33. kapitola

8.8K 654 39
                                    

Candy

Hned jsem věděla, že je něco špatně a to jsem se ještě ani pořádně neprobudila. Strašně mě bolela hlava, měla jsem nepřirozeně slepené rty a něco kolem mě pípalo.

,,Candy?" ozval se povědomý mužský hlas a mně se udělalo zle od žaludku. Navzdory pocitu nesmírné slabosti jsem se chtě nechtě musela nadzvednout a předklonit, abych se vyzvracela. Něčí ruce mi rychle strčily před obličej malou nádobu. 

,,Eh," hekla jsem a dopadla ztěžklou hlavou zpátky na polštář.

,,To nic, zůstaň ležet." 

Donutila jsem se odlepit víčka od sebe. V ten okamžik jsem začala panikařit. 

,,Candy, Candy! Nech mě, abych ti to vysvětlil."

,,Znásilnil jsi mě!" zakřičela jsem na Patricka, ale měla jsem vyschlo v krku, takže jsem na to nemohla dát takový důraz, jaký jsem původně chtěla.

,,Candy, nikdo tě neznásilnil. Nech mě prosím, abych-"

,,Co dělám v nemocnici? Co jste mi to provedli?!"

,,Přísahám, že tě nikdo neznásilnil."

Najednou se mi to začalo všechno vybavovat.

,,David mi roztrhl šaty, a když jsem začala křičet, dal mi pěstí. To je násilí! Tak doufám, že jste se pobavili!"

,,Candy, omlouvám se. Byl jsem opilý. Já vím, že mě to neomlouvá, ale nedopustil bych, aby ti tohle David udělal! Jakmile jsem si uvědomil, že to myslí vážně, vzal jsem popelník a praštil ho s ním do hlavy. Ztratil vědomí."

No to snad...

,,Takže ten šmejd je se mnou v jedné budově?" 

Patrick chvíli váhal a pak přikývl. ,,Ano, je."

Chtělo se mi znovu zvracet, ale potlačila jsem to. ,,Takže... děkuji za výlet. A teď odsud vypadni a slib mi, že už tě v životě neuvidím."

,,Candy, mě to opravdu mrzí, nikdy bych ti nechtěl ublížit. Tohle nejsem já, byl jsem jenom opravdu hodně opilý. Měl jsem o tebe starost, už jsem volal i Chloe, abych ji informoval o tvém stavu."

,,Chloe evidentně vůbec neví, co jsi zač. Prezentoval ses jako gentleman a pak jsi přihlížel tomu, jak mi tvůj přítel cpe ptáka do pusy. Předtím jsi mi ještě stihl sáhnout mezi nohy, i když jsem vám oběma říkala jasné a hlasité NE! Seš normální ubožák a alkohol tě neomlouvá. A teď odsud zmiz!"

Buď byl dobrý herec nebo ho to fakt mrzelo, ale já s ním nedokázala mít soucit. Cítila jsem se otřesená a zneužitá. Celkově jsem se nikdy necítila hůř než teď.

,,Dobře, půjdu," řekl a u východu se ještě na chvíli zastavil. ,,Upřímně doufám, že mi tohle karma jednou vrátí."

**

O hodinu později jsem seděla na kraji postele s kuřecí polévkou v ruce a měla už třetí zmeškaný hovor od Chloe. Potřebovala jsem se nejdřív trochu najíst a uklidnit. Slzy mě tlačily v hrdle a pořád jsem se koukala směrem ke dveřím, protože jsem se bála, že se v nich objeví David. Sestřička mě sice asi stokrát ujistila, že David ani neví, že tu jsem, ale iracionální myšlenky mě ovládaly a já se prostě nebyla schopna uklidnit.

Když mi telefon začal znovu zvonit, odložila jsem zbytek jídla na stůl u postele a konečně to Chloe zvedla.

,,Candy! Muj bože, já tomu vůbec nerozumím, já..."

,,Neboj se, jsem v pořádku, nemám ani otřes mozku. Jen si tu budu muset ještě chvíli poležet, aby mi udělali pár testů."

Chloe začala hlasitě brečet. ,,Já jsem měla takový strach! A nejhorší na tomhle všem je, že za to můžu já! Kdybych tě s Patrickem neseznámila, tak-"

,,Nemohla jsi přece vědět, že se dokáže takhle chovat. Mě samotnou by to u něj v životě nenapadlo... Prosím, přestaň brečet, nechci abys byla ve stresu, vždyť tím ubližuješ i tomu malému, co v tobě roste."

,,Candy, já si to nikdy neodpustím! Vždyť tohle... to je..."

,,Chloe, prosím, já ti vůbec nic nedávám za vinu."

Hlasitě popotáhla. ,,Co pro tebe můžu udělat? Řekni si cokoliv."

Zamyslela jsem se. ,,Mohla bys to neříkat Maxovi? Nechci, aby se to nějakým způsobem dostalo k Loganovi. Už tak se mi o tom nechce mluvit ani s Archerem."

Chloe se odmlčela a já si stiskla kořen nosu, protože jsem tak nějak tušila, co bude následovat.

,,Max už byl za Archerem, aby ho informoval. I když spolu nejsou moc v kontaktu, tak tohle považoval za nutnost. Když jsem se to dozvěděla od toho... toho... Prostě jsem byla pološílená!"

Povzdechla jsem si a odtáhla mobil od ucha, abych se podívala na čas. Bylo chvíli po dvanácté. ,,Kdy za ním byl?"

,,Asi kolem deváté místního času."


Logan

Vylítl jsem z výtahu a doufal, že bude Archer ještě u sebe, protože jsem našel další nesrovnalosti ve fakturách, které mi brzdily můj domácí pracovní proces.

Když jsem zaklepal, ani jsem nečekal na vyzvání a rovnou tam vpadnul. ,,Archere, ještě že tu jsi! Poslyš, potřeboval bych... Co ti je?"

Archer ke mně vzhlédl. ,,Jde o Candy."

Nedej se! ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat