38. kapitola

8.7K 635 34
                                    

Logan

Candy se na mě dívala, jako bych měl tři hlavy. ,,To ti vážně řekla?"

Jen jsem přikývl a dopil zbytek Jacka Danielse. Pak jsem položil prázdnou sklenici na stůl a přešel k oknu. ,,Mně to prostě hlava nebere."

,,Třeba je to jen vtip. Dost ubohý, ale i to je možné."

,,I kdyby o něčem takovém žertovala, pořád to nebude tak ubohý jako..."

,,...opustit holky pro svůj klid."

Zase jsem jen přikývl a cítil, jak mě v očích pálí slzy. ,,Nevím, co mám teď dělat."

,,Já ano."

Chtěl jsem se na Candy otočit, ale byl jsem až příliš velký srab, tak jsem zůstal u zírání z okna. ,,A co?"

,,Zeptáš se holek, u koho chtějí být. A když řeknou, že chtějí zůstat se Sandrou, tak jí na to nepřistoupíš. Pokud ti ale dají najevo, že by byly šťastnější s tebou, měl by ses tomu postavit čelem."

Tentokrát jsem se na ni otočil. Tvářila se ještě vážněji, než jak zněl její hlas. ,,Dlužíš jim to."

,,Dokážeš si představit, že převezmu plnou zodpovědnost za dvě nezletilé dcery?"

Candy se na mě chvíli jen dívala a pak se zvedla z gauče, aby se postavila přímo přede mě. ,,Nebudeš na to sám."

,,Ty bys to vážně snesla?"

Usmála se. ,,Jo. Ta trnitá cesta, kterou jsem si prošla od chvíle, kdy jsem tě poznala, mě naučila obrnit se trpělivostí. A holky nejsou ani zdaleka tak komplikované jako ty."

Věděl jsem, že se mě snaží poškádlit, abych nebyl tak strnulý, ale já se nad to v tu chvíli nedokázal povznést. ,,To ještě může přijít. Už jsi byla svědkem toho, jak umí být komplikovaná jejich matka. A když si k tomu přičteš mě, tak..."

,,Tak mi vzniknou dvě další komplikované osůbky. A co jako? Všichni jsme v nějakém ohledu komplikovaní. A ty je miluješ, vždyť je to do očí bijící, Logane. Já vím, že se pořád ještě necítíš jako táta, protože to přišlo moc rychle a sotva si to člověk po tolika letech dokáže bez problémů přiznat, ale já vím, že bys pro ně přeplaval oceán a jsem si jistá, že budou chtít zůstat tady."

Děkuju, proběhlo mi bůhvíproč hlavou a už jsem to v sobě nedokázal držet.

,,Pojď sem, všechno bude dobré," pošeptala a já se schoval do její drobné náruče. Bylo mi úplně jedno, že před ní brečím jako děcko. Nemělo totiž cenu si na cokoliv hrát. Bylo dost evidentní, že mi vidí až do žaludku a že když se jí budu snažit nalhat něco jiného, akorát tím ztratím její důvěru a to jsem opravdu nechtěl. Znovu už ne. Zvlášť když při mně v každém ohledu tak vytrvale stála.


Candy

Dělala jsem zrovna oběd a poslouchala přitom písničky, které mi hrály z mobilu položeným na jídelním stole.

Bylo to pět dní od večera, co se Sandra vyjádřila, jaké má plány. A teď už přišla správná chvíle, aby se s tím začalo něco dělat. Logan nejspíš v duchu doufal, že to je jen přechodné a že se jeho bývalá vzpamatuje, ale byla to marná naděje, která po necelém týdnu vyšuměla.

Takže teď, zatímco jsem duchem nepřítomna míchala kuřecí směs, byl Logan zavřený v dětském pokoji se svými dcerami a vysvětloval jim, jak se situace má. Přišlo mi, že jsou tam už celou věčnost, ale taky to mohlo být jenom pár minut.


Logan

,,Takže tak, holky. Nemusíte se rozhodovat hned, ale máte právo se k tomu vyjádřit."

,,Máma by to neřekla," poznamenala Mia a Mackenzie jen tiše přikývla. Jako by si na chvíli prohodily charaktery.

,,Teď tady ale platí to, co jsem řekl já. Prostě si to nechte projít hlavou."

,,Já už jsem si to promyslela," řekla Mackenzie a podívala se na sestru. ,,Věděla jsem, že něco takového přijde."

,,Asi tak. Což je smutný," odvětila Mia a upřela na mě pronikavě modré oči. ,,Chceme zůstat tady."

,,Opravdu?" ujistil jsem se a srdce mi najednou bušilo rychleji.

,,Jo," přitakala Mia. ,,Akorát mám o mámu trochu strach."

,,Jakože se přestěhuje do cizí země?" zeptal jsem se, i když mi přišlo, že tam nemíří. Jenže Mia se najednou odmlčela, a tak jsem se vrátil pohledem zpátky k Mackenzie. Ta se trochu ošila, ale taky nic neřekla.

,,Co se děje?"

,,No," začala Mackenzie a pak se na chvíli podívala na sestru, jako by čekala na svolení. Nebo pomoc? Až potom pokračovala: ,,máma má totiž asi problémy s pitím."

Sí pije?

,,Vy jste někdy viděly mámu opilou?"

Můžou to vůbec v tomhle věku poznat? Třeba si to jen špatně vyložily. Musely si to špatně vyložit. Sí alkohol nikdy moc nemusela.

,,No... ona to vždycky dobře zahrála, jakože je úplně v pohodě, ale asi před měsícem jsme probírali na občanské výchově alkoholismus, měli jsme ve škole takovou přednášku. Spíš nám říkali, od kolika let smíme pít víno a tak, jenže já začala googlit..."

,,A?" pobídl jsem Miu, aby pokračovala.

,,A to, co tam psali, je mi docela povědomé."

,,Mně je to povědomé úplně," povzdechla si Mackenzie. ,,Ptal ses mámy, proč si hledala jinou práci?"

,,Ano, řekla ale, že to nesouvisí s tím, co dělá. Že chce jenom dál ode mě, víte?"

Tohle bych jim asi neměl říkat.

,,To je sice možný, ale oni ji vyhodili. Slyšela jsem, jak v noci s někým telefonuje a říkala to - že ji vykopli. Určitě to má co dělat s tím pitím."

,,Jo, a taky jsme našly pod jejími svetry schované lahve."

Do prdele.

Nedej se! ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat