Nedej se! ✔️

18. kapitola

Candy

,,Mami, je toho teď nějak moc. Stavím se za vámi, co nejdřív to půjde, ale nedokážu být konkrétnější."

,,Zlato, vždyť jsou Vánoce! Nechci si zase vyměňovat dárky ke konci února..."

,,Slibuju, že se uvidíme co nejdříve, opravdu."

Máma si po krátké odmlce povzdechla. ,,Dobře, co nadělám. Tak hezké Vánoce, holčičko."

,,Tobě taky, ještě se ozvu," řekla jsem a ukončila hovor. 

Logan byl ve firmě a já se s Archerem domluvila, že se rozhlédnu po okolí Manhattanu a zkusím oslovit několik butiků ohledně spolupráce v rámci naší nové kolekce. Domluvila jsem hned tři schůzky, což se mi tak rychle ještě nikdy nepovedlo. Proto jsem se rozhodla, že ještě skončím domů a trochu poklidím. Navíc jsem si potřebovala sepsat nákupní seznam a zajít do supermarketu, protože jsem v neděli dojedla veškeré zbytky. 

Když jsem se vrátila se dvěma narvanými taškami, rozhodla jsem se ještě vyprat pár věcí, a zatímco jsem čekala, až je budu moct pověsit, udělala jsem si pořádek v kabelce. Pak se mi dostalo pod ruce jisté psaníčko a bodlo mě z toho u srdce, protože se mi opět vybavila ta nepříjemná hádka. Abych to rychle zaplašila, popadla jsem telefon a vytočila Chloenino číslo. 

,,Ahoj, Candy," ozvala se po třetím zazvonění a já jsem v pozadí uslyšela dětský smích. 

,,Ahoj, zlato, prosím tě, mám u sebe tvůj těhotenský test. Předpokládám, že si ho budeš chtít nechat?"

,,No vidíš, já na něj úplně zapomněla! Udělala jsem si ještě další dva, abych si byla stoprocentně jistá. Pokud se v průběhu týdne dostanu do centra, tak si ho můžu vyzvednout u tebe v práci. Vlastně se musím dneska stavit na kontrolu u doktorky, tak bych tě pak mohla přijít navštívit."

,,Bezva, tak já ho vezmu. Jsem teď doma a snažím se trochu poklidit, ale moc mi to nejde. Asi se raději vrátím zpátky do práce."

Chloe si dramaticky povzdechla a já se neubránila úsměvu. ,,To já moc dobře znám. Počkej, až budeš mít dítě a manžela. To je teprve bordel!"

Neřekla jsem na to nic, protože mi tyhle vtípky až moc připomínaly fakt, že nemám ani jedno. 

,,Maxi, počkej! Vezmi malou do obýváku, já nechci, aby se mi motala kolem sporáku!" křikla Chloe a pak se zase věnovala mně: ,,Promiň, teď už musím končit. Za pár hodin jsem u tebe a vytáhnu tě na něco dobrého."

,,Dobře, to si nechám líbit," řekla jsem a rozhlédla se po ložnici. ,,Eh, dneska jsem vážně zaměstnanec roku. Ale co, musím ti říct spoustu věcí."

,,Hořím zvědavostí!"

**

Po návratu jsem se naplno věnovala pracovním povinnostem. Logan byl díkybohu pořád z dohledu, takže mě nic nerozptylovalo. Vlastně jsem stihla udělat za posledních několik dnů největší množství práce, protože jsem za sebou nechtěla nechávat rozdělané věci. Na to jsem byla až příliš velká perfekcionistka.

Spokojená jsem se odhlásila ze svého pracovního účtu a pohlédla na telefon, který zrovna začal zvonit. Bylo mi řečeno, že na mě čeká paní Chloe Hinfordová. 

** 

Usadily jsme se v nedaleké kavárně a sedly si k osamocenému stolu v rohu, kde jsme si mohly povídat, aniž by nás slyšely další čtyři stoly okolo. Obě jsme si objednaly mátový čaj a, jak už je v New Yorku zvykem, s úsměvem jsme přijaly sklenice plné vychlazené vody. Chvíli jsem se dívala na kousky ledu jemně se pohupující v průzračné tekutině. Pak jsem vzhlédla a zjistila, že mě Chloe netrpělivě pozoruje.