23. kapitola- Náladový den

368 18 4
                                    

Další den ráno mě vzbudilo Jeromovo klepání na dveře ,,Ťuky ťuk... dobré ráno. Vstávej.". Rychle jsem se převlékla. Vyšla jsem ze dveří, za kterými stál Jerome. Jen jsem kolem něho prošla. ,,Taky tě zdravím." řekl. Šla jsem se do koupelny upravit a pak hned do kuchyně, na snídani. Řekla jsem si, že s Jeromem nebudu mluvit. ,,Tak co dneska podnikneme?" zeptal se mě. Jak může být sakra tak klidný? A proč mě nenechá na pokoji? Jerome vstal od stolu a šel do obýváku, ze kterého následně přinesl naše koťátko. Poklekl si vedle mě. Před svým obličejem držel kotě a dětským hlasem říkal ,,Já jsem malé koťátko a jmenuju se Sára. A jestli mě máš aspoň trošku ráda, tak Jeromka nenazlob, nebo mi ublíží.".  Dal kotě pryč ze svého obličeje a s vražedným úsměvem se na mě podíval. ,,Tákžé... Buď odpovíš, nebo to to kotě schytá." říkal už normálním hlasem ,,Mám návrh. Půjdeme dneska do noční Zoo. Souhlasíš?". Váhala jsem. Nechtěla jsem s ním nikam jít. Ještě k tomu na místo, kde jsme měli romantickou scénku. Nevěděla jsem, co odpovědět, jen jsem koukala na Jeroma a na nevinné kotě. Najednou Jerome rychle vytáhl z kapsy nůž a přiložil ho ke kotěti. V tu ránu jsem rychle zavřela oči a řekla ,,Ano! Souhlasím.". Jerome se psychopaticky usmál a schoval nůž do kapsy. ,,Dobrá, takže dneska teda Zoo." řekl Jerome. Pak vzal kotě a podal mi ho jako meč pro krále. Objala jsem kotě a dala mu malou pusinku na hlavičku. Jenže to jsem ještě netušila, že se na mě Jerome stále dívá. Najednou jsem si toho všimla a položila si kotě na klín. Jerome obrátil oči v sloup a šel si sednout zpátky na své místo. Dále jsme se věnovali své snídani.
     Najednou přišel Victor Zsasz a oznámil ,,Jerome, vše je připraveno.". Jerome vstal a řekl ,, Dobrá. Kate, pojď. A to kotě vem sebou.". Vstala jsem a vzala kotě do náruče. Bála jsem se, co se bude dít. Doufám, že mu Jerome nic neudělá. Prosím...
     Vešli jsme do mého pokoje. Proč zrovna do mého pokoje? Vstoupila jsem a hned jsem si všimla, že je na mém stole nějaký domeček. Konkrétně domeček pro kočky a před ním byly misky na jídlo a vodu. Byla jsem nadšená. Dala jsem kotě dovnitř. Očividně se mu tam líbí. Vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Podívala jsem se na Jeroma, ale bez úsměvu, ten řekl ,,To byl Victorův nápad." a ukázal na Victora. Usmála jsem se na Victora a poděkovala mu. Jenže Victor řekl ,,Uznejme, že to byl nápad nás obou. Jen Jerome nechce vypadat moc mile.". Jerome souhlasil. Tiše jsem se zasmála.

***

•21:00

Zrovna se připravuji na noční procházku Zoologickou zahradou. Nejsem z toho ale moc nadšená.
    
Vycházíme z domu. Celou cestu spolu nemluvíme. Přijdeme k branám Zoo. Není tam žádný hlídač. To se divím. Přelezeme plot a jen tak se procházíme. Nechápu, proč tady chtěl Jerome zase jít. Sedneme si na lavičku, na které jsme seděli i minule. Jerome mě začne osahávat. Je nějaký nadržený, nebo co? Ale já se tentokrát nedám. Naštěstí dnes nemám sukni. Přisune se ke mě blíž. Všimnu si, jak mu stojí péro. No to snad ne. Ano, je na 100% nadržený.  Snad mě nechce zase znásilnit.

KONEC KAPITOLY

- Znásilní Jerome Kate?

Dozvíte se v příští kapitole

V zajetí psychopataKde žijí příběhy. Začni objevovat