V zajetí psychopata

5. kapitola- Sbližování

Vstal, vzal mě za ruku a vedl mě ze dveří. Za dveřma mi pustil ruku, ale šli jsme dál. Šli jsme směrem k výtahu a když přijel, nastoupili jsme. Jeli jsme jen o dva patra dolů. Vystoupili jsme z výtahu a hned naproti nás byly jedny dveře. Vstoupili jsme do nich a Jerome za námi zavřel. Nestačila jsem se divit, ale byla jsem i vyděšená. Stáli jsme v celkem velké místnosti a všude
kolem byly zbraně. ,,Ale co to plácám. Já po tobě přece nic nepotřebuju. Hmm...možná někdy něco jiného...Ale to teď nebudeme řešit. Právě naopak, ty bys potřebovala něco odemě. Tušíš už co to může být?" řekl Jerome a já jsem se vyděsila ještě trošku víc. Jen jsem stála a neodpovídala. Jerome předstoupil předemě a pokračoval:  ,,Rozhlédni se kolem sebe!",  roztáhl ruce a pokračoval: ,,S těmito zbraněmi tě naučím zacházet.". Dal ruce dolů a široce se usmál. Pak zašel pro nějakou zbraň a řekl, ať si ji vezmu do ruky. Byla to velká a těžká zbraň. ,,Nebo víš co, pro začátek si vezmeme nějakou menší." řekl Jerome, vzal mi velkou zbraň z ruky a zašel pro malou. Ta už byla o něco lehčí a pohodlnější. Jerome mě s ní naučil, jak nabít, namířit, vystřelit, a tak. Stříleli jsme i na terč. Prý mi to celkem šlo.
     Po tréninku mi Jerome řekl, že se dnes moc nevyspím, protože bude s partou něco oslavovat. Ano, to velmi potěší. Pak mě poslal do mého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a lehla si na postel. Jen tak jsem koukala do stropu a přemýšlela. Jerome byl na mě dnes nějak hodnější, až na to druhé říznutí z rána.

Večer
Jen tak sedím na posteli a přemýšlím, vlastně ani nevím o čem. Jenže mi vůbec přemýšlet nejde, protože je tady hrozný hluk, který vede až z obýváku, kde Jerome oslavuje. Jen slyším ty řeči, jako třeba ,,Dáme ještě jednu!" a tak. Snad to chápete.
     Najednou vejde do mého pokoje Jerome s půlkou a lahví tvrdého v ruce. Zařve ,,Dej si s náma!" a začne mi nalévat. Já odmítám, ale on mi to podstrkává. Nakonec to Jeromovi spadne z ruky na zem a rozbije se. Jerome řekne: ,,Dívej, co jsi provedla. Teď to ukliď." a s úsměvem odchází. Posbírám střepy po zemi a hodím je do koše. Chci ještě utřít tu malou kaluž z chlastu, ale nechce se mi jít pro hadr tam k těm ožralým Jeromovým kamarádům, a tak to nechám být a lehnu si na postel.

Je už skoro půlnoc a oni pořád oslavují. Po chvilce se to tam nějak utichne. Chci se jít osprchovat. Hledám své pyžamo, ale najednou někdo silně zabouchá na dveře. Leknu se a vstanu od skříně. Jdu pomalým krokem zády směrem k posteli. Najednou se otevřou dveře a v nich stojí opilý Jerome. Vejde do místnosti, zavře za sebou a jde směrem ke mě. Říká: ,,Ahoj sexando...Co tady děláš celý den tak sama?". Když už je úplně u mě, nahne se na mě, aby byl blíž a já se snažím oddálit. Tím pádem spadnu na postel. Jerome je až moc blízko mě a drží mě za stehno. Najednou řekne: ,,Já myslím, že potřebuješ společnost."

Po delší době je tu další kapitola, tak doufám, že se vám líbila 😄 Možná to bude příště trošičku úchylné, ale to uvidíte 😂😂
Více se dozvíte v další kapitole