ti tu?" Nadskočila jsem, když jsem uslyšela Carlislův hlas za mnou. Otočila jsem se na něj. Stál u dveří a opíral se o rám. Usmíval se od ucha k uchu a měl založené ruce na prsou. ,,Ano. Velmi hodně, se mi tu líbí." Usmála jsem se slabě a rozhlédla se znovu. ,,Udělali jsme ti s Esme jídlo. Určitě si dáš." Přikývla jsem a hladovým pohledem jsem ho následovala.