Dívka z říše zvířat 2

28. Školní den

Molly
Na ten incident jsem nějak zapomněla. Ráno jsem uslyšela nějakou debatu a pak se mnou někdo zatřásl.
,,Molly... Jdeš do školy." Překulila jsem se na druhou stranu. Podle hlasu jsem poznala, že to je asi Carlisle. Chtěla jsem dál spát a ignorovat ho, to mi ale nedovolil. Zatřásl se mnou znovu a já ho silně kopla. Nakonec jsem skončila na zemi. ,,Už lezu. Tohle nebylo nutný." Zamumlala jsem rozespale a vyhrabovala jsem se z deky. Pomohl mi a já se postavila.
Došla jsem nějak do koupelny a zkulturnila se. Osprchovala jsem se, rozčesala si vlasy, opláchla obličej a vyčistila zuby. Potom jsem šla do šatny. Přemýšlela jsem, co si mám na sebe z téhle hromady oblečení vzít.
Sakra! To je prostě hrozný! Náhle se u mě objevila Alice. Naštěstí jsem měla na sobě ručník. ,,Copak, nemůžeš si něco vybrat?" Jen jsem si povzdechla a smutné přikývla. ,,Ono to je všechno hezké ale nejde to. Prostě ne..." ,,Tak počkej." Začala někde něco hledat a já se posadila. Uvidím, co mi tedy vybere.
,,Na." Dala mi černé legíny s bílý tílkem. Potom mi ještě dala černé baleríny a já se do všeho převlékla. Vzala jsem si ještě bundu, kterou jsem měla položenou na stolu a odešla do pokoje. Vzala jsem si batoh a běžela dolů. Musela jsem být ráno asi hodinu! ,,Konečně." Zamumlal Emmet a Rose do něj drsně drcla.
,,Najez se. Musíme si pospíšit." Usmála se na mě a já si sedla ke stolu. Byla to míchaná vajíčka s chlebem. Začala jsem jíst, takže jsem to měla do šesti minut snědené a pak jsem vyrazila s nimi k autu.
Alice mi vysvětlila, s kým a na jakou hodinu kdy jdu. Zapisovala jsem si to do bloku. Potom jsem šla na matematiku. Tu jsem měla samotnou.
Všichni se po mě dívali. ,,Ehm... Můžu?" Zeptala jsem se jedné dívky a ta se na mě překvapeně podívala. Prohlédla od hlavy až k patě a přikývla. Sedla jsem si tam a připravila si na hodinu.
,,Asi si toho moc nepamatuješ, že?" Přikývla jsem a ona taky. ,,Chtěla bys s něčím pomoc?" ,,Byla bys moc hodná, kdybys mi s něčím poradila." ,,Ráda, stejně to musí být hrozně, ne? Vůbec si na nic nevzpomenout." ,,No jo..." ,,Tak Zoey." ,,Molly."
Zazvonilo a nějaká paní učitelka přišla do třídy. Všichni jsme se postavili a pozdravili se s ní. Byla jsem tak ráda, že mi Zoey pomáhala. Asi bych to sama nedokázala.