6. kapitola

15.4K 702 55
                                    

Candy

Po zbytek večera jsem dělala všechno proto, abych tomu chlapovi nemusela znovu čelit. Dopadlo to tak, že jsem si krátce po půlnoci vyzvedla kabát a chtěla jsem si odchytit taxíka, jenže Chloe mě zastavila.

,,Chci jít spát," řekla jsem sotva srozumitelně.

,,Ještě pár minut, prosím!" zažadonila a rozhlédla se kolem sebe. Pak mě čapla za ruku. ,,Pojď se mnou čůrat."

Celá zmatená z jejího chování jsem se nechala zatáhnout na toalety a zůstala stát uprostřed místnosti, zatímco se Chloe s obavami ve tváři dívala do umyvadla.

,,O co jde?"

,,Něco tam schovávám," přiznala.

Zamračila jsem se a o jeden krok ucouvla. ,,Že tam není pavouk?"

Zavrtěla hlavou. ,,Prosím, mohla by ses podívat za mě? Protože já nemůžu."

,,Podívám se, ale musíš mi prozradit, co tam je, jinak mě ani nehne."

,,Ach jo, Candy, mě asi hrábne! Nevím, proč jsem si ho vůbec vzala s sebou, když jsem to mohla vyřídit už doma, ale kdybych to vyřídila doma, musela bych to říct Maxovi, a kdybych to řekla Maxovi, patrně by z toho byl tak mimo, že by tenhle večer odvolal."

,,Je tam něco na šňupání?" hádala jsem znovu a Chloe už jen zvedla oči v sloup, protože zřejmě nedokázala uvěřit, že jsem tak natvrdlá. ,,Je tam těhotenský test, který je otočený tak, abych neviděla výsledek."

Několikrát jsem zamrkala. ,,Já se ale taky nebudu schopná podívat."

,,Já tě prosím!"

Po dlouhém váhání jsem přešla blíž a sáhla do umyvadla. ,,Ukazuje to pátý týden."

Za zády se mi ozval hlasitý povzdech.

,,Lásko?"

Vyjekla jsem a rychle strčila test do svého psaníčka, načež se otevřely dveře, ve kterých stál Max. ,,Omlouvám se, dámy, ale už jsem vás postrádal. Co tu děláte?"

Odkašlala jsem si. ,,Musely jsme na velkou."

Max skepticky svraštil obočí. ,,Blbost, tohle ženské nedělají mimo domov."

,,Já jo," řekla jsem pyšněji, než jsem původně zamýšlela. ,,A nesměj se."

,,No dobře, raději vás tu nechám. Budu v sále."

,,Já už vlastně musím jít," řekla jsem, protože jsem nechtěla odejít bez rozloučení.

Trochu zklamaně se usmál. ,,A co ta záležitost s Loganem? Vyřešeno?"

Našpulila jsem rty. ,,Dá se to tak říct..."

,,Tak to jsem rád. Díky, žes přišla, Candy, a brzy nashle."

,,Měj se," řekla jsem a se smíchem zavřela dveře. Když jsem se otočila, shledala jsem, že se Chloe taky směje, takže jsem ji v tom dobrém rozpoložení pevně objala. Jakmile jsem ji ale stiskla, pláč jí roztřásl ramena."

,,Ale no tak, ššš..."

,,Eh, proč jsem si vůbec kupovala test? Ty moje výkyvy nálad mluví za vše."

**

Probudilo mě troubení ozývající se zvenčí. 

,,Ach jo," zašeptala jsem a procítěně zívla. Pak jsem se překulila na druhou stranu manželské postele a natáhla se k nočnímu stolku pro mobil. Bylo teprve chvíli po sedmé a venku byla pořád tma. Cítila jsem, že bych se ještě ráda prospala, protože jsem měla těžkou hlavu, ale pochybovala jsem, že znovu usnu. Proto jsem se s nesrozumitelným brebentěním vyhrabala z postele a rozhodla se, že pro sebe udělám něco prospěšného.

V koupelně jsem strávila minimum času. Jen jsem si vyčistila zuby a rozčesala vlasy. Pak jsem zpod postele vytáhla tašku na cvičení a vyklepala z ní prach. O pár minut později jsem se poněkud nepřítomně přesunula ven a následně do auta, ve kterém jsem chvíli jen seděla a čekala, až se zahřeje sedadlo. Mezitím jsem do navigace zadala adresu posilovny, která byla postavena teprve před měsícem. Byla trochu blíž než ta, do které jsem se kdysi snažila pravidelně chodit, a tak jsem si tím svým pitomým ženským mozkem umínila, že tohle je jasné znamení! 

Nová posilovna, nový začátek.

No co? Vy jste si nikdy nedali předsevzetí ještě před koncem roku?

Na parkovišti jsem vklouzla na poslední volné místo a s taškou přes rameno vystoupila ven. Vešla jsem do haly a okamžitě ke mně dolehla hlasitá hudba, ze které se mi jen zázrakem netřásla podlaha pod nohama. 

,,Dobrý den," řekla jsem po zaváhání, protože jsem v tom velkém prostoru neviděla jedinou živou duši. ,,Vezmu si jednorázový vstup."

Mladá tmavovláska se na mě usmála. ,,Pokud máte zájem, hned tady přes chodbu pořádáme skupinová cvičení. Každý zákazník si přijde na své. A hlavně je to dnes zdarma! Už jste o tom slyšela?"

Zamrkala jsem. ,,Ne, jsem tu poprvé. Celá tahle návštěva je jedná velká improvizace."

,,No vidíte, jak se vyplatí improvizovat," mrkla na mě a položila na pult zámek s klíčem. Mlčky jsem si ho vzala a chvíli stála na místě, zatímco ona se ode mě vzdálila, protože jí někdo volal na mobil.

Přemýšlela jsem, že bych ten zámek zase položila a jela domů, protože se mi do nějakého skupinového cvičení moc nechtělo, jenže bych byla blázen, kdybych tohle odmítla.

Přešla jsem ke dveřím s nápisem ŠATNY a pak zatlačila do dalších dveří, aniž bych se podívala, kam to vlastně lezu. Naštěstí to ale vážně byly šatny. Na červené pohovce, jež byla kreativně sestavena do kruhu, ležela obyčejná černá taška, která byla nápadně podobná té mé, a jelikož se odněkud zezadu ozývala sprcha, domyslela jsem si, že patří ženě, která tam zrovna je.

Neměla jsem dneska žádné plány, a tudíž jsem si řekla, že nebudu nikam spěchat. Pomalu jsem se svlékla a při tom si tiše pískala melodii, kterou znám bůhvíodkud. Omotala jsem si ručník kolem těla a bosky přešla po studené podlaze ke sprchám, kde jsem ztuhla hned u vchodu. S pusou dokořán a zadrženým dechem jsem třeštila oči na Logana Gibsona, který si pod proudem vody smýval šampon z namydlených vlasů. Se srdcem až v krku jsem sklopila pohled na jistou partii. Na ochlupení se mu lesklo pár bublinek od tělového gelu a já se musela přidržet postranního věšáku na ručníky, abych sebou nešvihla. Málem jsem dostala infarkt, když se pohnul, ale k mému štěstí se ke mně otočil zcela zády, takže neměl tušení, co se děje. To já ale taky neměla. Zírala jsem na jeho zadek a nemohla uvěřit, jak absurdní situace to je. Stála jsem v šatně, která evidentně nebyla pro ženy, a snažila se neslintat nad irským žvancem, kterého jsem měla nutkání olíznout i s tím šamponem. 

Musela jsem zavrtět hlavou a připomenout si, že tohle je stav nouze! Bylo to horší, než kdyby vypukl požár. I když on vlastně vypukl, mezi mými stehny.

S vynaložením veškerých sil jsem se donutila k pohybu a začala se spěšně pakovat, abych se přesunula do správných šaten, jenže v tu chvíli přestala téct voda, nastalo ticho a já se dostala do skutečné paniky, když jsem zaslechla hlasité odkašlání a následnou chůzi. 

Nedej se! ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat