V zajetí psychopata

22. kapitola- Jako dřív

Reportérka oznámila ,, Známe vraha rodiny Hallových, která byla nedávno zavražděna. Podle Gothamské kriminální policie je vrahem Jerome Valeska. Údajně zavraždil rodinu, tedy kromě dcery rodičů, Katherine, a při převozu do sirotčince ji unesl. Kde je teď?..." . Nestačila jsem popadnout dech. Cože? To Jerome zabil mé rodiče? Vůbec by mě to nenapadlo. Podívala jsem se na Jeroma se slzami v očích. Zrovna stál asi 3 metry za mnou, v ruce nesl mísu s popcornem a koukal na mě. Postavila jsem se, šla k němu a zakřičela ,,Tos byl ty!?". Jerome se mě snažil uklidnit. Řvala jsem po něm ,,Jak jsi to mohl udělat!?" ,,Proč jsi mi to neřekl dřív!?" ,,Proč jsi je zabil!?" ,,Proč jsi mě vůbec unesl!?" a různé další otázky. Jerome už na mě pak nejspíš neměl nervy. Položil popcorn na stůl do obýváku, sedl si na gauč a řekl ,,Dobrá, klid. Stejně už je to dávno za námi, ne? Sedni si a podíváme se na nějaký film.". Naštvaně jsem po něm zase začala řvát ,,Ne! Jak můžeš být tak klidný!? Zabil jsi mi rodiče a já se to dozvídám až teď? Proč jsi to udělal?!". Jerome se postavil, přišel ke mě blíž, poklekl a řekl ,,Tak mě zbij! Zbij mě kolik jen chceš. Věř mi. Uleví se ti.". Nejdříve jsem váhala. Chtěla jsem odejít. Udělala jsem krok dozadu, ale nakonec jsem s velikou rychlostí dala Jeromovi pěstí do krku. Chtěla jsem se sice trefit do obličeje, ale nějak to nevyšlo. Pak jsem mu přidala ještě jednu zleva. Ta už byla do obličeje. Nechápu proč, ale Jerome se smál. Vlastně, co se dá čekat, když je to psychopat. Kopla jsem ho do hrudi a tím ho shodila na zem. Sedla jsem si na něho a chvíli se na něj jen tak dívala. Jerome se usmál a řekl ,,Takže už ses uklidnila? Protože ta poloha vypadá dost nadějně.". Vlepila jsem mu do obličeje velkou facku a spustila ,,Takže poslouchej... nejdříve se dozvím, že jsi mi zabil kluka a pak se dozvím, že jsi mi zabil i rodinu? Co bude dál? Zabiješ i mě?!". Jerome mě posadil na gauč, klekl si předemě, přiložil si ruku na srdce a řekl ,,Teď mě dobře poslouchej. Já bych byl schopný tě zabít jen v jednom případě. Co je to za případ? To by ses dozvěděla jen tehdy, kdy by se to zrovna stalo!". Chtěla jsem utéct, ale pevně mě držel. Stále jsem měla slzy v očích. ,,Nech toho, nebo bude všechno tak jak dřív." řekl Jerome. Najednou mě trochu pustil a já jsem se mu vysmekla. Utíkala jsem směrem ke svému pokoji, jenže on mě po pár metrech chytil. Řvala jsem. Snažila jsem se mu utéct znovu, ale on mě držel hodně pevně. Dovláčel mě na gauč a položil mě na něj. Ležela jsem nehnutě a Jerome vytáhl z kapsy žiletku. Když jsem si jí všimla, začala jsem sebou vrtět a křičela jsem. ,,Když to nejde po dobrém, tak to musí jít jako za starých časů." řekl Jerome a přiložil mi žiletku na ruku. Pomalými tahy začal vyřezávat. Nehnutě jsem ležela, ale za to jsem sykala bolestí. Jerome řezal a přitom říkal ,,Tak abys věděla, ty patříš mě. Jsi něco jako můj majetek.".
     Schoval žiletku zpět do kapsy a ukázal mi, co mám vyryté na ruce. Byly tam jeho iniciály. Hodil mi ruku na gauč a odešel. Po chvilce jsem se zvedla a šla do svého pokoje. Opatrně jsem se rozhlížela po chodbě. Vzduch je čistý. Rychle jsem běžela do svého pokoje a následně se v něm zamkla. Sedla jsem si na postel, podívala se znovu na svou ruku a začala brečet. Nejspíš jsem začala mít z Jeroma zase respekt, jako dřív.

KONEC KAPITOLY

Vypadá to, že je všechno zase při starém. Líbí se vám to takhle víc, nebo se vám líbí spíš románek?

- Dokáže mít Kate ještě vůbec Jeroma ráda?